PSI: Akutní zánět slinivky u psa – 2. díl
První díl najdete zde.
První noc po hospitalizaci byla náročná. Troldík nemohl spát, coural sem tam, chvilku si klimbnul a zase vyskočil a pochodové cvičení. Bolestí to tentokrát nebylo, prášky na bázi opiátů měl předepsané ještě na několik dní. Zato stres z pobytu na klinice opadával velmi pomalu, pruhatá nervová soustava byla přehlcena. K ránu přece jenom usnul a od té chvíle se začal klidnit a zlepšovat.
Malý žirafák Trolda
Následujících pár dnů bylo ve znamení pozorování Troldy, čekání na první bobek, opatrného rozkrmování, hlídání náznaku zvracení, podávání spousty léků… Za dva týdny jsme pak měli kontrolní odběr krve. Ano, píši v mateřském plurálu, jak to nesnáším, sem to patří :-) Při čekání na výsledky jsem měla čas si popovídat s pány doktory. Jsou informace, které se člověk radši dozví až s odstupem času.
Například, že sono se po příjmu a krevních výsledcích dělalo kvůli případnému nádoru v břiše a nekróze, jestli má vůbec smysl zahájit léčbu. Že oné dubnové sobotní noci si nebyli vůbec jistí, zda se jim Troldu podaří stabilizovat, zda to Pruhy zvládnou. Rozvrat organismu, téměř šokový stav, neustávající krvavý průjem (zvracení se podařilo zastavit), špatné hodnoty všeho. Doslova ho vytáhli hrobníkovi z lopaty. Kontrolní výsledky krve po 14 dnech ale dopadly skvěle, vše bylo v normálu. Hlavně pankreatická lipáza, jejíž standardní hodnoty jsou kolem 1650 jednotek (nevím, v čem to měří). Při sobotním příjmu měl prý Trolda naměřeno přes 8000 jednotek, takže téměř 5x více, velmi vážný, život ohrožující stav. Troldík byl pochválen, jak skvěle vypadá a v ordinaci jsme se po kontrole rozloučili s přáním pevného zdraví a že se nechceme dlouho vidět.
Spadl mi kámen ze srdce a s Troldou jsme se vydali na dlouhou cestu úplné rekonvalescence. Ta spočívá v podstatě jen v dietě. Překvapující fakt, ale v případě akutní pankreatitidy není po vyléčení nutná jakákoliv medikace. Odlišná věc je chronický zánět slinivky. Nicméně, hurá, Trolda nemusel už brát žádné prášky. Měsíc po hospitalizaci byl hlavně na veterinární dietě Royal Canin Gastrointestinal Low Fat – konzervy a granule. Do toho 1x denně doporučená vařená strava – kuřecí, krůtí prso bez kůže nebo libové maso z králíka, rozvařená rýže nebo brambory a vše rozšmelcované na kaši. Strava co nejméně tučná, která minimálně zatíží trávení, a krmení po malých dávkách (v tu dobu 5-6x denně).
Růžice a Trolda
Když Troldík prospíval, bylo možné začít postupně přecházet na jiné granule (speciální vet dieta by se neměla krmit víc než dva měsíce) a rozšířit sortiment vařené stravy. „Postupně“ bylo pro nás zaklínadlo, protože každá změna musí jít po opravdu malinkých krůčcích, minimální doba na změnu je týden. Takže sehnat alternativu k veterinárním granulím s jedním druhem dietního masa (kuře, krůta, králík, bílá ryba), tukem kolem 10 % a proteiny kolem 20 %. Povedlo se, rybí Marp Senior Light kritéria splňoval, takže jsem začala míchat vet dietu s Marpem.
Asi měsíc a půl po příjmu na veterinu byl Troldík převeden jen na Marp. Do toho rozšířený jídelníček vařené stravy jednou denně k večeři dle MVDr. Štourače. Takže 50 % nízkotučného masa, kromě výše zmíněných druhů libového jsem postupně zavedla také najemno nakrájené hovězí srdce, ledvinky, plíce, došlo už i na obrání masa z krůtího a kuřecího stehna. K tomu 25 % vařené zeleniny s nízkým glykemickým indexem – brokolice, cuketa, květák, dýně, mrkev. Zbylých 25 % příloha – batáty, brambory, rýže, ovesné vločky. Občas jako bonus do toho vařené vajíčko (jen bílek), nízkotučný Cottage, nízkotučný tvaroh, jogurt, nízkotučné podmáslí, kefír. Celá večeře samozřejmě vařená a důkladně rozmačkaná, občas přidám klasický Roboran. Rozhodující je produkt posléze vytlačený Troldíkem a troufám si říci, že mu tato strava (granule a jednou denně vařená večeře) jde k duhu.
