Životní úroveň dle prodejů aut – máme se jak v Kuvajtu, Slovensko hůř než Portoriko?
Prodeje nových osobních aut v r. 2016, respektive registrace podle společnosti JATO Dynamics, byly publikované na autobibli (1). Seznamu padesáti největších trhů podle jednotlivých zemí kraluje Čína s 25,5 miliónem prodaných vozidel, následována Spojenými státy americkými (17,5 mil.), Japonskem (4,9 mil.), Německem (3,6 mil.) a Indií (3,3 mil.). Tato „padesátka nejvýznamnějších“ trhů (viz níže závěry) je velkou měrou ukazatelem životní úrovně, neovlivněným odlišností metodik či zkreslováním vládních statistik u hrubého domácího produktu, kursovým přepočtem národních měn a lépe představitelný než parita kupní síly na obyvatele. Proto podělíme počet obyvatel počtem prodaných aut a dostaneme údaj „objektivizující“ úroveň v jednotlivých státech:
Pořadí v EVROPĚ | Pořadí ve světě | Stát | Registrace osobních automobilů v r. 2016 | Počet obyvatel (dle de.Wikipedie 2012-2016) | Počet prodaných aut na 1000 obyvatel |
---|---|---|---|---|---|
1. | 1. | Lucembursko | 55 110 | 591 000 | 93 |
2. | Kanada | 1 961 662 | 35 158 000 | 56 | |
3. | USA | 17 553 448 | 317 239 000 | 55 | |
2. | 4. | Belgie | 607 700 | 11 142 000 | 55 |
3. | 5. | Velká Británie | 3 068 473 | 63 228 000 | 49 |
6. | Austrálie | 1 144 410 | 24 315 000 | 47 | |
4. | 7. | Dánsko | 259 568 | 5 590 000 | 46 |
5. | 8. | Švédsko | 423 987 | 9 517 000 | 45 |
6. | 9. | Německo | 3 604 582 | 81 890 000 | 44 |
7. | 10. | Rakousko | 367 289 | 8 462 000 | 43 |
8. | 11. | Švýcarsko | 349 147 | 8 140 000 | 43 |
12. | Japonsko | 4 897 072 | 127 600 000 | 38 | |
9. | 13. | Irsko | 174 456 | 4 589 000 | 38 |
10. | 14. | Norsko | 190 611 | 5 019 000 | 38 |
11. | 15. | Francie | 2 420 820 | 65 697 000 | 37 |
16. | Jižní Korea | 1 785 512 | 48 900 000 | 37 | |
12. | 17. | Slovinsko | 73 633 | 2 058 000 | 36 |
18. | Izrael | 286 728 | 8 180 000 | 35 | |
19. | Nový Zéland | 141 829 | 4 242 000 | 33 | |
13. | 20. | Itálie | 2 019 887 | 60 918 000 | 33 |
21. | Spojené arabské emiráty | 310 659 | 9 400 000 | 33 | |
22. | Bahrajn | 44 777 | 1 405 000 | 32 | |
23. | Brunej | 12 500 | 417 200 | 30 | |
14. | 24. | Španělsko | 1 316 233 | 46 218 000 | 28 |
15. | 25. | Nizozemsko | 454 848 | 16 768 000 | 27 |
26. | Kuvajt | 110 947 | 4 132 000 | 27 | |
16. | 27. | Česko | 279 089 | 10 515 000 | 27 |
28. | Katar | 67 822 | 2 676 000 | 25 | |
17. | 29. | Finsko | 132 491 | 5 414 000 | 24 |
18. | 30. | Portugalsko | 242 220 | 10 524 000 | 23 |
31. | Portoriko | 86 046 | 3 753 000 | 23 | |
32. | Omán | 95 133 | 4 573 000 | 21 | |
19. | 33. | Estonsko | 27 350 | 1 339 000 | 20 |
34. | Saudská Arábie | 679 539 | 33 672 000 | 20 | |
35. | Malajsie | 562 590 | 29 000 000 | 19 | |
36. | Čína | 25 525 730 | 1 358 100 000 | 19 | |
37. | Singapur | 98 752 | 5 300 000 | 19 | |
38. | Chile | 302 866 | 16 635 000 | 18 | |
39. | Tchaj-wan | 411 909 | 23 300 000 | 18 | |
20. | 40. | Slovensko | 95 324 | 5 410 000 | 18 |
Sice bez rozlišení dle výdajů obyvatelstva / podniků / úřadů, daňových podnětů a rozdílů v odepisování, konzumentských preferencí, průměrné ceny / velikosti / výbavy vozidla atp. i nepřesnostem v počtu obyvatel, avšak přece jen teoreticky máme srovnatelný údaj zobrazující realizovanou kupní sílu v dané zemi.
