Neviditelný Pes

LIDICE: Říšská nacistická orlice tu má „na růžích ustláno“

17.11.2018

Myslel jsem si, že doby, kdy nad Lidicemi vlála vlajka s hákovým křížem, jsou pryč i s vesnicí, kterou nacisté srovnali se zemí. Myslel jsem si, že v nových Lidicích už bude jen a jen všechno bez ideologických kiksů, zvláště pak po sametové revoluci.

Ale jsem zklamán.

Lidice 1

Pro Stoke on Trent (město v anglickém hrabství Staffordshire) jsem zajistil dceřinou hrušeň – roubovanec od naší památné Lidické hrušně, která přežila na pietním území a dodnes je živým svědkem nacistického běsnění. Tento „Posel naděje“, jak takovým štěpům říkáme, přivítali v městě, kde vzniklo hnutí za obnovu zničených Lidic. Tamní obyvatelé i jejich zástupci přivítali možnost hrušeň zasadit na čestném místě svého domova.

Nadpisu tohoto článku se nedivme, vyjadřuje téměř přesně, co je na první pohled zjevné. Doslova a do písmene na nové keramické skulptuře umístěné uprostřed obce koncem října má říšská nacistická orlice „na růžích ustláno“.

Stačí se jen podívat na spodní část, která je vidět úplně nejlépe ze všech a všemi, kdo jen kolem po cestě projdou. Co je ale nejhorší, že i děti odmala budou vyrůstat s tímto nacistickým symbolem před očima a ať chceme či nechceme, pozvolna budou nacistickou orlici se svastikou považovat za normální. Jak by ne, vždyť je umístěna v Lidicích. Nikoliv v jiných našich vesnicích a městech, nikoliv ve Spolkové republice Německo, nikoliv v Británii. Máme ji tu a už nám ji nikdo neodpárá, protože proti ní už dnes nikdo nic nemá.

Samozřejmě, že patří do historie, ale do Lidic ne!

Ptám se, proč jsou na keramické skulptuře orlice a svastika, když naposledy v Lidicích visel na kostele prapor s hákovým křížem ještě těsně před vypálením obce a nyní, dlouhých 76 let už tuto nacistickou ozdobu nemáme a doposud nikdo ani nepředpokládal, že tu někdy v budoucnu orlice se svastikou budou uprostřed nové obce. Jsem přesvědčen, že kdyby žily Lidické ženy, tak by jim nikdo nenamluvil, že jde o umělecký záměr vyjadřující dobu nesvobody, nebo snad symbolizující temnou minulost historie Lidic.

Lidice 2 detail

Britský umělec bohužel toto nedomyslel. Nelze se mu ale divit, vždyť Velká Británie nikdy nebyla kolonizována nacistickou nadvládou, jako tomu bylo u nás v protektorátu. Snad jen britské Normanské ostrovy zažily nacistickou okupaci.

Nad Velkou Británii (i díky našim letcům) se nikdy nacistické vlajky s hákovými kříži ani orlice nedostaly. Nikdy pod nacistickým jhem nebyli vražděni britští vlastenci. Civilní obyvatelstvo nemělo spojeny nacistické symboly s přímým ohrožením života, jako tomu bylo u nás v Protektorátu Čechy a Morava. Ne nadarmo byl tehdy ještě poručík letectva Josef Horák po ukončení vítězné bitvy o Británii vyznamenán ministrem národní obrany v Londýně 28.10.1940 československou medailí za chrabrost, stejně jako stovky dalších letců bojujících v řadách perutí RAF.

Lidice 2

Umělec – keramik ze Stoke on Trent - prokázal touto kontroverzní částí svého díla, že nedocenil, co pro náš národ nacistická orlice se svastikou vlastně znamená. Nedocenil, že i když už nežijí Lidické ženy, které by vůbec nedovolily takovou expozici realizovat, žijeme my, jejich děti, a máme obdobné pocity ztráty příbuzných, kterou zavinila nacistická mašinérie pod stejnými symboly.

Nad orlicí je jméno R. Heydricha, pan umělec měl snad záměr, aby bylo vidět, že pod křídly ptáka usychají lidické růže... V tom případě měl být ten hakenkrajc probodnout šípem, aby připomněl popravu, již vykonali naši parašutisté. Někdy se symboly útlaku užívají tak, aby byly pohaněny, to se v tomto případě nestalo.

Do Lidic přijíždějí lidé z celého světa a budou se divit, jak to, že tu máme nacistické symboly, navíc uprostřed obce vystavené a veřejně přístupné. A oni se divit budou.

Lidice 3

Při vzpomínce na mé příbuzné, vyslýchané na kladenském gestapu v té době, v budově ověšené stejnými nacistickými symboly, obdobně tak v Praze na Pankráci, nebo v Petschkově paláci, je mi nesmírně hořko. Všechna ta místa spojená s výslechy, mučením, krveprolitím a vraždami byla podle nacistické doktríny „vyzdobena“ vším tím svinstvem, které šlo pak k zemi a do ohně, hned jak začalo Pražské povstání.

No a my tady v Lidicích dnes máme něco, čím se jinde opravdu chlubit nemohou!

Protestuji proti umístění takto pojatého nacistického symbolu ve jménu svých zavražděných příbuzných.

Příbuzní mojí rodiny byli zastřeleni v Praze Kobylisích 16. června 1942. Bylo jich 13.

Autor je syn Anny Nešporové, rozené Horákové z Lidic

Převzato z Šamanovy hospůdky U hřbitova.

Antonín Nešpor


zpět na článek