18.10.2017 | Svátek má Lukáš


EKONOMIKA: Statistická úvaha

3.10.2017

Životní úroveň dle prodejů aut – máme se jak v Kuvajtu, Slovensko hůř než Portoriko?

Prodeje nových osobních aut v r. 2016, respektive registrace podle společnosti JATO Dynamics, byly publikované na autobibli (1). Seznamu padesáti největších trhů podle jednotlivých zemí kraluje Čína s 25,5 miliónem prodaných vozidel, následována Spojenými státy americkými (17,5 mil.), Japonskem (4,9 mil.), Německem (3,6 mil.) a Indií (3,3 mil.). Tato „padesátka nejvýznamnějších“ trhů (viz níže závěry) je velkou měrou ukazatelem životní úrovně, neovlivněným odlišností metodik či zkreslováním vládních statistik u hrubého domácího produktu, kursovým přepočtem národních měn a lépe představitelný než parita kupní síly na obyvatele. Proto podělíme počet obyvatel počtem prodaných aut a dostaneme údaj „objektivizující“ úroveň v jednotlivých státech:

Pořadí v EVROPĚPořadí ve světěStátRegistrace osobních automobilů v r. 2016Počet obyvatel (dle de.Wikipedie 2012-2016)Počet prodaných aut na 1000 obyvatel
1.1.Lucembursko55 110591 00093
 2.Kanada1 961 66235 158 00056
 3.USA17 553 448317 239 00055
2.4.Belgie607 70011 142 00055
3.5.Velká Británie3 068 47363 228 00049
 6.Austrálie1 144 41024 315 00047
4.7.Dánsko259 5685 590 00046
5.8.Švédsko423 9879 517 00045
6.9.Německo3 604 58281 890 00044
7.10.Rakousko367 2898 462 00043
8.11.Švýcarsko349 1478 140 00043
 12.Japonsko4 897 072127 600 00038
9.13.Irsko174 4564 589 00038
10.14.Norsko190 6115 019 00038
11.15.Francie2 420 82065 697 00037
 16.Jižní Korea1 785 51248 900 00037
12.17.Slovinsko73 6332 058 00036
 18.Izrael286 7288 180 00035
 19.Nový Zéland141 8294 242 00033
13.20.Itálie2 019 88760 918 00033
 21.Spojené arabské emiráty310 6599 400 00033
 22.Bahrajn44 7771 405 00032
 23.Brunej12 500417 20030
14.24.Španělsko1 316 23346 218 00028
15.25.Nizozemsko454 84816 768 00027
 26.Kuvajt110 9474 132 00027
16.27.Česko279 08910 515 00027
 28.Katar67 8222 676 00025
17.29.Finsko132 4915 414 00024
18.30.Portugalsko242 22010 524 00023
 31.Portoriko86 0463 753 00023
 32.Omán95 1334 573 00021
19.33.Estonsko27 3501 339 00020
 34.Saudská Arábie679 53933 672 00020
 35.Malajsie562 59029 000 00019
 36.Čína25 525 7301 358 100 00019
 37.Singapur98 7525 300 00019
 38.Chile302 86616 635 00018
 39.Tchaj-wan411 90923 300 00018
20.40.Slovensko95 3245 410 00018

Sice bez rozlišení dle výdajů obyvatelstva / podniků / úřadů, daňových podnětů a rozdílů v odepisování, konzumentských preferencí, průměrné ceny / velikosti / výbavy vozidla atp. i nepřesnostem v počtu obyvatel, avšak přece jen teoreticky máme srovnatelný údaj zobrazující realizovanou kupní sílu v dané zemi.