V této kategorii „životné úrovně“ jednoznačně vévodí Lucembursko, kde se prodalo neuvěřitelných 93 aut na 1000 obyvatel. Na každého jedenáctého občana tak připadá koupě nového vozidla! Neuvěřitelně bohatá země na straně jedné, na straně druhé se nejedná o obvyklou ekonomiku, neboť má neúměrně veliký bankovní sektor, legislativu daňově zvýhodňující zahraniční firmy, které mají v Lucemburku formální sídlo společnosti (offshore), tedy profitují uměle na úkor převážně EU-zemí, plus mají umělé příjmy ze sídel EU-institucí, statistika nepodchycuje vozidla prodaná neresidentům, počet obyvatel je dle mne ve skutečnosti vyšší, Lucembursko je prostě anomálií, kterou bych ze soupisu raději vyřadil, nicméně pro dokumentaci nestandardních vlivů na statistickou výkonnost ekonomiky je užitečným příkladem.
Česká republika si v tomto přehledu vede relativně dobře, patří jí zdánlivě lichotivá 16. příčka s 27 prodanými auty na 1000 obyvatel. Konečně zůstalo za námi Portugalsko, dokonce i Finsko. Jsme skoro na úrovni Španělska (28 aut/1000 obyv.), což vzhledem k naší bývalé úrovni nevypadá příliš úspěšně, ale španělské regiony vykazují značné rozdíly ve výkonnosti hospodářství, průmyslové Baskicko a Katalánsko jsou výrazně nadprůměrné, jejich kupní síla je podstatně vyšší než v ČR, utěšovat nás může skutečnost, že naše kraje jsou rovnoměrněji rozvinuty.
V Nizozemí se rovněž prodalo 27 aut na 1000 obyvatel a tady máme teoreticky důvod slavit, protože jsme konečně dohnali životní úroveň Holandska! Zdánlivě. Toto číslo nám demonstruje trojí ošidnost obdobných analýz. Za prvé, struktura prodejů v ČR je výrazně jiná – cca dvě třetiny nákupu u nás tvoří podniky a úřady, kdežto v Nizozemí není zvykem, aby firmy svým zaměstnancům kupovaly osobní auta. Za druhé, v ČR došlo k výjimečnému meziročnímu nárůstu prodejů o 12 % a v NL naopak k neobvyklému meziročnímu poklesu prodejů o 11 %, tzn. reálnější pohled by nám poskytly průměrné prodeje alespoň za tři roky. A za třetí, srovnání prodejů mezi Belgií (nejvíce v Evropě) a Holandskem poukazuje na další neobvyklost. Hrubý domácí produkt Nizozemí je dlouhodobě obvykle 1,5násobkem HDP Belgie, stejně jako počet obyvatel, tzn. prodá-li se v Belgii např. 600.000 aut za rok, v Holandsku by se mělo prodat aut asi 900.000. Jenže i parita kupní síly Holanďanů je vyšší o 18 % (2), takže v Nizozemí by se teoreticky mohlo prodávat až 1,1 mil. aut ročně. Jenže neprodává, úplně naopak, v loni se tam prodalo jen 450.000 aut. Několik desítek tisíc úředníků EU, diplomatů, lobbistů a důstojníků NATO navíc než v Holandsku přece nemůže způsobit až půlmiliónový rozdíl prodejů, stejně tak belgický meziroční nárůst (8%) a holandský pokles, i hustota zalidnění je obdobná. Tak dramatický rozdíl má jiné příčiny, odhaduji, že největší vliv mají jiné spotřebitelské preference, větší protestantská šetrnost, daňové odlišnosti i jejich přirozené využití cyklistiky. Belgie je zároveň jedním z příkladů předlužené země, která má tři vlády a občas žádnou a třicet let se nepravidelně politicky rozpadá mezi produktivnější Vlámy a „francouzštější“ Valony, kde jak vidno politické vedení nemá na životní úroveň svých obyvatel asi podstatný vliv.
