Neviditelný pes

POLITIKA: Paroubkův estébácký archiv

9.3.2010

Lidové noviny včera přinesly nenápadný sloupek Jiřího Peňáse nazvaný Gangster u sochy TGM. Autor v něm popisuje svůj sobotní zážitek, kdy viděl, jak se činil jeden fotograf během odhalování jezdecké sochy T.G. Masaryka v Lánech: na Paroubkův pokyn pořizoval snímky jednotlivých protiparoubkovských (a protirathovských, abychom nezapomněli) demonstrantů. Předseda socialistické strany se po skončení úkolu dokonce ujišťoval, zda fotograf nasnímal obličeje, a když se mu dostalo souhlasné odpovědi, na tváři se mu rozhostil spokojený výraz.

Při pomyšlení, že politik, který nechává fotit občany svobodně vyjadřující názor na jeho osobu, by se měl stát premiérem této země, běhá člověku mráz po zádech. Přestože pan Paroubek s komunistickou tajnou policií nikdy nespolupracoval (nicméně byl pro ni zajímavý a chtěla jej za spolupracovníka získat), manýry StB se mu přece jenom dostaly pod kůži. Když k tomu připočteme jeho úspěšnou kariéru v kolaborantské Československé straně socialistické, jeho "vítězný únorový" projev (za nějž se nikdy neomluvil, třebaže je nám to neustále podsouváno) či třeba ochranku násilně vyhánějící demonstranty z jeho předvolebních mítinků, dostáváme obraz člověka nebezpečného celé naší společnosti.

Ono totiž to sobotní focení demonstrantů jistě není první, a tak se dá předpokládat, že socialista Paroubek už má docela slušný archiv svých odpůrců. A je pravděpodobné, že se nejedná jen o fotografie, ale půjde i o listinné důkazy. To vše je možno v případě potřeby vytáhnout a protivníka diskreditovat. Nabízí se ale další, mnohem chmurnější myšlenka. Protože má Jiří Paroubek našlápnuto směrem ke Strakově akademii, měli bychom se hrozit toho, že do jeho vlády nejspíš nastoupí i úslužný Martin Pecina. Ano, ten, který ještě coby šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže(!) radil socialistickým hejtmanům, jak minimalizovat riziko postihu za porušování zákona při nevybírání poplatků u lékaře, a který nyní vyřešení tohoto sporu pod nejrůznějšími záminkami oddaluje.

Nynější a pravděpodobně i budoucí ministr vnitra Pecina bude mít k ruce obsáhlý aparát, s nímž bude možno podniknout leccos - ať už na přímý Paroubkův pokyn, nebo jenom ve snaze více se zalíbit šéfovi. K fotografiím z Paroubkova archivu se pak už snadno doplní jména a další informace a někdejší demonstranti se začnou divit, že jim "osud" náhle začal klást do života nečekané překážky. Počínaje drobnou šikanou ze strany dopravní policie a konče trestním stíháním kvůli vykonstruovaným zločinům. Policii a celé ministerstvo lze v současných poměrech zneužít k nekalým účelům poměrně snadno.

Lze se tedy obávat, že pod vládou socialistické strany, jmenovitě za vedení Jiřího Paroubka a Martina Peciny, dospějeme od demokracie velmi rychle k policejnímu státu, v němž jsou demonstranti mláceni a političtí odpůrci zavíráni. Možná je to paranoidní myšlenka, ale Jiří Paroubek ji svým estébáckým archivem rozhodně nezahání.



zpět na článek