PTÁCI: Ptáci naší zahrádky
Pamatuji se, že se mi moc líbil králíček, střízlík (protože byli děsně mrňaví) a stehlík. A jakou jsem měla radost, když jsem na Zemplínské Šíravě o dovolené (po prázdninách jsem měla jít do školy) toho stehlíka - předpisově sedícího na bodláku u cesty - viděla a poznala.
A jak jsem se pak divila, že není zrovna běžné rozeznávat různé sýkorky a jak jsem se hádala na školním výletě se soudružkou učitelkou, že lyska není žádná kachna. O dalších pár let později mě jeden kamarád děsně rozčiloval tvrzením, že ptáci jsou jen dva - kachna a kos. Kachna plave a kos lítá.
Dneska vás pozvu na ornitologickou procházku po naší zahrádce. Je ve stotisícovém městě, k radnici to máme jen půlhodinku pěšky, ale ještě o kousek blíž to máme do lesa, který plynule přechází do Jizerských hor. A kolem nás jsou další zahrady, ve kterých není nouze o staré stromy, sem tam kus živého plotu a v zimě je tam hodně plných krmítek.
Na naší zahrádce jsou dvě blízko sebe rostlé velké borovice - opravdu oblíbené ptačí stromy. Pak jeden veliký jeřáb, tis, pár mladých a drobných ovocných stromků a sem tam nějaká azalka, rododendron či líska. Takže úkrytů i míst k hledání potravy je dost a dost.
Ke koupání a pití slouží dva zahradní bazénky (doplněné o ponořené rozvětvené větve, které slouží jako opora koupajícím se ptáčkům) a babička koupila a umístila do skalky krásné kameninové koupadlo. To má jednu velikou nevýhodu - Xerda, Rick a nově i Beta ho prohlásili za dokonalou mističku a tak je často "vyschlo".
V zimě krmíme a krmíme - hlavně slunečnicí, suchými rohlíky, lojovými koulemi i lojem. A jsou toho kila a kila a kila… A ten binec, co se na jaře (s babičkou dohromady máme čtyři krmítka) musí uklidit. Ale co by člověk pro ty mrchy opeřený neudělal.
Budky hnízdní máme na stromech tři - s malými vletovými otvory. Slouží hlavně sýkorkám modřinkám a koňadrám. Špačník mají sousedi na staré hrušce hned u plotu a tak máme špaččí rodinný život v přímém přenosu. No a kosáci si vybírají místa sami - často tak nízko, že jim dogy kontrolují miminka… naštěstí dogy minulé i současná byly pohodové "chůvy" a ptáčata jejich zájem a zvědavost přežila.
Ptáci běžní a celoroční - jsou k vidění téměř každý den, stálí hosté krmítka v zimě:
Kos černý, vrabec domácí (sousedka kvůli nim vysázela trnitý živý plot), hrdlička zahradní, strakapoud velký, žluna zelená, holub hřivnáč (ten až v posledních dvou letech), brhlík lesní, vrána šedivka (vždy ve spořádaném manželském páru), straka a sojka (mimochodem obě umí "upytlačit" mladé malé ptáčky - jsou to pěkné masožravé mršky, ale malých ptáčků máme i přes jejich "péči" stále dost), sýkorky (nejvíc je koňader a modřinek, ale vyskytují se i babky, parukářky a uhelníčci), pěnkava obecná., ale i poštolka obecná a krahujec obecný (posledně dva jmenovaní se v zimě neživí v krmítku, ale na jeho klientele…).
Ptáci v zimě na krmítku běžní, v létě jen občas zastižení:
Čížek lesní (v zimě v obrovských hejnech), dlask tlustozobý, hýl obecný, králíček obecný, střízlík obecný, strakapoud malý, šoupálek (jestli krátkoprstý nebo dlouhoprstý fakt nevím), zvonek zelený, stehlík obecný.
Tažní ptáci:
Rehek zahradní i domácí - hlavně v posledních letech máme v létě zahradu zcela přerehkovanou, špaček obecný - často přiletí tak brzy, že ho zastihne husté sněžení, pak se usadí v krmítku a chce se krmit a krmit a krmit, drozd zpěvný, rorýs obecný, pěnice černohlavá (tam jsem pracně hledala v atlase ještě jiného podobného ptáčka, než jsem zjistila, že samička a sameček nejsou stejní), lejsek černohlavý, červenka obecná - u ní se čas od času objeví otužilý jedinec, který místo cesty za teplem volí tvar načepýřené koule trvale sedící v křoví u krmítka celou zimu.
Zimní hosté pravidelní:
Kolem nového roku se v hejnu zvonků, dlasků, stehlíků, čížků a jiných slunečnicožravých potvor objeví hosté ze severu. Hlavně pěnkava jíkavec, čečetka zimní a konopka obecná. Jednou za pár let se objeví i veliké hejno papoušků severu - překrásných brkoslavů severních. Zdrží se někdy pár dní, někdy týden a zase putují dál. Ale vidět jich desítky na jednom místě je opravdu zážitek.
Hosté občasní:
Podívám se z okna, mám jeřáb krásně obalený červenými plody. Podívám se za chvíli, mám jeřáb obalený poměrně velikými ptáky. Podívám se za další chvíli a mám jeřáb bez jediné jeřabiny… to nás navštívilo letos v říjnu hejno kvíčal… Stejně tak občas, ale tentokrát s likvidací oříšků, končí návštěva kropenatého hosta - ořešníka. Pravidelně přelétá naší zahradou i hejno malých bílých pingpongových míčků s dlouhým ocáskem - mlynaříků dlouhoocasých. Žijí v rodinných hejnech (starší mláďata dokonce pomáhají krmit další mladé) a ať v létě, či v zimě se najednou objeví na zahradě (a je jich hodně). Den pobudou a letí dál. A tak se objevují čas od času celý rok..
A mimochodem, jedno ráno jsme se na zahradě potkala i s bažantem. Ani nepočítám ptáky, kteří nad naší zahradou jen přelétají - jsou to volavky, kachny, káňata… pochopitelně, že sezónně táhnou i hejna husí a dalších ptáčků na jejich cestách světem.
Ještě vzpomenu jednoho ptačího hosta naší zahrady. Byl to alexandr velký. Ano, veliký papoušek. Bylo to na podzim asi před deseti lety. Živil se na jeřabinách, švestkách, okusoval jablíčka i hrušky. ZOO Liberec alexandry nechová, tam jsem hned volala a komu by mohl patřit, nevěděli. Snažili jsme se ho i se sousedy odchytit déle než měsíc. Naší snaze se jen smál.
Byl vynikající letec (nevypadal, že ulétl z malé klece, měl vynikající kondičku) a nahlas křičel exotickým hlasem. Prý létal i do sídliště a sedával na balkónech. Začalo mrznout, stále občas křičel a lítal kolem. Přišla zima, alexandr zmizel. Tajně doufám, že se někomu podařilo to, co nám ne. Ale nevím.
Zima u nás už letos začala - a pěkně zostra. A tak už se u krmítek tvoří fronty. Uvidíme, jestli se letos objeví nějaký nový host. Protože počet druhů ptáčků postupně na naší zahradě rok od roku pomalu vzrůstá. A to je dobře...
P.S. : Ti ptáci nejdou vůbec fotit. Jakmile vyndám foťák, jsou pryč. Copak vypadám jako krahujec??? Takže u těch fotek platí, že kdo hledá, ten i najde :o)
Foto: jíkavec, kos, ptáci, ptačí ostrov, sýkora, hrdlička