Británie, Dánsko, Švédsko, Německo, které jsou v Evropě před námi, měly historicky výrazně vyšší životní úroveň a počty jejich prodejů aut na obyvatele odpovídají tomu, co známe jako turisté – jejich kupní síla je více než dvojnásobná. Norsko je jinou anomálií. Země, která před sto lety žila z těžby dřeva a rybolovu, je již dlouho energeticky soběstačná z vodních elektráren a exportuje “mořskou” ropu a plyn – nemáme takové přírodní bohatství. Irsko je odlišný případ. Přes předválečnou chudobu (uvádí se, že dříve přes 50 % obyvatelstva emigrovalo ekonomicky) dokázalo využít své transatlantické pozice, úřední angličtiny, pozůstatku britského právního systému i výjimek EU a stalo se sídlem poboček mnoha amerických společností prodávajících v Evropě. To Francie a Itálie jsou pro nás svědectvím ztracených pozic. Za první republiky bývavalo levněji v těchto zemích než v Československu. Jejich kupní síla 37 resp. 33 aut/1000 obyvatel odpovídá údajům, kde bychom měli přirozenou cestou asi být, nebýt poválečného transferu Němců a socialistického hospodaření.
Země bývalého Rakouska-Uherska stojí za hlubší porovnání. Podle „Wirtschaftsgeschichte..“(3) krátce před první světovou válkou byl rozdíl v příjmech na obyvatele v rakouské části monarchie následující: Horní Rakousko bylo přibližně na průměru nynějších rakouských spolkových zemí (tj. 100%), Dolní Rakousko mělo příjmy na hlavu ve výši 136%, Solnohradsko 102%, Štýrsko 89% atd., Čechy 122% (!!), Morava 104 % (Čechy s Moravou asi 114%, tzn. nad průměrem současných rakouských zemí), Slezsko 99 %, Halič 50%, Kraňsko (nynější oblast převážně Slovinska) 70% a Küstenland (nynější Dalmácie a okolí) 83%. Záměrně pominu HDP na obyvatele, porovnejme si prodeje nových aut, kde Rakousku (43 prodaných aut / 1000 obyvatel, Švýcarsko stejně tak) přiřadíme 100%, pak ČR má prodeje ve výši pouze 61% rakouské úrovně, Polsko 28%, ale Slovinsko 82%, Chorvatsko 28%. Z uherské části má Maďarsko prodeje na úrovni pouze 27% Rakouska (12 aut/1000 obyv.) a „od Tatier k Dunaju“ se prodalo 18 aut na 1000 obyvatel, tj. 41 % Rakouska, ale o třetinu více než v Maďarsku, což nás určitě těší a slovenským bývalým spolubratrům tento úspěch přejeme. Z českého úhlu pohledu vypadá naše životní úroveň na příkladu prodejů aut v Evropě docela uspokojivě, z bývalé sovětské sféry vlivu jsme na tom teoreticky nejlépe (prodeje v „ NDR“ snižují průměr Německa). Historickým porovnáním reálií c. a k. monarchie však vynikne zoufalý propad. Z příjmově nejbohatších krajů nedosahujeme po sto létech ani dvoutřetinové úrovně Rakouska. Slovinsko se osamostatnilo v r. 1991, je to dvoumiliónová země velikosti Moravy, pokryta lesy a několika vinicemi, bez nerostných surovin, s kouskem pobřeží bez velkého přístavu a s jednou automobilkou, která jako OEM produkuje tolik, co Boleslav řádově před čtvrtstoletím. Přesto se tato „bezvýznamná“ zemička dotáhla z naší bývalé podúrovně na průměr EU v příjmech a prodalo se tam 36 aut/1000 obyv., což je o jednu třetinu více vozidel než v ČR!! Nelze přitom hovořit o extra osvícených vládách v Lublani, taky tam měli své vládní skandály. Na komunismus se už vymlouvat nemůžeme, od r. 1990 si taky vládneme sami, tj. déle, než trvala první republika, ani mohutné roční transfery EU-dotací se v tomto jaksi neprojevují. Nemůžeme se ani vymlouvat na modré nebo oranžové či jinak barevné vládní koalice, Slovinci nás prostě i bez našich rozsáhlých průmyslových znalostí a zkušeností dokázali historicky předběhnout.