Oblíbená letní aktivita
Nyní, více než pět měsíců po akutním zánětu slinivky (psáno v půlce září 2021), je krmen 3-4x denně. Nově mu přibyly Marp grancle s krůtou, také low fat, které zvolna zařazuji do rybího Marpu. Vařenou stravu i typ granulí jsem samozřejmě konzultovala s ošetřujícími veterináři. Je jasné, že Trolda bude doživotně na nízkotučné dietě a týká se to i pamlsků. Kousíček sušených plic, sušených mořských rybiček, výjimečně ždibek piškotu, pidipatičku tvrdého chleba.
Co se jeho kondice týká, prodělaný zánět se odrazil v jeho fyzičce a není divu, někde se to ukázat muselo. Nezhubnul, vypadá stále parádně, ale rychleji se unaví, navíc jsem musela vysadit na nějakou dobu podávání kloubní výživy na jeho dysplastické nožičky. Po hospitalizaci mu ještě více zešedivěl jeho už tak šedivý sosák a vrátily se mu částečně jeho bubáci ze silného větru. Naštěstí Alavis Calming tyto bubáky drží v přijatelném odstupu.
Troldík s předchozí rtw tetičkou Amy, se kterou vyrůstal
Trolda a Amy aneb drsná tetka
Logická otázka, která každého napadne. Jak k akutnímu zánětu slinivky Trolda přišel, z čeho to měl?
Prvním předpokladem veterinářů byla chyba v krmení, tedy podání nějaké extrémně tučné flákoty, velká dietní chyba, případně otrava. Obojí jsem zarytě odmítala, protože žrádlo měl Trolda stejné jako Růžice, navíc v okolí se hlodavci netráví. Možné vysvětlení se mi naskytlo víc než týden poté, co byly Pruhy po hospitalizaci doma. V noci jsme obcházeli zahradu před spaním a on se na něco v trávě vrhnul. Zařvala jsem tak, že se sousedi asi probudili, ale, ALE – sakra, kus nějaké tučné, smradlavé kůže málem sežral? Jak prosté, milý Watsone. Za naším plotem je kompost. Nekupí se tam jen rostlinný odpad, končí tam i pečené zbytky, kosti, kůže, nevím, co tam ještě kdo hází. V noci na kompostových delikatesách hodují vesnické kočky. Jednu jsme vystrašili naším příchodem, pustila kořist v zahradě a prchla. Trolda ten hnus tenkrát sežral. To je jediná logická odpověď. Vlastně jsem už vloni nebo kdy řešila, že se na zahradě po noci povalovaly zbytky z pečeného kuřete…
Kromě nadměrného požití množství tuku/bílkovin je jako příčina akutního zánětu slinivky u psů uváděna náhlá změna krmení (z nízkoenergetického žrádla nebo hladovění skok na něco extra nabušeného ve velkém množství), trauma/úraz dutiny břišní, užívání některých léků a nádor. Vlastní příčina se často vůbec nezjistí.
