Řešíme detektivy, kteří v rámci boje s organizovaným zločinem zkoumají cestu Jana Hamáčka do Moskvy – ono se nakonec ukáže, že nezdanil darovanou kabelku od Versace, jak je u nás zvykem, když se NCOZ do něčeho obuje. Ale absolutně mimo veřejný zájem proplula informace, že vláda schválila Národní plán obnovy.
Že by se tu vrtělo psem? O doslova stovkách miliard, které mají do Česka připutovat, mlčí vláda stejně jako opozice. Přitom je tu reálná naděje, že právě opozice bude po volbách vládním týmem a ten bude o alokaci těch – opakuji – stovek miliard rozhodovat. Proč se tedy bavíme o nesmyslech – nikdo soudný přece nemůže čekat, že se přijde na to, kdo vyžvanil nejmenovaným dobře vážným aktivistům zaměstnaným v tisku státní tajemství a tím ze seriózní akce udělal bramboračku s příchutí guláše? Nebo spíš boršče.
Můžu být označen za škarohlída, ale prohlašuji zde slavně, že nevěřím, že ten novodobý Marshallův plán bude použit rozumně s jasnými doložitelnými efekty. Myslím, že jako po dešti rostou houby tak přibude neziskovek a poradenských agentur. A v konečných důsledcích i na ty kabelky od Versace dojde. Chcete se snad vsadit o kabelku od Versace?
Nicméně, abych nekončil jen žertem: je to skutečně s podivem, že tak podstatné téma vůbec nefiguruje ve veřejném prostoru, že se neprobírají priority a cíle. V Polsku je to jinak, tam se Kaczynského strana rozhodla, že plán Poláci prostě prožerou, schválili si to a opozice se vzteká, ale konkrétně a adresně. Vláda tedy schválila elaborát, který půjde takříkajíc nahoru, takže k debatě je dost času.
Měla by ale začít.
Ještě k covidpasu
Včerejší glosa o covidpasu mi přinesla ještě více hnusných útoků, než je na webu obvyklé. Zdá se, že popíračská scéna je mimořádně citlivá, když se někdo zmíní o profesoru Pirkovi jinak než s úctou. Tu já mám také, proto vyjadřuji nikoli neúctu, ale podiv. Například nad tím, že nevidí, jaké důsledky jeho veřejná vystoupení mají. Jeho vyprávěnka o muži napíchnutém na plot a deklarovaném jako oběť covidu mě ale bohužel přece jen posunula ze zóny úcty a podivu do zóny mnohem temnější, stejně jako mám přípodotek k jiné vyprávěnce o vyděšených dědečcích a babičkách, když za nimi jezdili Marťani ve skafandrech. Jistě to bylo nepříjemné. Horší ale bylo, když přijeli bez marťanských skafandrů a nakazili je a dědeček s babičkou umřeli.
Kromě hoaxu typu „přejelo ho auto a je v seznamu covid mrtvých“ (kromě rozhovoru prof. Pirka existuje ve stovkách provedeních) koluje i hoax o tom, že je pandemie uměle nafukovaná, protože se nemocnicím vyplatí zabývat se covidem, místo aby prováděly standardní léčbu. Jeden čtenář (podotýkám že byl aspoň slušný) mi poslal „dokument z nejmenované nemocnice“. Voskovec s Werichem v jedné předválečné scéně Osvobozeného divadla pokládali otázku, proč to ti lidé dělají, zdali jen z blbosti nebo za cizí peníze. Tuhle otázku si v dnešní době kladu taky. Ponechme historicky stranou, že V+W dělali komunistickou propagandu ne za cizí peníze. Z blbosti je nepodezírám zrovna tak, jako profesora Pirka z nekompetence. Bylo to z idealismu a ten dovede taky nadělat pěknou paseku.
Nepřátelé Ruska
Je to drobnost, ale není to drobnost. Upozornil mě náš čtenář na nepřesnost překladu, podle něhož má podle ruského prohlášení Rusko za nepřátele USA a Česko. Podle webu Rosijskaja Gazeta je použit termín nerdužestvennaja strana.Viz zde. K tomu vysvětlení:
Slovo „nepřátelský“ se do ruštiny jednoznačně překládá jako „vraždednyj“, podle „nepřítel“ = „vrag“. Naproti tomu „nědružestvennyj“ znamená doslova „nechovající se jako přítel“, „nespřátelený“. Oficiální název toho, co ruská vláda schválila, je“Spisok inostrannych gosudarstv, soveršajušich nedružestvennyje dejstvija v otnošeniji Rossiji“, což přeloženo znamená „Seznam cizích státu, jejichž chování vůči Rusku není přátelské“... Nejedná se o seznam „nepřátelských států“, ale o seznam států, které se (dle autorů seznamu) nechovají k Rusku tak, jak by se dalo očekávat od přítele.
Co k tomu dodat? Chování Ruska k Česku taky není přátelské, nicméně na ten překlad by bylo jistě dobré se podívat.