Čeština se vyvíjí. Někdy podivně.
My, co známe englická slůvka. A dáme je do češtiny. Nářků nad tím bylo už hodně, ale, darmo plakat, je tu další příklad: rulez. Je to chatovací zkratka, nejspíš to přišlo z her, znamená to něco fakt super. Od slova rule (pravidlo, předpis, vládnout). Chtějí ti, co se takhle vyjadřují, aby jim někdo rozuměl?
A/nebo my ( z anglického and/or), co jsme stanovili jedinou možnou podobu slova a jediný možný jeho výklad.
Začnu češtinou:
Anebo. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ): anebo: (†aneb) sp. souřadicí 1. (ve větách netázacích) spojuje věty n. větné členy, z nichž jen jeden platí, …2. řidč. (ve vylučovací otázce) či, nebo: půjdeme už, anebo ještě posedíme? †3. aneb spojuje dvě různá pojmenování téže věci, neboli, čili: Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka (Tyl)
Převyprávím to: jedno nebo druhé, rozhodně ne obojí najednou (bez čárky, spojení souřadné), buď jedno, nebo druhé (s čárkou, spojení vylučovací), dvě různá pojmenování téhož v jednom názvu (lit.): Babička aneb Šťastná to žena.
"Probereme to u oběda anebo to necháme na večer." Podle okolností, je to jedno, obě možnosti jsou rovnocenné. "Probereme to u oběda, anebo to necháme na večer." Ten večer by byl lepší. Všimněte si, prosím, poslání té čárky.
And/or: Webster: Definition of AND/OR —used as a function word to indicate that two words or expressions are to be taken together or individually.
Random House Kernerman Webster's College Dictionary dodává: If a greater distinction is needed, another phrasing is available: entertaining or traveling, or both.
Všimněte si, prosím, stavby poslední citace a té čárky v ní (v tom, co jsem vyznačila tlustě). Ta zpřesňuje vyjádření: prostě se baví nebo cestuje, nebo obojí (baví se na cestách).
Co to udělá v češtině? To and/or? A/nebo?
Asi by platilo, že and/or (a/nebo) je buď jen jedno, nebo obojí zároveň.
Moc hezké. To se v obchodě hodí.
Přenesení spojení and/or do češtiny v podobě a/nebo znamená jediné: autoři toho zčeštění neznají širší anglický výklad, respektive způsob myšlení a stavbu věty. Jenže užití a/nebo v češtině je hodně zavádějící; pominu-li klopotnost a zbytečnost takového vyjádření , zbývá jeho nejasnost. A – nebo. Co tedy platí?
S angličtinou je svérázná potíž – neobstojíte, budete-li si překládat se slovníkem v ruce slovo od slova (každé slovo zvlášť). Musíte brát větu jako celek. Do češtiny přetažené a/nebo je něco jiného nežli anglické and/or a k žalu obchodníků a dalších musím říci, že v češtině nemá co dělat.
Abych nechodila jen za humna, máme tu podobně neurčitý význam i u slova ryze českého: vesměs. SSJČ (vynechávám příklady): vesměs: přísl. 1. všeobecně, bez výjimky, do jednoho, veskrze; často odchylně až na malé výjimky; všeobecně, převážně: 2. úhrnem, dohromady.
Tak jak? Vůbec, nebo jen většina? Tohle slovo bych nerada viděla v obchodních a právních souvislostech.
Podobně nebezpečné je slovo případně. Máme dvě podobná slova.
Prvním je popřípadě: Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) - přísl. (zkr. popř., ps. též po případě) eventuálně.
To druhé je případně: SSJČ (vynechávám příklady) - případný příd.
1. vhodný, výstižný, přiléhavý 2, příhodný, náležitý, přiměřený:
2. nahodilý, nepodstatný, vedlejší
3.takový, kt. může nastat; možný , eventuální
Slova případně se poslední dobou užívá častěji nežli popřípadě. Někdy to může být nebezpečné; uzavřete-li s nějakou firmou smlouvu o tom, že (mimo jiné) udělá případné úpravy, můžete se pak divit, co všechno se udělalo (bylo třeba udělat) a co vás to bude stát. Nezachrání vás ani eventuální soud, u něhož bude soudní znalec – jazykovědec - dokládat, jak všelijak lze tomu slovu rozumět, a co tedy mohla firma považovat za případné (vhodné).
Prostě nejlepší je velmi přesný výčet, konkrétní stanovení.