V této kategorii „životné úrovně“ jednoznačně vévodí Lucembursko, kde se prodalo neuvěřitelných 93 aut na 1000 obyvatel. Na každého jedenáctého občana tak připadá koupě nového vozidla! Neuvěřitelně bohatá země na straně jedné, na straně druhé se nejedná o obvyklou ekonomiku, neboť má neúměrně veliký bankovní sektor, legislativu daňově zvýhodňující zahraniční firmy, které mají v Lucemburku formální sídlo společnosti (offshore), tedy profitují uměle na úkor převážně EU-zemí, plus mají umělé příjmy ze sídel EU-institucí, statistika nepodchycuje vozidla prodaná neresidentům, počet obyvatel je dle mne ve skutečnosti vyšší, Lucembursko je prostě anomálií, kterou bych ze soupisu raději vyřadil, nicméně pro dokumentaci nestandardních vlivů na statistickou výkonnost ekonomiky je užitečným příkladem.

Česká republika si v tomto přehledu vede relativně dobře, patří jí zdánlivě lichotivá 16. příčka s 27 prodanými auty na 1000 obyvatel. Konečně zůstalo za námi Portugalsko, dokonce i Finsko. Jsme skoro na úrovni Španělska (28 aut/1000 obyv.), což vzhledem k naší bývalé úrovni nevypadá příliš úspěšně, ale španělské regiony vykazují značné rozdíly ve výkonnosti hospodářství, průmyslové Baskicko a Katalánsko jsou výrazně nadprůměrné, jejich kupní síla je podstatně vyšší než v ČR, utěšovat nás může skutečnost, že naše kraje jsou rovnoměrněji rozvinuty.

V Nizozemí se rovněž prodalo 27 aut na 1000 obyvatel a tady máme teoreticky důvod slavit, protože jsme konečně dohnali životní úroveň Holandska! Zdánlivě. Toto číslo nám demonstruje trojí ošidnost obdobných analýz. Za prvé, struktura prodejů v ČR je výrazně jiná – cca dvě třetiny nákupu u nás tvoří podniky a úřady, kdežto v Nizozemí není zvykem, aby firmy svým zaměstnancům kupovaly osobní auta. Za druhé, v ČR došlo k výjimečnému meziročnímu nárůstu prodejů o 12 % a v NL naopak k neobvyklému meziročnímu poklesu prodejů o 11 %, tzn. reálnější pohled by nám poskytly průměrné prodeje alespoň za tři roky. A za třetí, srovnání prodejů mezi Belgií (nejvíce v Evropě) a Holandskem poukazuje na další neobvyklost. Hrubý domácí produkt Nizozemí je dlouhodobě obvykle 1,5násobkem HDP Belgie, stejně jako počet obyvatel, tzn. prodá-li se v Belgii např. 600.000 aut za rok, v Holandsku by se mělo prodat aut asi 900.000. Jenže i parita kupní síly Holanďanů je vyšší o 18 % (2), takže v Nizozemí by se teoreticky mohlo prodávat až 1,1 mil. aut ročně. Jenže neprodává, úplně naopak, v loni se tam prodalo jen 450.000 aut. Několik desítek tisíc úředníků EU, diplomatů, lobbistů a důstojníků NATO navíc než v Holandsku přece nemůže způsobit až půlmiliónový rozdíl prodejů, stejně tak belgický meziroční nárůst (8%) a holandský pokles, i hustota zalidnění je obdobná. Tak dramatický rozdíl má jiné příčiny, odhaduji, že největší vliv mají jiné spotřebitelské preference, větší protestantská šetrnost, daňové odlišnosti i jejich přirozené využití cyklistiky. Belgie je zároveň jedním z příkladů předlužené země, která má tři vlády a občas žádnou a třicet let se nepravidelně politicky rozpadá mezi produktivnější Vlámy a „francouzštější“ Valony, kde jak vidno politické vedení nemá na životní úroveň svých obyvatel asi podstatný vliv.