Pohled na světové prodeje nelze začít jinak než zdůrazněním obrovského úspěchu kapitalismu v Číně. Zhruba 19 aut prodaných na 1000 obyvatel je dvojnásobkem (!) ruských prodejů (9 aut/1000 obyv.), doslova poukazuje na neefektivnost této nerostné velmoci a promarněných let. Kremelskému režimu prodeje sice meziročně drobně poklesly, což lze přičíst kursu rublu, pro surovinovou exportní velmoc je to však nedůstojně nízká hodnota, zároveň je příkladem neúčinnosti západních pokryteckých sankcí. Růst životní úrovně v Číně vyniká i v porovnání s prodeji v Mexiku (13 aut/1000 obyv.), Brazilii a Jižní Africe (po 10 aut/1000 obyv.) a zejména Indií. Je tristní vidět, jak komparativní výhody anglického jazyka, písma i analogie anglosaského práva prohrávají s čínskými nevýhodami, kastovní systém nemůže být hlavní příčinou. Populační explose je pro nás těžko představitelným a nezvladatelným problémem, prodeje tří aut na 1000 obyvatel jsou méně než šestinou čínských prodejů.
Vedoucí role v prodejích na obyvatele dlouhodobě připadá USA, Kanadě (55 resp. 56 aut/1000 obyv.), Británii a Austrálii (47 aut/1000 obyv.), jistě ne náhodou zemím britského společenství národů a bývalých „bílých“ kolonií.
Asijským prodejům dlouhá léta vévodí Japonsko s 38 auty na 1000 obyv. Pozoruhodný je rovněž vzestup Jižní Koreje. Země byla okupována od r. 1905, nezávislá od r. 1948 a poničena byla válkou, když se bránila útokům svých stalinistických soukmenovců ze severu, dodnes odmítajících uzavřít mírovou smlouvu. Ve srovnání s Rakousko-Uherskem - bývalí středověcí řemeslníci a pěstitelé rýže dokázali vybudovat takový průmysl, že jejich vedoucí automobilka Hyundai prodává ve světě přes 6,5 mil.(!!) aut ročně (vč. značky Kia), v Koreji samotné se prodává 37 aut na 1000 obyv., tedy na úrovni Japonska, stejně jako ve Francii, o 38% více než u nás! Izrael je dalším hospodářským zázrakem. Stát, ve kterém se obrazně řečeno první továrny začaly stavět po r. 1948 a který se obvykle co deset let musí bránit útokům muslimských Arabů, se dostal na obdobně vysoké prodeje, 36 aut/1000 obyvatel. Ropné producenty zatím záměrně nejmenuji, zaznamenání hodna je úroveň dalších „asijských tygrů“, Malajsie, Singapuru a Tchaj-wanu. Lidové rčení o tureckém hospodářství či na Moravě „o polské hospodárce“ je nepravdivé, 13 aut/1000 obyv. se prodává v Turecku, což rovněž svědčí o růstu životní úrovně. Polsko je na tom s 12 auty na 1000 obyv. přibližně stejně, s nadsázkou tak kupodivu obě tato rčení lze považovat za matematicky obdobná…
Argentina bývávala nejbohatší země Jižní Ameriky, před socialistickými experimenty. Tamní prodeje 17 aut na 1000 obyv. jsou hned za Chille (18 aut/1000 obyv.), obě země pod Čínou... V Karibiku je ostrov, na kterém černí otroci obdělávali třtinové plantáže, posléze pálili rum (Bacardi mj.), v podstatě nic jiného tam nebylo. Bez ironie kolonisté nazvali ostrov „bohatým přístavem“ (Puerto rico) a jeho nynější obyvatelé zdá se nemají potřebu prezentovat se na mezinárodní politické scéně, postačuje jim „Pax americana“. A přesto se v Portoriku, v „rozvojové“ zemi, dle teorií evropských intelektuálů bezohledně vykořisťované, prodává 23 aut na 1000 obyvatel, nejvíce z celé Latinské Ameriky, stejně jako v Portugalsku, o 30% více než na Slovensku! Nejedná se přitom o umělý administrativní daňový ráj, umělé sídlo mezinárodních společností či nějakou extra dotovanou oblast, à la Podněstří nebo Krym například. Budiž to jedním z úkazů, že převládající ekonomické teorie vyučované na vysokých školách jsou obdobně vědecké, jako byl vědecký komunismus, nebo přesvědčivé jak užitečnost např. školících dotací EU.
