Neviditelný pes

PŘÍRODA: Lišák – plyšák

26.5.2014

,,Hlásím, že jsem se dobře vyspal, a ty mi pořád slibuješ, že budu slavnej, když o sobě lidem něco povím, tak se do toho dáme?“

Matěj, autor Lucka V.

„Jestli se na to cítíš?“

,,To jo, ale moc nevím, co mám povídat.“

,,Uděláme to tak, že se tě budu ptát a ty budeš odpovídat.“

,,Dobře, jsem připraven, ptej se na cokoli!“

,,Napřed by ses měl představit.“

,,Ahoj, já jsem Matěj. Matěj Liška, abych to upřesnil.“

,,A kde ses tu vlastně vzal?“

,,Víš, já už si to tak moc nepamatuju. Ani nechci. Vím, že jsem byl u maminky a bylo mi dobře. Pak něco strašně prásklo a máma se přestala hýbat. Bylo mi smutno, zima a měl jsem hlad. Potom mě někdo sebral a někam nesl. Ani jsem se moc nebál, ten někdo na mě byl hodný. Dokonce jsem dostal i jídlo. No a pak mě dali do košíku a někam vezli a tam jsi byla ty a měla jsi mlíčko a jiné dobroty a říkala jsi něco sprostého o tom člověku, co mi zabil maminku. A přišli i další lidi a říkali, jakej jsem krásnej a že mě už nikomu nedáte.“

,,A jak se ti líbilo v lidském doupěti, neměl jsi strach?“

,,Ani ne, přivítaly mě dvě bassetí tety Xena a Buffinka a já jsem hned poznal, že jsme vlastně trochu příbuzní. Teda napřed jsem se trochu bál dveří a surikat, ty na mě byly ošklivé.“

,,To se nediv, když jsi Timinku rovnou kousnul. Ona si tě jen přišla prohlídnout a ty jsi vyletěl jak prskavka!“

,,No ale pak kousali oni mě a nejvíc ten malej hnědej mangusta.“

„To víš, jsou to smečková a teritoriální zvířátka, hájí si své území.“

,,Cože jsou? Tero…teri… Víš co, mluv slušně, ty mi taky vyčítáš, když vrčím a prskám!“

,,No tak změníme téma: Co tvůj společenský život, kamarádi a tak?“

Matěj sportovní, autor Lucka V.

,,Společenskej, to já jsem! Hned první noc jsem přeci spal společně s vámi v posteli.“

,,A druhou taky a pak ještě dalších čtrnáct dní, všimla jsem si. Jen my jsme toho moc nenaspali, když jsi buď chtěl jíst, nebo si hrát, takže jsem se občas probudila s lišákem zakousnutým do palce u nohy, do nosu nebo kamkoli se trefil. A měl z toho děsnou psinu!“

,,Ale já jsem to myslel dobře, když jsem se naučil slézat z postele a zase tam vyšplhat, nosil jsem ti i hračky.“

,,Jo, hračky… šišky, všechny, co máš. A taky tenisák a smetáček, když už jsi ho unesl. A ten jsi pak zakusoval a mlátil jsi mě s ním do hlavy! Naposledy to, myslím, bylo včera.“

,,No vidíš, jak jsem hodnej! Krásně jsme si hráli. Ale vraťme se k těm kamarádům: samozřejmě nejlepší kámošky jsou Xena a Buffinka. Když je vidím, hned vrtím ocáskem a válím se radostí po zemi. Nechají se tahat za ocásek a uši a dělají mi ochranku na procházkách. S nimi se venku vůbec nebojím a na výlety chodím moc rád. Ale mám rád i všechny lidi a zvířátka v práci.“

Matěj na vycházce, autor Lucka V.