Británie, Dánsko, Švédsko, Německo, které jsou v Evropě před námi, měly historicky výrazně vyšší životní úroveň a počty jejich prodejů aut na obyvatele odpovídají tomu, co známe jako turisté – jejich kupní síla je více než dvojnásobná. Norsko je jinou anomálií. Země, která před sto lety žila z těžby dřeva a rybolovu, je již dlouho energeticky soběstačná z vodních elektráren a exportuje “mořskou” ropu a plyn – nemáme takové přírodní bohatství. Irsko je odlišný případ. Přes předválečnou chudobu (uvádí se, že dříve přes 50 % obyvatelstva emigrovalo ekonomicky) dokázalo využít své transatlantické pozice, úřední angličtiny, pozůstatku britského právního systému i výjimek EU a stalo se sídlem poboček mnoha amerických společností prodávajících v Evropě. To Francie a Itálie jsou pro nás svědectvím ztracených pozic. Za první republiky bývavalo levněji v těchto zemích než v Československu. Jejich kupní síla 37 resp. 33 aut/1000 obyvatel odpovídá údajům, kde bychom měli přirozenou cestou asi být, nebýt poválečného transferu Němců a socialistického hospodaření.

Země bývalého Rakouska-Uherska stojí za hlubší porovnání. Podle „Wirtschaftsgeschichte..“(3) krátce před první světovou válkou byl rozdíl v příjmech na obyvatele v rakouské části monarchie následující: Horní Rakousko bylo přibližně na průměru nynějších rakouských spolkových zemí (tj. 100%), Dolní Rakousko mělo příjmy na hlavu ve výši 136%, Solnohradsko 102%, Štýrsko 89% atd., Čechy 122% (!!), Morava 104 % (Čechy s Moravou asi 114%, tzn. nad průměrem současných rakouských zemí), Slezsko 99 %, Halič 50%, Kraňsko (nynější oblast převážně Slovinska) 70% a Küstenland (nynější Dalmácie a okolí) 83%. Záměrně pominu HDP na obyvatele, porovnejme si prodeje nových aut, kde Rakousku (43 prodaných aut / 1000 obyvatel, Švýcarsko stejně tak) přiřadíme 100%, pak ČR má prodeje ve výši pouze 61% rakouské úrovně, Polsko 28%, ale Slovinsko 82%, Chorvatsko 28%. Z uherské části má Maďarsko prodeje na úrovni pouze 27% Rakouska (12 aut/1000 obyv.) a „od Tatier k Dunaju“ se prodalo 18 aut na 1000 obyvatel, tj. 41 % Rakouska, ale o třetinu více než v Maďarsku, což nás určitě těší a slovenským bývalým spolubratrům tento úspěch přejeme. Z českého úhlu pohledu vypadá naše životní úroveň na příkladu prodejů aut v Evropě docela uspokojivě, z bývalé sovětské sféry vlivu jsme na tom teoreticky nejlépe (prodeje v „ NDR“ snižují průměr Německa). Historickým porovnáním reálií c. a k. monarchie však vynikne zoufalý propad. Z příjmově nejbohatších krajů nedosahujeme po sto létech ani dvoutřetinové úrovně Rakouska. Slovinsko se osamostatnilo v r. 1991, je to dvoumiliónová země velikosti Moravy, pokryta lesy a několika vinicemi, bez nerostných surovin, s kouskem pobřeží bez velkého přístavu a s jednou automobilkou, která jako OEM produkuje tolik, co Boleslav řádově před čtvrtstoletím. Přesto se tato „bezvýznamná“ zemička dotáhla z naší bývalé podúrovně na průměr EU v příjmech a prodalo se tam 36 aut/1000 obyv., což je o jednu třetinu více vozidel než v ČR!! Nelze přitom hovořit o extra osvícených vládách v Lublani, taky tam měli své vládní skandály. Na komunismus se už vymlouvat nemůžeme, od r. 1990 si taky vládneme sami, tj. déle, než trvala první republika, ani mohutné roční transfery EU-dotací se v tomto jaksi neprojevují. Nemůžeme se ani vymlouvat na modré nebo oranžové či jinak barevné vládní koalice, Slovinci nás prostě i bez našich rozsáhlých průmyslových znalostí a zkušeností dokázali historicky předběhnout.

