Neviditelný pes

VíP: Aneb víkendový pokecník

31.3.2018

V sobotu 17/3 2018 jsem se probudila brzo ráno, krátce po šesté; podívala jsem se z okna.

Být to na Štědrý den, to by bylo!

Všude kolem bylo bílo.

Možná srnka

Mám ráda klidné ranní venčení s psíkem a procházky, kdy ještě ostatní spí a my jsme venku prakticky sami. Užívá si je i Quicks.

Nejprve na záda...

A už dávno vím, že to bílé nadělení, si patřičně užije právě on. Před domem se ještě jakž takž drží a snaží se udělat solidní dojem, ale jakmile popojdeme za dům na louku, mezi keře, už ho nic neudrží.

...protáhnout tlapky...

Miluje válení se v čerstvě napadaném sněhu, úplně z něj čiší, ta čistá radost – lehne si na břicho, odstrkává se zadními tlapkami, válí sudy, hlavu si „obaluje“ ve sněhu, otřepe se, a zas to celé znovu a tak dál dokola.

...a znovu záda...

Co udělalo radost v posledních dnech právě Vám?

Kočičky v závoji

Toto je obvyklý víkendový pokecník, takže sem pište o čemkoliv, co vás zajímá a oč se chcete podělit.

Foto: Jitur. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do pěkné fotogalerie.

Jitur Neviditelný pes


zpět na článek