PSI: Ciri, Kari a Vanili

Ne, kdepak, nemám dalšího psa, jen nás přijela navštívit princezna Ciri (též Lvíče z Cintry, dcera královny Calanthé, jak vědí znalci Zaklínače). Jinak sedmiměsíční fletka v majetku našeho Kuby a jeho přítelkyně.

Ciri byla chovatelkou vybrána pro svou klidnou povahu jako vhodný pes do města. Tak klidnou, že mě neustále překvapuje. Venku na procházce kavalírky lítají kolem jako rakety, zatímco Ciri lehce kluše a čuchá si myší díry na poli, kde už dva roky roste jetelina, a tak je to myšodrom. Pokud se rozběhne, vlají jí rychle narostlé nohy na všechny strany, takže jen hádám, jestli v té oranici upadne nebo ne. Pokud ano, tak zalehne a tváří se, že to přece bylo schválně :-)

Při hrách nějakou dobu překážel váhový rozdíl, než Vanilce došlo, jak toho využít. S hračkou v hubě schválně proletí mezerou, do které se Ciri nevejde, a pak jen potměšile čeká, co ten velký (o celý měsíc starší!!!) pes bude dělat. Teorie, že děsí „velkej černej pes a mrtvej kostelník“, je tedy už dávno pryč.

Ciri má problém s průhledovými schody u nás v domě. I když po nich nakonec dojde nahoru, snaží se rychle seběhnout do přízemí, kde si je přece jen jistější.

Karamelka to všechno dozoruje a v duchu viditelně vzdychá, že jsme jí hodili na krk dalšího haranta. Pokud je u nás některé z dětí na návštěvě se svým psem, Karamelka dohlíží na všechny, i když jen tak mimochodem, a zasahuje až tehdy, když prkotiny vyváděné štěňaty jsou podle jejího mínění už neúnosné. Pak hlasitou bitku, byť přátelskou, rozežene a jde si lehnout na pohovku, odkud dál všechno sleduje.

Pak u nás byla Ciri čtyři dny sama. Nejdřív na mně testovala, co všechno si může dovolit, a zjistila, že toho není mnoho a poslouchat bude muset. Zkusila jít určitě na druhou stranu, než jsem šla já, ale jelikož jsem si jí nevšímala, došlo jí, že hlídat si mě bude muset ona. No a pak začala pubertálně zkoušet, co si bude moct dovolit na Vanilku – a to byl problém, protože rána packou od 25kg psa je pro 5kg psa prostě neúměrná a není to hra. Došlo to tak daleko, že na dobu pracovního procesu jsem psy rozdělila a naše psice zavřela v ložnici, zatímco Ciri zbylo přízemí. Spolu pak byly jen pod dohledem.

Myslím, že jsme měli smůlu v tom, že Ciri zrovna přišla do puberty (skoro 8 měsíců) a psice jsou velikostně nekompatibilní. Ale aspoň se naučila o něco líp běhat :-)

Foto: Matylda. Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.