Pohled na světové prodeje nelze začít jinak než zdůrazněním obrovského úspěchu kapitalismu v Číně. Zhruba 19 aut prodaných na 1000 obyvatel je dvojnásobkem (!) ruských prodejů (9 aut/1000 obyv.), doslova poukazuje na neefektivnost této nerostné velmoci a promarněných let. Kremelskému režimu prodeje sice meziročně drobně poklesly, což lze přičíst kursu rublu, pro surovinovou exportní velmoc je to však nedůstojně nízká hodnota, zároveň je příkladem neúčinnosti západních pokryteckých sankcí. Růst životní úrovně v Číně vyniká i v porovnání s prodeji v Mexiku (13 aut/1000 obyv.), Brazilii a Jižní Africe (po 10 aut/1000 obyv.) a zejména Indií. Je tristní vidět, jak komparativní výhody anglického jazyka, písma i analogie anglosaského práva prohrávají s čínskými nevýhodami, kastovní systém nemůže být hlavní příčinou. Populační explose je pro nás těžko představitelným a nezvladatelným problémem, prodeje tří aut na 1000 obyvatel jsou méně než šestinou čínských prodejů.

Vedoucí role v prodejích na obyvatele dlouhodobě připadá USA, Kanadě (55 resp. 56 aut/1000 obyv.), Británii a Austrálii (47 aut/1000 obyv.), jistě ne náhodou zemím britského společenství národů a bývalých „bílých“ kolonií.

Asijským prodejům dlouhá léta vévodí Japonsko s 38 auty na 1000 obyv. Pozoruhodný je rovněž vzestup Jižní Koreje. Země byla okupována od r. 1905, nezávislá od r. 1948 a poničena byla válkou, když se bránila útokům svých stalinistických soukmenovců ze severu, dodnes odmítajících uzavřít mírovou smlouvu. Ve srovnání s Rakousko-Uherskem - bývalí středověcí řemeslníci a pěstitelé rýže dokázali vybudovat takový průmysl, že jejich vedoucí automobilka Hyundai prodává ve světě přes 6,5 mil.(!!) aut ročně (vč. značky Kia), v Koreji samotné se prodává 37 aut na 1000 obyv., tedy na úrovni Japonska, stejně jako ve Francii, o 38% více než u nás! Izrael je dalším hospodářským zázrakem. Stát, ve kterém se obrazně řečeno první továrny začaly stavět po r. 1948 a který se obvykle co deset let musí bránit útokům muslimských Arabů, se dostal na obdobně vysoké prodeje, 36 aut/1000 obyvatel. Ropné producenty zatím záměrně nejmenuji, zaznamenání hodna je úroveň dalších „asijských tygrů“, Malajsie, Singapuru a Tchaj-wanu. Lidové rčení o tureckém hospodářství či na Moravě „o polské hospodárce“ je nepravdivé, 13 aut/1000 obyv. se prodává v Turecku, což rovněž svědčí o růstu životní úrovně. Polsko je na tom s 12 auty na 1000 obyv. přibližně stejně, s nadsázkou tak kupodivu obě tato rčení lze považovat za matematicky obdobná…

Argentina bývávala nejbohatší země Jižní Ameriky, před socialistickými experimenty. Tamní prodeje 17 aut na 1000 obyv. jsou hned za Chille (18 aut/1000 obyv.), obě země pod Čínou... V Karibiku je ostrov, na kterém černí otroci obdělávali třtinové plantáže, posléze pálili rum (Bacardi mj.), v podstatě nic jiného tam nebylo. Bez ironie kolonisté nazvali ostrov „bohatým přístavem“ (Puerto rico) a jeho nynější obyvatelé zdá se nemají potřebu prezentovat se na mezinárodní politické scéně, postačuje jim „Pax americana“. A přesto se v Portoriku, v „rozvojové“ zemi, dle teorií evropských intelektuálů bezohledně vykořisťované, prodává 23 aut na 1000 obyvatel, nejvíce z celé Latinské Ameriky, stejně jako v Portugalsku, o 30% více než na Slovensku! Nejedná se přitom o umělý administrativní daňový ráj, umělé sídlo mezinárodních společností či nějakou extra dotovanou oblast, à la Podněstří nebo Krym například. Budiž to jedním z úkazů, že převládající ekonomické teorie vyučované na vysokých školách jsou obdobně vědecké, jako byl vědecký komunismus, nebo přesvědčivé jak užitečnost např. školících dotací EU.

