Po všech možných druzích tělocviku se konečně objevila nabídka pohybu, který skutečně může zkusit každá žena. Co žena - od maličkých poupátek až po zrale vykvetlé důchodkyně, každá si může vybrat to své. Je velmi zajímavé pozorovat, co všechno dokáží orientální tance v duši ženy probudit. A ještě zajímavější je, že je to snad jediná aktivita tohoto druhu, kde věk a dokonce ani nadváha nemusí být na překážku. A už vůbec nejlepší na tom je, že při klasických břišních tancích se pod dobrým vedením ženy mohou nejen zdravě pohybovat, ale i skvěle bavit. Co bavit - jsou chvíle, kdy se můžete smát, až se budete za to vytančené bříško popadat. Proč?
Začala bych tím méně podstatným a to oděvem. Žádné tepláky a vytahané tričko! To by vám nic krásně nezvonilo a necinkalo, a jak byste potom jen po zvuku poznala, že vaše boky nebo hrudník vytváří ty správné kroužky, spirály a osmičky? Správě by měl našitými penízky cinkat minimálně pás uvázaný přes boky, a právě s ním také většina žen začíná. Ano, důležité je tu slovo začíná. Protože pokud se na hodinách udělá dobrá atmosféra, brzy to tanečnicím nestačí a začnou se pídit po něčem zajímavějším.
A tak můžete být svědkem toho, jak se ženy jakékoliv profese či vzdělání s potěšením oblékají do závojových sukní a pestrých živůtků, vše se blyští výšivkami a cinkajícími penízky. Tak schválně - kdo z vás se teď té představy lekl? A vidíte, nemáte důvod. Zažila jsem tance na hodinách ve Dvoře Králové, mezi obyčejnými ženami všeho věku a nejrůznějšího sociálního zázemí. Některé si kupovaly hotové šátky a závoje, jiné si je šily a zdobily doma. Některé se oblékaly střízlivěji, jiné si to užily a popustily uzdu své fantazii. Ale nejzajímavější bylo, že žádná nevypadala nevkusně nebo směšně.
Přemýšlela jsem nad tím, proč tak rády opustily střízlivé oděvy svých všedních dní. Bylo vidět, že do svých kostýmů většinou vložily hodně uvažování a práce. Přestože mnoho kreací mělo svůj původ ve starých plesových šatech či byly výsledkem norování v second handech, výsledky byly pozoruhodné.
A mě napadlo, jak je dnes vlastně móda především k ženám středního věku nespravedlivá. Mnoho z nich po padesátce prostě nedokáže vyhovět nárokům módy na povinnou štíhlost, takže naprostá většina jejich oděvů je vlastně více či méně dobrým maskováním. Ženy se schovávají v tmavých oděvech, jen málokdy se pustí do nějakého odvážnějšího experimentu. Pokud mohou, utíkají k ještě jednoduššímu sportovnímu oblečení, ve kterém se obvykle cítí lépe.
Ale někde v hloubi ženské duše bývá skryta touha po hedvábí, saténu a krajkách. Po barvách, po svůdném oblečení, které by pozvedlo jejich ženskost, dovolilo jim aspoň na chvíli být někým jiným, nevázaným a žádoucím. A právě to jim v plné míře splní kostým na orientální tance. Je samozřejmé, že jinak se oblékne třináctiletá dívka, jinak její matka a ještě jinak její babička. Ale všem to může opravdu slušet. Ale zpátky k tancům.
Ono je to tak. Orientální tance používají pohybů, které nám prostě nejsou vlastní, často jdou proti tomu, co nám bylo vštěpováno na tělocviku a v tanečních. Dokonce se dá říct, že čím víc aerobiků a jiných zde obvyklých tanečních aktivit žena absolvovala, tím víc toho bude muset zase zapomenout! Rozcvičené uvolněné tělo je samozřejmě výhodou, ale pokud bych měla za sebe shrnout nějaké doporučení, tak se hodí jóga, hudební sluch a pozitivní přístup k sexu.
Ale ne, nelekejte se (pánové, vy se naopak neradujte...:)), na hodinách se opravdu nic nemravného neděje, ale osobně vnímaná smyslnost je právě tím kořením, které velmi silně odlišuje orientální tance od jakéhokoliv tělocviku. A mezi námi, je i tou zbraní, pomocí které mohou zralé ženy v působivosti svého tance překonat i pružné mladé dívky. I když musím uznat, že začátky jsou asi stejně erotické, jako nemotorná hra čerstvě vykulených medvíďat.
