Neviditelný pes

EKONOMIKA: Státní bankrot má odklad. Do voleb

diskuse (100)

Janotův balíček prošel, což je dobře. Prošel jen proto, že premiér Jan Fischer odmítl nechat udělat ze sebe rohožku před vchodem do Lidového domu a socialistický Buldozer se musel zastavit, aby náhodou předčasně neskončil na smetišti dějin kvůli tomu, že by shodil vládu, jejímž je nezpochybnitelným kmotrem.

Lubomír Zaorálek se vzápětí po schválení balíčku nechal slyšet, že sociální demokraté opětovné zvýšení dalších dávek vrátí do hry na nějaké příští schůzi Sněmovny. Ukazuje se, že ČSSD není mentálně schopna vyrovnat se se skutečností, že doba žití nad poměry a na nízko úročený dluh skončila s životem americké investiční banky Lehman Brothers před rokem a dvěma týdny.

V praxi to znamená, že hrozba státního bankrotu se neodkládá na neurčito, ale nejspíše jen do termínu, kdy tato garnitura vyhraje volby. Pak se zmíněné nebezpečí stane zase aktuální. Může to být už na jaře.

Zásadním problémem české ekonomiky totiž opravdu nejsou daně a jejich nedostatečná výše. Stačí se podívat na mezinárodní srovnání a zjistíme, že vysoké daně nechrání před vysokými deficity a nízké daně mohou mít i země hospodařící s rozpočtovými přebytky.

Nelze přehlédnout skutečnost, že omezení výdajů v Janotově balíčku bylo nakonec značně ostrouháno. To, co prošlo, má často dočasnou platnost, či to lze udržet jen po omezenou dobu, jako například snížení platů státních zaměstnanců a odložení valorizace důchodů. Proto bude nový ministr financí příští podzim ve stejné situaci jako letos Janota. A možná dokonce v situaci ještě horší.

Protože levice nepřipustila efektivnější omezení výdajů, musely narůst příjmy rozpočtu a ty jsou z velké části řezány z živého masa podnikatelského sektoru postiženého krizí. Především změny v nemocenské znamenají pro středně velké a menší firmy nesmírnou finanční zátěž, která mnoho z nich může existenčně ohrožovat. Seškrtání úlev na pojištění placeném zaměstnavateli bere z firem nějakých 17 miliard korun, které budou v jejich cash flow chybět. Před pár dny ohlásili stavbaři, že omezení státních investic může vést k propuštění až sto tisíc zaměstnanců, z nichž alespoň malou část mohly úlevy na pojištění zachránit.

Ti mohou poděkovat ČSSD, která dala přednost zachování rodičovského příspěvku a porodného v rozsahu, který nemá obdoby ani v nejbohatších státech EU. Kromě podpor porostou i další dávky, penze a nejrůznější výdaje, zatímco příjmy budou v lepším případě stagnovat.

Vláda o problematičnosti balíčku dobře ví. Eduard Janota otevřeně uvedl, že přijatá opatření zbrzdí růst ekonomiky z plus 0,3 procenta na minus 0,3 procenta, což znamená, že dál poroste nezaměstnanost. Kdyby došlo k razantnějším škrtům a na straně daní ke zvyšování DPH místo plateb zdravotního a sociálního pojištění, bylo by to k ekonomice i k zaměstnancům firem bojujících s krizí přívětivější. A slibovalo by to budoucí daňové výnosy. Ale to je cena kompromisu i lekce ekonomie, kterou by si voliči měli zapamatovat.

Přes všechna negativa schváleného kompromisu je na místě Eduardu Janotovi poděkovat, když už se na to nezmohli ti, kteří ho do současné situace dostali a nechali ho v ní dusit. Díky současnému ministru financí vyslalo Česko do světa signál, že je stále svéprávnou a odpovědnou zemí, která se stará o své dluhy a má je pod kontrolou. To po událostech posledních týdnů není vůbec málo. Už se totiž začaly objevovat komentáře na téma rozhádaných Čechů, kteří si nevědí rady s rozpočtem a deficitním hospodařením. Takové zprávy přijdou obvykle dost draho, protože se promítnou do rizikové přirážky k úroku ze státního dluhu. A protože ten už činí 1,2 bilionu korun, tak i desetinka procenta je suma s hodně nulami, za niž jde vyplatit hodně podpor v nezaměstnanosti.

MfD, 26.9.2009

zpět na článek