A copak že má Lidovému domu nahnat sympatizanty tentokrát? Například pomluva o sebevražedných sklonech Vladimíra Špidly, navazující na minulé očerňování Petry Buzkové. Kdo dosud nespatřil bezednou žumpu, nechť se s vervou začte. Silný žaludek podmínkou. Teoretické pasáže nikterak originální nejsou a Zemanův sloh strhali recenzenti již vloni. Ústní troušení bonmotů jde tomuto veteránovi lépe.
Pátrat po motivech Zemanova chování dlouho netřeba. Msta? Uražená ješitnost? Samozřejmě, sám brakový literát by možná připustil i kombinaci Monte Christa s Krysařem. Ale ve hře je také pochopitelná snaha stárnoucího otce zajistit kvalitní život léta přehlížené, stovky kilometrů vzdálené dcerce. Vydělané miliony se budou vysloužilému sociálnímu demokratovi při placení školného na soukromém gymnáziu určitě hodit. Proč má však na Zemanovu bohulibou péči o rodinu doplácet jeho druhé dítě, strana, kterou v devadesátých letech dovedl ke slávě, je otázka pro astrology.
ČSSD zůstává Zemanem uhranuta. Zatímco příštipkář Pígl z Litoměřicka musel od záměru vydat brožuru napadající severočeské spolustraníky ustoupit pod hrozbou vyloučení ze sociální demokracie, expředseda chrlící drby, pomluvy a lži ve velkém je uváděn mezi potenciálními prezidentskými kandidáty a jeho elaboráty jsou křtěny pomazanými hlavami. Dvojí metr jak vyšitý. Chudák Pígl.
Zeman je neuvěřitelnou ukázkou, jak hluboko lze klesnout. Zesláblému gigantovi pak snad ani nedochází (anebo nevadí?), že nejoddanější mu jsou extrémní skupiny – jím dříve vzývaní „zdivočelí sociální demokraté“ z řad někdejších republikánů a současní komunisté, jimž se rozhodl nahánět voličské hlasy. Soudným lidem je leda pro smích, pláč či soucitný škleb.
Táhlé vytí z temných lesů má přehlušit smutek nad tím, že v každodenní politice už Zeman ovace nesklízí. Od chvíle, kdy zbytek herců na politickém jevišti zastínila sebevědomá trojice Paroubek-Rath-Jandák, pohasíná i hvězda důchodcova. Plánované výlety rekonstruovaným Zemákem po Zlínsku, Vysočině či Ústecku tak budou jen trapnou reprízou druhdy populárního kusu.
Patrně to tuší i Zemanův pobočník – Miroslav Šlouf. Proto se snaží ukazovat raději ve společnosti nablýskaných celebrit, jež jsou v kurzu, než antikvariálních torz. Tisku se již pochlubil frekvencí kontaktů s premiérem a ministrem zdravotnictví. Fakt, že od nich nezaznělo razantní dementi, může u mnohých vyvolat mrazení v oblasti zad. Nebo spíše olovění nohou a trpkou příchuť Citrónu na jazyku. Éra hanebných pamfletů ze Strakovky a nájemného vraždění novinářů se vynořuje z důsledně zasutých šuplíků paměti.
Pakliže se období Klausových vlád neslo ve znamení vážných chyb a nadbíhání věrolomným pseudopodnikatelům, tak za Miloše Zemana a Miroslava Šloufa nastalo Palermo české politiky. Rozeznat, kdo je politik, kdo státní úředník a kdo kriminálník, bylo v řadě případů takřka nemožné. Což dokresluje i vzpomínka Stanislava Grosse, že jediným, kdo již kdysi účelově operoval s páchnoucími materiály na Vladimíra Špidlu byl právě Miloš Zeman.
Nechci dělat z dnešní tuzemské politiky selanku. Vulgarit, nepravd a podpásových ran si užíváme ze všech stran měrou vrchovatou. Leč cesta do minulosti, k Zemanům a Šloufům, je příznačně sypána žhavými uhlíky. Jestli jsou úctou či – po zpackané prezidentské volbě – studem vůči svému Spasiteli paralyzováni četní sociální demokraté, tak občanská veřejnost by si podobný luxus dopřávat neměla. Jinak se kydání hnoje a mafiánské praktiky stanou v mediálně-politickém prostoru normou, které se snadno nezbaví ani příští generace. Kéž si to jako první uvědomí ostřílení lovci, jež mají už měsíce políčeno na Jiřího Paroubka. Skutečná škodná mezitím s rozzářenou tváří a v nikotinovém oparu v rámci chladnokrevné marketingové kampaně velkomyslně rozdává rozhovory fascinovanému a masochismem vyhlášenému novinářskému „póvlu“.
Proti představě Zemana a Šloufa - kamarádů do deště, kteří vstupují do děje vždy, když ČSSD potřebuje pomoci, stavím obrázek těchto dvou coby kumpánů z mokré čtvrti. Mokré tak, že nás při naší pasivitě a nevšímavosti jednou může spláchnout všechny.
Lidové noviny 21.2.2006