Achich, to je vám práce! Začíná to jednoduše. Srovnáte si záda, protáhnete se, zhoupnete se v bocích. Není to zlé, že? Jenže hned potom vám rozparcelují tělo na kousky a začnou chtít, abyste každou částí dělala kroužky vpravo a vlevo. Krk, hrudník, boky. Jak zvládnete kroužky, přejdete k osmičkám. Nejen dopředu a dozadu, ale v ose těla nahoru a dolů. Jednou na sebe pohyby navazují, jindy jdou proti sobě. Když začínáte mít pocit, že se v tom topíte a se svým tělem pomalu ztrácíte kontakt (abyste ho později našly v bolavých svalech), je třeba přidat ladné (haha!) pohyby rukou a nějaký ten taneční krok pro nohy. Ovládnete nával šíleného smíchu a zmobilizujete rezervy. No a potom vám předvedou velblouda.
Velblouda? Ach ano, to je první komplexnější prvek zahrnující jakousi vlnovku těla spojenou s pohybem připomínající bokem kráčející postavy na starých egyptských vázách. Znáte to... jedna ruka dopředu s dlaní vzhůru, druhá vzadu, nohy přisunující se v jakési parodii na krok a k tomu ta vlnovka celého těla. Velbloud? Jestli ano, tak silně podroušený!
A teď si představte kroužek žen v podivuhodných kostýmech, jak se ve snaze o velblouda potácejí vpřed jako čerstvé, zatím poněkud zmatené zombie... Některé se vážně snaží, jiné pomalu ale jistě propadají tichému záchvatu smíchu. A pokud vás opravdu mučí živá představivost, tak si představíte pašu, harém a hromadně provozovaného velblouda. Potom nezbývá než se urychleně vymluvit na blíže nespecifikovanou potřebu a prchnout ze sálu ven. Ne, ze začátku skutečně žádná erotika nehrozí!
Ale jak jdou týdny a později měsíce, vaše tělo si zapamatuje jednotlivé prvky, přijde jim na kloub a už vám nedělá také potíže je spojovat do jednoduchých celků. Pohyby rukou možná nejsou úplně dokonalé, ale už to nevypadá, že se topíte. Zkrátka sestava pohybů se stává tancem a přináší skutečné potěšení. Brzy zjistíte, že tančíte nejen ve vyhrazeném čase, ale i před sporákem, s prachovkou v ruce, a světe div se, nakonec i v té ložnici. Je to radostné, naplňující, probouzí to představivost a po čase zjistíte, že v jakékoliv hudbě pozorně sledujete práci bicích.
Ale řekla-li jsem A, musím říct i B. Ne milé dámy, po orientálních tancích se nijak dramaticky nehubne! Na to si musíte najít nějakou jinou tyranii, jako třeba běh nebo spinning. Tance vám zpevní postavu, jste pružnější a při správném vedení (to je velmi důležité!) vás mohou opustit i bolesti zad a jiné neduhy pramenící ze ztuhlých svalů a neohybné páteře. Prý se po nich i lépe rodí, ale to už opravdu z osobní zkušenosti dokázat nemohu - na to jsem s tím začala moc pozdě... Ale není důvod, proč by to nebyla pravda.
Celkově bych řekla, že největší přínos těchto tanců není v těle, ale v duši. S dnešní dobou zaměřenou na úspěch, plnou stresu a hrozícího odcizení, navíc pod nadvládou kultu mládí a vychrtlosti, se mnoho žen nedokáže srovnat. Požadavky jsou ohromné a tomu odpovídá i úsilí, které je třeba na jejich dosažení vynakládat. Kdy má žena možnost bez rozpaků si prožít svoji ženskost, kdy má možnost přijmout sama sebe takovou, jaká skutečně je? Tanec tyto možnosti štědře nabízí. Není přitom třeba rovnou směřovat k dokonalosti a vystupovat před obecenstvem.
Ponořena do hudby, osvobozena od všech vlivů a soustředěna pouze na své pocity se můžete protančit k vyrovnání se sebou a všehomírem. Dolehne na vás závan dávných říší. Budete se cítit jako královny.