Vzpomínky na tahanice a dohady kolem financování bytu nejsou namístě. Situace je dnes zcela jiná než tenkrát, kdy Gross zastával funkci předsedy vlády. Dnes je to soukromník, vztahují se na něho všechny zásady ochrany soukromí jednotlivce a do jeho obchodování nikomu nic není. Nakonec je to i věc banky samotné, za jakých podmínek a kolik peněz komu na co půjčí. Neměli bychom se tedy o Grossův obchod zajímat.
Jedno naučení ale z té věci přece vyplývá, totiž ze způsobu, jak se o ní veřejnost dozvěděla. Plyne z toho, že ve světě byznysu neplatí zásada omerty, tedy vzájemné mlčenlivosti, jako ve světě politiky. Grossův obchodní záměr někdo z konkurentů napráskal novinářům, a jistě to neudělal z důvodů čistě ideálních!