Včera sněžilo na většině území – aspoň pár vloček spadlo všude a teploty lehce pod nulou sníh krásně zakonzervovaly. Kdo je největší haluzář a trefil teda pohádkově zasněženou zimu?
Ano, správně. Já.
Původně vybraná trasa do teplýho a deštivýho začátku zimy byla nádherně zasněžená, romantické zákruty Bobrůvky s lehce namrzlými břehy, stromy zasněžené s probleskujícím mechem mezi vločkami, neporušený prašan…
První úsek cesty se ale v zimě a v náledí nedoporučuje, protože je neschůdný. Já s tím tak úplně nesouhlasila, byl schůdný v zimě před lety, bude schůdný i teď. Kdyby se na skalách a kořenech drželo hodně sněhu, to bych zvažovala, ale naštěstí počasí bylo tak akorát, aby pohyb ve svazích nad Bobrůvkou byl ještě bezpečný, ačkoli postup byl pomalejší, a s nějakým zdržením je třeba počítat i v létě.
Tenhle výlet se prostě rozhodl polaskat mě po duši, v měkkém sněhu křupaly první kroky člověka, občas v lese probleskla srnčí záď. Několikrát jsme překvapili i volavku.
A pak jsme se odpoutali od řeky a vyrazili na zasněžené louky s dalekými rozhledy k Nedvědici, abychom na Mariině vyhlídce mohli obdivovat výhled do údolí říčky Nedvědičky a hrad Pernštejn…
Foto: Mawenzi. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do fotogalerie.
Osobní stránky autorky: www.mawenzi.cz