PSI: Jak roste dogák Yoda – díl I. – únor 2022

Protože se jedná již o třetí sérii, zvolím trošku jiný formát. Budu porovnávat naše poslední tři dogata – Betu, Nighta a Yodu ve stejném věku. Jen první díl se o Nightovi moc zmiňovat nebude – to proto, že k nám dorazil o měsíc starší.

Beta byla jen ze dvou štěňat. Svého podstatně mohutnějšího brášku Banderase prý dost šikanovala, byla daleko průbojnější. Yoda měl tři brášky a sestřičku – a byla to banda nesmírně vyrovnaná velikostně i temperamentem. Dorazil se spoustou šrámů a dobře propracovaným uměním bojových technik.

Yoda, štěně dogy, osm týdnů. Únor 2022

Betku jsme si dovezli sedmitýdenní (a vážila osm a půl kila). Yoda je mohutné štěně. Při příjezdu měl přesně osm týdnů a vážil 13 kilo. Jen pro zajímavost – o 4 týdny starší Night měl 18 kilo.

Co se týče jídelníčku – nevidím v malých strávnících rozdíl – Beta i Yoda na dvou měsících byli dokonalí jedlíci. Co je v misce, to se sní. Granule, nahrubo namleté skelety, namixovaná zelenina, jogurt s medem, strouhané jablíčko, banán, vařené maso z polívky…

A u obou mladičkých štěňat platilo (či platí), že toho nesní moc najednou, a raději se nacpou častěji. A tak máme opět hobití stravování – snídaně a svačina a oběd a přesnídávka a první večeře a druhá večeře…

Dvouměsíční štěňata zvládají schody nahoru i dolů (4 v předsíni a 4 k pánovi do pracovny), ale dlouhé průzorové strmé do ložnice chodit nesmí s ohledem na zatížení kloubů. A taky aby se neskutálela, přeci jen koordinace pohybu ještě ideální není. A tak máme pod schody „dětská“ vrátka.

Betka byla mladší – a v noci chtěla ven alespoň dvakrát. O týden staršího (a podstatně většího, což může mít vliv) Yodu nosím v noci ven jen jednou. Mimochodem je to solidní posilovna – 14 průzorových schodů dolů a hned zase nahoru se závažím. Živým.

Všechna naše dogátka byla velmi čistotná. Vynáším Yodu po každém odpočinku, po delší hře… A pokud zapomenu, už automaticky letí ke vstupním dveřím. Většinou ho stihnu odlovit včas, výjimečně udělá loužičku. Na dlažbu, u vchodu. Dělá mi radost, neboť evidentně ví, kam má jít.

Je to naše první zimní štěně – a tak jsem se bála, jak se bude výuka čistotnosti dařit. A zdá se, že zima, déšť či sníh až tak nevadí – daleko důležitější je důslednost. A díky zimě máme první štěně, které oblékám (ne na kratičké čůrací akce). Manipulace s kabátkem ani svetrem mu vůbec nevadí. Neřeší to.

Často škytá – a už mě to nepřekvapí, protože uškytaná byla všechna dogátka

A teď jedna přesná citace: Beta vypadá zatím na slušný živel. Má dvě tváře. Bílý andílek ležící na zádíčkách, který se nechá hladit a muchlat a něžně nás ožužlává, a černý čertík, který kouše a drápe vše kolem. Čertík jednoznačně převládá. Její výpady na nohy, ruce, obličeje jsou razantní a občas kápne i kapka krve.

A mohla bych napsat: Yoda vypadá zatím na slušný živel. Má dvě tváře. Bílý andílek ležící na zádíčkách, který se nechá hladit a muchlat a něžně nás ožužlává, a černý čertík, který kouše a drápe vše kolem. Čertík jednoznačně převládá. Jeho výpady na nohy, ruce, obličeje jsou razantní a občas kápne i kapka krve.

Je to živel, ale hezky slyší na přivolání, nebojácně se vydává na první krátké procházky, vzorně se choval na návštěvě fakulty, jen tedy ruch večerního města na něj byl příliš veliký.

Trpajzlíků se nejprve trošku bál, přeci jen děti neznal a je to nová zkušenost. A musím děti pochválit – nechaly mu čas na rozkoukání a zdá se, že brzy budou fungovat stejně bezchybně, jako s Betou či Nightem.

Heslo pro následující měsíc můžu opět opsat doslova: socializace, socializace a zase socializace. Protože co se v tomto věku naučí, to už jí (tedy mu) nikdo nevezme.

Nejen díky barvě jsme Betě říkávali Kosatka dravá. A bojím se bojím, že tohle bude kosaťák… Nebo snad Kosatec?? Uvidíme, zatím je to maličký dozí kluk… který má za sebou první týden u nás.

Foto: Xerxovi. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do bohaté fotogalerie! Fotografie jsou řazeny vzestupně podle času a vznikly během prvního týdne pobytu u Xerxových.