Vláda, která se chce chlubit nějakou penzijní reformou, musí udělat jediné, podpořit občany, aby si odkládali část svého výdělku na stáří a aby to dávalo smysl a střadatelé neprodělávali.
Dnešní systém je však zoufale neefektivní, státem dotované penzijní spoření se v posledních dvou letech takřka scvrkává před očima. Vybrat tedy, co ještě zbývá, nemusí být úplně iracionální a zoufalý postup.
Jestli chce pravicová vláda udělat – kromě škrtů – i něco pozitivního, měla by výrazně zasáhnout do stávajícího systému a umožnit alespoň dnešním třicátníkům, aby nebyli tak zoufale závislí na státu jako jejich otcové a dědové.
Jedině tím, že budou moci investovat na kapitálovém trhu a stát je v tom podpoří, se vymaní ze závislosti na politické garnituře a jejich momentálních rozmarech. Vždyť když se podíváme na to, jak se tu v posledních dvaceti letech vexlovalo s penzemi, přepadá většinu z nás zoufalství.
Všechny dosavadní vlády nás dlouhodobě vedou k rovnému důchodu. Ten znamená bídu, hlavně pro chudší. Čím víc z nás se vymaní, tím to bude lepší.
Po dobu Astonovy dovolené přebíráme úvodníky z Lidových Novin se souhlasem redakce.