Troldík s erdelí tetičkou Bazuškou, která ho též vychovala
Jak vůbec poznáte, že má pes akutní pankreatitidu? Hodně špatně. Až si něčeho všimnete, někdy může být už pozdě:
„Klinické příznaky jsou nespecifické. Obvykle se vyskytuje anorexie, zvracení, průjem a abdominální bolest. Může být doprovázena horečkou, zrychleným dýcháním a následným šokem.“ http://cz.laboklin.info/wp-content/uploads/lab_akt_1405.pdf
„Klinické příznaky při akutní pankreatitidě jsou velmi různé, od mírných až po šokový stav organizmu, může dojít k mnohočetným orgánovým selháním až k exitu. Charakteristickým klinickým příznakem je náhlý nástup změn - tzv. akutní břicho. Mezi nejčastější klinické příznaky patří: 1. apatie, anorexie, vomitus, dehydratace 2. průjem (někdy s příměsí krve) nebo naopak obstipace 3. febrílie 4. bolestivost při palpaci v epigastru 5. meteorismus 6. stáze střevní peristaltiky 7. zaujímání abnormálního postoje 8. v některých případech ikterus, v těžkých případech šok, selhání ledvin.“ http://www.veterina-info.cz/odborne-clanky/onemocneni-pankreatu-u-psu--akutni-pankreatitida-194.html
Líbí se mi tenhle krátký dotazník v úvodu: http://dogaware.com/articles/wdjpancreatitis.html
„Co uděláte, když váš pes několikrát zvracel, nechce žrát, chodí nahrbený nebo leží v koutě a nechce vstát:
- Zkusíte ho rozežrat přidáním trošky sádla do běžného žrádla nebo mu nabídnete šunčičku.
- Počkáte den až dva, jestli se mu neudělá lépe.
- Ihned psa vezmete k veterináři.“
Pochopitelně, C) je správně a rychlý odjezd na veterinu nejspíš zachránil Troldovi život. Přijet o dvě hodiny později, bylo by vymalováno. Proto prosím, nepodceňujte psí zvracení. Jasně, když pes jednou, dvakrát hodí šavli, nic se neděje, stává se to. Když ale zvrací víckrát během pár hodin, objeví-li se silná bolestivost břicha, pes dle nátury může pochodovat bolestí, mlaskat, slintat, zkrátka velký diskomfort, nebo se naopak schová někam do rohu, neváhejte a jeďte. Radši být za hysterku a nic nepodcenit. Protože nástup téhle hnusoty je opravdu velmi rychlý, připodobnila bych to asi k uzavřené pyometře nebo torzi žaludku. Jeden den zdravý pes, a za pár hodin bojujete o jeho život.
Trolda s Růženou, kterou naopak on vychovával
Co to vlastně je akutní pankreatitida? Když to řeknu laicky, jinak to ani neumím: místo aby trávicí enzymy začaly pracovat až tam, kde mají, aktivují se předčasně uvnitř pankreatu a začnou slinivku „žrát“, trávit zevnitř a tím poškozovat ji i okolní tkáně. Extrémně to bolí a šířící se akutní stav může těžce poškodit okolní orgány. Někdy i nevratně, sama slinivka se po takovém „velkém badabadabum“ musí vzpamatovat a trávicí soustava nastartovat. Proto je nezbytná hospitalizace na veterině, kde jsou podávány intravenózně léky proti bolesti, tekutiny k hydrataci, lékaři se snaží obnovit elektrolytickou a acidobazickou rovnováhu v organismu, pes je hlídán a monitorován. Tohle doma nezvládnete. Zároveň je ale důležité, aby pes začal zhruba po 48 hodinách sám žrát a pít, jinak může dojít ke zvýšené propustnosti střeva, atrofii trávicích buněk v tenkém střevě a sepsi (otravě krve). Kvůli tomu mi veterináři kladli na srdce, že Trolda musí po propuštění z hospitalizace sám začít přijímat potravu.
Když odmyslím finanční náročnost 3denní hospitalizace a léčby a doživotní dietu, takovou šílenou bolest by neměl zažít žádný tvor. Buďte proto ve střehu a nepodceňujte zvracení psa. I když jste žádnou chybu v krmení neudělali, může mít zvíře akutní zánět slinivky. Možná měl Trolda citlivější trávení už delší dobu, viz jeho dřívější gastritidy. Kdo ví. Kdo by měl pejska s chronickým zánětem slinivky, doporučuji pročíst nebo hodit do překladače tento článek. I když je staršího data, dle mě jde o výborný zdroj informací k low fat, nízkotučné dietě: http://dogaware.com/articles/wdjlowfatdiets.html
Trolda po vyléčení, srpen 2021
Na závěr nesmím zapomenout poděkovat klinice HK Vet, která mi Vořecha pruhatého zachránila. Děkuji z celého srdce tamním ošetřovatelkám, sestřičkám, pánům veterinářům a paním veterinářkám. Skvělá práce! A všem zvířátkům přeji, aby se jim akutní pankreatitida vyhýbala obloukem.
Foto: Fifi