 ,,Vlastně… já jsem velmi populární liška! Nejenže mě obdivují návštěvníci v práci, ale byl jsem i v televizi a v rozhlase! Akorát ta televize za mnou přijela v poledne, kdy obvykle spím, tak jsem nebyl tak akční.“

,,Zato pak v tom internetovém rozhlasovém vysílání před webkamerami ti to docela šlo. Chodil jsi paní redaktorce po stole a cpal jsi jí pískací rybičku, zatímco ona si povídala s dětmi, co nám tam telefonovaly.“

,,Přeci tam nebudu jen tak sedět, chtělo to akci! A všichni mě moc chválili, jak jsem vychovanej!“

,,Jak je vidět, popularita ti nevadí. Mimochodem, příští týden nás čeká další natáčení, tak se těš! A nechtěl bys ještě trochu pohovořit o liščích zvycích a vlastnostech?“

,,No jasně, od toho jsem tady. Tak především – lišky jsou chytré! Dokonce si toho všimli i lidé a vymýšlejí o nás pohádky a bajky. No jen se na mě podívej, vidíš tu dřímající genialitu?“

,,Jo, to vidím. A co teprve, když ta genialita přestane dřímat a projeví se například tím, že její majitel sundá právě pověšené prádlo ze sušáku, naskládá ho na hromadu a lehne si na ni. Nebo když venku vleze mezi dvě louže a pak sedí a brečí, že neumí plavat a nesnáší mokro. Nebo když o patro výš ukradne tenisák a spadne s ním po hubě ze schodů…“

,,Ty toho naděláš, nikdo není hned dokonalej! Ale dál – liška skvěle slyší! Dokáže sluchem lokalizovat myš i pod velkou vrstvou sněhu, když pak vyskočí do vzduchu a zapíchne se nosem do sněhu, myš většinou přesně strefí a uloví.“

,,A co jsi pod těmi parketami lokalizoval ty, když jsi vyskočil a praštil se o ně do nosu?“

,,Ale no tak, musíš o tom mluvit? Prostě omyl, to se může stát i géniům. Od té doby tuhle disciplínu trénuju jen na posteli.

My lišky máme taky výborný čich. To už ale víš, tu bednu s cvrčkama, co přede mnou v práci pořád schováváte, najdu vždycky, máte smůlu! A přesně vím, co máš k jídlu, a když je to něco dobrého, hned jdu a ukazuju, že si umím sednout i bez povelu, protože za to vždycky něco dostanu. Mimochodem, kde kupuješ ty výborné tvarohové koláče?“

,,No a jsme u toho – co vlastně liškám chutná?“

,,Třeba mně? Především taková klasická liščí strava – jogurty, pribináčky, cvrčci, koláče, pokud jsou tvarohem, psí granulky, žlutý meloun… Liška je vlastně všežravec a já taky. Jen to maso mi zatím moc nejede.“

Matěj v bezpečí, autor Lucka V.

,,A ještě jedna důležitá věc – co tvůj zdravotní stav, o liškách se tradují různé pomluvy?“

,,Sama jsi viděla, že když mě k tobě dovezli, neměl jsem na sobě ani blešku a byl jsem vzorně čistý. Pravda, potom, co jsi mi dala tu hnusnou pastu, mi bylo špatně a padaly ze mě oběma konci dost odporné žížaly, ale pak už mě nebolelo bříško, nebylo nafouklé a vešlo se tam víc jídla. No a paní doktorky se taky nebojím, protože vím, že když mě píchne do kožíšku, je to očkování proti různým hnusným chorobám. Prý ještě jednou a bude to kompletní.“ 

,,Tak to bychom měli asi všechno podstatné, jen mi ještě sděl své plány do budoucnosti!“

,,Nóóóó… já ti vlastně nevím. Je mi tu s vámi všemi moc dobře a nejspíš se dám na dráhu filmové hvězdy. Nebo ti prostě jen budu dělat společnost. Nebo… víš, když chodíme na procházky do lesa, moc se mi tam líbí a mám pocit, že jsem doma. Tobě se tam ale moc bydlet nechce, co? Víš co, já to ještě promyslím. Jsou mi teprve dva měsíce, takže času mám dost. Teď jsem ale strašně unavenej, takže fotky už vyber beze mě. Beru si plyšovou žirafu a tímto vám všem liška dává dobrou noc!“

Pozn. red.: Určitě se podívejte sem (zhruba od 24. minuty): 

 http://play.iprima.cz/zpravy-ftv-prima/zpravy-ftv-prima-2252014

Lucka V. Neviditelný pes


zpět na článek