Neviditelný Pes

PRÁVO: Rozpuštěnou Sněmovnu již nelze obnovit!

15.9.2009

Bude ČR 10 měsíců bez Poslanecké sněmovny? Bez odpovědnosti vlády? V rozpočtovém provizoriu?

Ve svém včerejším článku Odpovědné je se nerozpustit! jsem upozornil, že v případě potenciálního úspěchu další ústavní stížnosti na další vyhlášené volby může dojít i k tomu, že Ústavní soud zruší provádění voleb, ale neprovede navrácení Sněmovny v původní stav.

Během pondělí se v tisku objevily informace od ústavního právníka Právnické fakulty UK Jana Kysely a Vladimíra Balaše, ex-děkana plzeňské právnické fakulty, kteří uvádějí, že jednou rozpuštěnou sněmovnu již nelze obnovit, a to ani rozhodnutím Ústavního soudu. Jiní právníci tento názor údajně nesdílí.

Interpretace zmíněných právníků je bohužel možná.

Především podle § 58 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jsou jeho nálezy vykonatelné tzv. "od nyní" (ex nunc), tj. od okamžiku, kdy je Ústavní soud vynese, nebo jsou vyhlášeny ve sbírce, nebo doručené účastníkům. Nikdy nejsou vykonatelné "od tehdy", tj. od samého počátku. Pouze rozhodnutí od samého počátku však může skutečně vyvrátit rozhodnutí s veškerými jeho právními účinky, ke kterým v mezidobí došlo.

Znamená to, že pokud by Ústavní soud rozhodl o neústavnosti konání voleb dle plánovaného usnesení sněmovny, tak může rozhodnout i o zrušení budoucích:
1) rozhodnutí prezidenta republiky, kterým vyhlásil volby, a
2) rozhodnutí prezidenta republiky, kterým rozpouští Poslaneckou sněmovnu.

Zatímco první rozhodnutí zastaví další provádění voleb, druhé sice vysloví neplatnost rozhodnutí o rozpuštění, ale návrat Sněmovny v právní stav, jaký byl před rozhodnutím o rozpuštění, již není (nebo nemusí být) možný.

Ústava v článku 34 odst. 1 totiž stanoví, že: "(1) Zasedání komor jsou stálá..." Přetržení zasedání by tomuto ustanovení odporovalo, a opětovně sešlou Sněmovnu by proto nebylo možné považovat za řádnou. Veškeré její úkony by opět byly napadnutelné u Ústavního soudu.

V takovém okamžiku se ČR skutečně ocitne v plnohodnotné ústavní krizi, tj. stavu, kdy chybí jeden ze základních orgánů státu (Poslanecká sněmovna) a podle Ústavy neexistuje způsob, jak jej pohotově vytvořit.

Poslanecká sněmovna se tak může ocitnout ve stavu, že byla neplatně rozpuštěna, obnovit svou činnost ústavně konformně nemůže, ale její volební období platně zkráceno také nebylo! V souladu s článkem 17 odst. 1 Ústavy pak prezident může vypsat volby až 1 měsíc před uplynutím volebního období, tj. v červnu 2010.

Senát nemůže přijímat ústavní zákony ani schvalovat zákon o státním rozpočtu.

Do července 2010 by tedy vládla "úřednická" vláda, navíc v režimu rozpočtového provizoria.

Tato vláda by nebyla odpovědná parlamentu, protože v něm odpovídá pouze Poslanecké sněmovně a nikoliv Senátu.

Došlo by přinejmenším k faktickému posílení role prezidenta republiky, pravděpodobně však i právně.

Již spíše jako kuriozita, pokud by do vyhlášení voleb prezident republiky zemřel, neměl by volby do Poslanecké sněmovny vůbec kdo svolat a z ústavní krize by se nedalo vůbec dostat (tato chyba Ústavy je známa aspoň dekádu, aniž by byla reflektována).

Pochopitelně je možné, že Ústavní soud budoucí ústavní stížnosti nevyhoví. Ale jisté to není.

Za daného stavu věcí proto opakuji svoji výzvu: Chtějí-li se poslanci rozpustit za tohoto dobrodužného právního výhledu, ve kterém riskují i existenci či osud svých politických stran, nechť napřed aspoň schválí zákon o státním rozpočtu na rok 2010.

Pozn.: Autor je student 4. ročníku Právnické fakulty UK.



zpět na článek