Tuhle jsem se zakoukala do předpovědi počasí a věštili ještě pár hezkých dní. Zbystřila jsem a hned oslovila pár Zvířetníků, jestli by nevyrazili se mnou na Dívčí hrady, za převaláky. Ještě jsem tam nebyla. Takže v pondělí 17. 10. 2022 jsme ve složení Asteris, Jajka a já vyrazily.
Cestu jsme zahájily na autobusové zastávce kousek od Anděla. Se zájmem jsem zaznamenala, že už v podchodu metra měly Dívčí hrady svůj ukazatel a že příslušný spoj odjíždí poměrně narvaný – na to, že byly tři hodiny odpoledne a všední den...
Asteris se dostavila i s Emičkou (mladá psice česká strakatice :-) a hnedle se začínali objevovat kamarádi:
Na příslušné zastávce jsme se všichni vyrojili a vzorně jsme si zkoušeli bezpečné přecházení silnice: „Stůj, čekej, můžeš...“ Akorát jsme s Jajkou nedostaly žádnou dobrůtku!
Náhorní pláň s převaláky je součástí chráněného území a mile mě překvapilo, jak to tam teď vypadá. Dřívější jednotvárná pole ustoupila různým skupinám vysázených stromů, dubů i ovocných, často dosud v oplocenkách. Pokosené úseky luk se střídají s bujným porostem, ať má hmyz co do sosáku.
Samotná ohrada převaláků je impozantní stavba – důkladné dvojité oplocení, ochrana i elektrikou. Uvnitř stojí jen chráněný přístřešek a převaláci se volně pasou, popocházejí... Momentálně je jich tam šest. Dospělý hřebec, klisny a mlaďoch.
Důležité: příště nezapomenout dalekohled!
Co se lepšího pohledu ta krásná zvířata týče, zachrání nás video přímo od Zoo Praha:
No a z tzv. vyhlídky, což je robustní vyvýšená plošina u ohrady, jsou úchvatné výhledy kolem dokola, to byla prostě nádhera.
Pokochejte se, přikládám odkaz na rajčatové album.
Jinak musím říct, že jsme potkali snad mnohem víc psů než lidí (o převalácích nemluvě, ale ti jsou vzácní :-). Vesele se družili a hemžili a všichni jsme si to moc užili :-)
Určitě jsem tam nebyla naposled. O převalácích si můžete počíst např. zde na tomto odkazu.
Foto: Lika. Další obrázky najdete přímo zde na Rajčeti.