Koncem první roku svého prezidentského počínání Donald Trump povýšil Johna Boltona do významné funkce hlavního poradce v záležitostech zahraničního počínání.Dotyčný měl už za sebou aspoň dvě desetiletí užitečné zkušenosti. Bolton - postava prošedivélá, s knírkem stejného zabarvení, nezřídka se prezentující v televizním vystoupení. Prozatím mi vždy imponoval.
Tady před sebou mám stať s názvem „John Bolton Us Good for the U.S. and bad for Iran,“ Townhall, 2.dubna 2018,autor Adam Ereli, bývalý americký velvyslanec v Bahrainu, zástupce mluvčího ministerstva zahraničních věcí (Deputy State Department Spokesman) v době prezidentování George W. Bushe. Bolton také fungoval v roli velvyslance USA v OSN - Organizaci spojených národů, ještě před příchodem Baracka Husseine Obamy a jeho osmiletého nájemnictví v Bílém domě.
Během této doby výkon zahraničního počínání hlavy státu byl méně než záviděníhodný, s přítomností amerických vojenských útvarů v Iráku a Afghánistánu. Konflikt islámských sunnitů a šíitů prozatím se zatím angažujících na bitevním poli v Jemenu, Sýrii a rovněž v prapodivném řešení diplomatickém. Od započetí Obamova prezidentství Washington reagoval platbou miliard dolarů v hotovosti, zavděčit se teokratickým vládcům v Teheránu. Kromě jiných podivností Obama kapituloval v Sýrii, kde umožnil Íránu a též Rusku, aby syrský prezident Asad se mohl udržet u moci za cenu zmasakrování stotisícového množství syrského obyvatelstva.
Za osm let trvání Obamova prezidentství se Washington bedlivě vyhýbal označení skutečné reality, v níž ovšem Írán se projevoval jako ten nejkrutěji si počínající stát na Blízkém východě. V porovnání k celému světu, v Íránu se konalo a stále vykonává největší počet trestů smrti. Nedávná povstání na více než 140 místech - důkladný to důkaz tamější teokratické diktatury. Struan Stevenson, bývalý člen Evropského parlamentu, komentoval Boltonovo nynější povýšení: „Chamberlainova politika povzbudila Hitlera jít do války. Obamova politika vůči Íránu povzbudila tamější režim vyvážet terorismus a válečný konflikt v tamní oblasti.“
- - -
S jakými ošidnými problémy se teď v roce 2018 bude muset Amerika potýkat?
John Hawkins svém eseji v Townhall 31. března 2018 jich jmenuje téměř dva tucty. Například dotaz, zda americká společnost je víc patriarchy nebo matriarchy. Muži se v průměru dožívají 72 roků, kdežto ženy 79 roků. Muži podléhají povinnosti vojenské služby, kdežto ženy - na rozdíl od Izraele - nikoliv. Na amerických ústavech vyššího vzdělání americké ženy tvoří 56% většinu. Muži zato tvoří většinu téměř 90% všech obětí vražedných útoků. Vraždění ve vlastních řadách černošských mužů je mimořádně značné. Jak přesvědčivé dovede být svádění takové reality na jakési rasistické důvody?
Jiná ošidná otázka: Jestliže Hillary Clintonová dosud úspěšně uniká zaslouženému trestu za mnohá svá provinění, a při té příležitosti ilegální vetřelci v USA unikají trestům, proč legální občané své země též nemají právo takové beztrestnosti?
Jestliže mnohá města zejména, ale nikoliv výlučně se vyhlásila za sanctuary cities, proč jiná města či celé státy s kozervativním ladění rovněž nemají právo se svým zřetelným preferencím legitimně přizpůsobit?
Vzhledem ke skutečnosti, že správa státu Kalifornie je v nikterak dobrém stavu, již přibývá všeobecné mínění, že by bylo k prospěchu americké federace, jestliže by Kalifornie se rozhodla vyhlásit svou nezávislost, suverenitu, k prospěchu všech ostatních států.
Podstatný dotaz: Jestliže američtí běloši jsou vesměs pokládáni za dominující moc těchto USA, jak si tedy vysvětlit, že nikoliv běloši, ale Asiaté se více prosazují v akademickém světě a rovněž s vyššími příjmy a kvalitou života?
Jak něco takového vysvětlovat nějakým pohodlným rasismem? Že by John Bolton mohl poskytnout uspokující odpověď?
KONEC