Na podstatný fakt nutno upozornit: původní tabulka neuváděla několik zemí, ve kterých by člověk očekával významnější prodeje ročně. Z Afriky, vyjma JAR, nebyl zmíněn Egypt či Alžír například. V Evropě těžko uvěřit tomu, že by se na dvaačtyřicetimilionové Ukrajině prodalo méně aut než v třímiliónové Litvě. Země Perského zálivu nebyly zmíněny vůbec, ani Írán a jeho 80 mil. obyvatel či Irák. Jen ropná část Arabského poloostrova s padesáti milióny obyvatel má HDP na obyvatele na úrovni jedenapůlnásobku ČR. Proto jsem trochu pohledal na internetu a nalezl server carsalesbase (4), ověřil, že tam uváděné prodeje se v principu shodují, a doplnil si dalších vytipovaných 40 zemí (Hong Kong či Makao nebo San Marino apod. pomíjím) a po přepočtu doplnil do přehledu prvních 40 zemí ve výše uvedené tabulce. Prodeje v zmíněných ropných arabských zemích se pohybují od 20 do 33 aut/1000 obyv., poslední léta se snižují, jako by kopírovaly klesající ceny ropy, celkem se na Arabském poloostrově prodalo přes 1,3 mil. aut, v samotném Íránu dalších 1,3 mil! Celosvětové prodeje tak dosáhly jen v 90 zemích nejméně 88,3 mil., nikoliv 84, jak uvádí JATO Dynamics. Neúplnost údajů registrací z mnoha zemí v původním článku je tedy zkreslující, přitom v něm ta neúplnost není ani zmíněna (!!) a budiž smutným příkladem přinejmenším novinářské povrchnosti.

Uvedený doplněný přehled „životní úrovně“ nám dává základní obraz „nejvyspělejších“ zemí v této kategorii. Budiž si čtenář rovněž vědom, že tato úvaha je zároveň poctivým příkladem, jak lze mediálně manipulovat se statistickými údaji. Nelze srovnávat Škodu Octavii s prodávanými malými auty v Itálii, jednoduššími vozítky v Indii, amerikami v Karibiku či s mercedesy v Arábii. Přesto je srovnáváme, ale s vědomím této chyby. Zároveň můžeme ze statistiky vybrat takové údaje, kterými věrohodně doložíme tvrzení, které budeme chtít dokázati. Naše opozice může hřímat, že vládní opatření zdaleka nevedou k životní úrovni bývalého premianta Rakouska-Uherska. Komunisté mohou tvrdit, že nedosahujeme čínského růstu, vláda může presentovat „své skvělé“ úspěchy, neb jsme na holandské velikosti prodejů nových aut, tzn. jedné z nejvýkonnějších ekonomik v celosvětovém měřítku, i že se máme jako v Kuvajtu, a všichni tři přitom „mají pravdu“. Buďme proto opatrní v úsudku, v médiích bývá málo hospodářských faktů uvedených v potřebných souvislostech a dobrých analýz ještě méně.

Zdroje:
1) http://autobible.euro.cz/zname-nejprodavanejsi-auta-sveta-roce-2016-projdete-si-prehled-znacek-i-modelu/
2) en.wikpedia – Netherlands GDP PPP (estimate) per capita $53.139 / Belgium $44.881 = 1,184
3) https://de.m.wikipedia.org/wiki/Wirtschaftsgeschichte_%C3%96sterreichs
4) http://carsalesbase.com/total-market-sales-country/saudi-arabia-car-sales-data/

Jaromír Buček


Diskuse








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.