Na podstatný fakt nutno upozornit: původní tabulka neuváděla několik zemí, ve kterých by člověk očekával významnější prodeje ročně. Z Afriky, vyjma JAR, nebyl zmíněn Egypt či Alžír například. V Evropě těžko uvěřit tomu, že by se na dvaačtyřicetimilionové Ukrajině prodalo méně aut než v třímiliónové Litvě. Země Perského zálivu nebyly zmíněny vůbec, ani Írán a jeho 80 mil. obyvatel či Irák. Jen ropná část Arabského poloostrova s padesáti milióny obyvatel má HDP na obyvatele na úrovni jedenapůlnásobku ČR. Proto jsem trochu pohledal na internetu a nalezl server carsalesbase (4), ověřil, že tam uváděné prodeje se v principu shodují, a doplnil si dalších vytipovaných 40 zemí (Hong Kong či Makao nebo San Marino apod. pomíjím) a po přepočtu doplnil do přehledu prvních 40 zemí ve výše uvedené tabulce. Prodeje v zmíněných ropných arabských zemích se pohybují od 20 do 33 aut/1000 obyv., poslední léta se snižují, jako by kopírovaly klesající ceny ropy, celkem se na Arabském poloostrově prodalo přes 1,3 mil. aut, v samotném Íránu dalších 1,3 mil! Celosvětové prodeje tak dosáhly jen v 90 zemích nejméně 88,3 mil., nikoliv 84, jak uvádí JATO Dynamics. Neúplnost údajů registrací z mnoha zemí v původním článku je tedy zkreslující, přitom v něm ta neúplnost není ani zmíněna (!!) a budiž smutným příkladem přinejmenším novinářské povrchnosti.
Uvedený doplněný přehled „životní úrovně“ nám dává základní obraz „nejvyspělejších“ zemí v této kategorii. Budiž si čtenář rovněž vědom, že tato úvaha je zároveň poctivým příkladem, jak lze mediálně manipulovat se statistickými údaji. Nelze srovnávat Škodu Octavii s prodávanými malými auty v Itálii, jednoduššími vozítky v Indii, amerikami v Karibiku či s mercedesy v Arábii. Přesto je srovnáváme, ale s vědomím této chyby. Zároveň můžeme ze statistiky vybrat takové údaje, kterými věrohodně doložíme tvrzení, které budeme chtít dokázati. Naše opozice může hřímat, že vládní opatření zdaleka nevedou k životní úrovni bývalého premianta Rakouska-Uherska. Komunisté mohou tvrdit, že nedosahujeme čínského růstu, vláda může presentovat „své skvělé“ úspěchy, neb jsme na holandské velikosti prodejů nových aut, tzn. jedné z nejvýkonnějších ekonomik v celosvětovém měřítku, i že se máme jako v Kuvajtu, a všichni tři přitom „mají pravdu“. Buďme proto opatrní v úsudku, v médiích bývá málo hospodářských faktů uvedených v potřebných souvislostech a dobrých analýz ještě méně.
Zdroje:
1) http://autobible.euro.cz/zname-nejprodavanejsi-auta-sveta-roce-2016-projdete-si-prehled-znacek-i-modelu/
2) en.wikpedia – Netherlands GDP PPP (estimate) per capita $53.139 / Belgium $44.881 = 1,184
3) https://de.m.wikipedia.org/wiki/Wirtschaftsgeschichte_%C3%96sterreichs
4) http://carsalesbase.com/total-market-sales-country/saudi-arabia-car-sales-data/