Přechylování ženských příjmení v českém jazyce je poslední dobou některými horlivými aktivisty a aktivistkami tlačeno z oblasti gramatické na tribunu ideologickou, a stává se tak navýsost rizikovým minovým polem. Oslovit „paní Skočdopolová“ osobu, která trvá na tom, že má být oslovována „paní Skočdopole“, může být brzo žalovatelným přečinem mikroagrese, jako je třeba už dnes v kanadském zákonodárství použití „nesprávného“ zájmena u osob transgenderových.
Nechce se mi pátrat, jak dalece je to inspirováno moderním genderovým třeštěním, ale vezměme jako fakt, že už mezi námi figurují některá ženská jména nepřechýlená, takže např. místo paní Smetanové máme na obrazovkách moderátorku jménem Emma Smetana. V cizině je to normální, ale jak se jí s takovým jménem žije v Česku, kde je přirozené jména přechylovat, o tom bychom si museli nechat vyprávět nejraději přímo od ní. Sestavil jsem si takovou větu obsahující to jméno ve všech sedmi pádech české gramatiky:
Protože pan Smetana nemůže být bez paní Smetany, přijde k paní Smetaně a takto paní Smetanu osloví: Má milá Smetano, přemýšlel jsem o tobě, své Smetaně, že je mi dobře s mou Smetanou.
Zrušené přechylování zde nevyvolává žádný zásadní problém, protože Smetana je náhodou rodu ženského. (Zkuste ovšem vynechat rozlišující pan a paní a najednou nebude při poslechu jasné, je-li řeč o smetaně nebo o manželce pana Smetany.) Ale co kdyby se paní Smetana jmenovala jinak, dejme tomu - paní Dvořák?
Protože pan Dvořák nemůže být bez paní Dvořáka, přijde k paní Dvořákovi a takto paní Dvořáka osloví: Má milá Dvořáku, přemýšlím o tobě, té své (nebo tom svém?) Dvořákovi, a nevím, co s tou (tím?) Dvořákem.
Tady nás mužské skloňování ženy přímo tahá za uši, takže zkusme, jak by to vypadalo, kdybychom zrušili i skloňování:
Protože pan Dvořák nemůže být bez paní Dvořák, přijde k paní Dvořák a takto paní Dvořák osloví: Má milá Dvořák, když o tom tak přemýšlím, o té tvé Dvořák, k čertu s tou Dvořák!
Nevím jak vy, ale já s panem Dvořákem v tomto punktu nemůžu než z celého srdce souhlasit. Je to pochopitelně mužský pohled - co o tom soudíte vy, ženy?