A to z toho důvodu, že Spojeným státům americkým se za jeho éry, až do nástupu pandemie covidu-19 způsobeného virem rozšířeným z Číny do světa, dařilo a život lidí se měnil k lepšímu.
Jednou z příčin hospodářského vzestupu USA je daňová reforma Donalda Trumpa, která před dvěma lety snížila daně právnických osob z 35 % na 20 %, a pomohla tak rozhýbat ekonomiku. Čísla to potvrzují, v roce 2018 vzrostl americký HDP o 2,9 %, o rok později o 2,3 %. Tato čísla je možné považovat za velmi solidní.
Příznivě se vyvíjela i nezaměstnanost. Ta do začátku koronavirové krize setrvale klesala a v prosinci 2019 dosáhla historicky nejnižší úrovně od roku 1969, kdy bez práce byla pouhá 3,5 % Američanů. Snižoval se i schodek zahraničního obchodu.
Koronakrize to samozřejmě změnila, nicméně prezident má proti demokratickému vyzyvateli Joeu Bidenovi jeden silný trumf . Velmi rázně se postavil proti násilnostem vzniklým v souvislosti s hnutím Black Lives Matter, které o sobě dalo vědět po smrti několikanásobně soudně trestaného (včetně za loupež) černocha George Floyda, jenž zemřel po zákroku policie v Minneapolisu. Nicméně protesty tohoto hnutí se v mnoha případech zvrhly v násilnosti a rabování obchodů, které nynější vládce Bílého domu odsoudil a neváhal do zasažených oblastí vyslat federální posily. Právě násilí, které má na svědomí BLM, přimělo bývalého newyorského starostu republikána Rudyho Giulianiho k návrhu, aby prezident Trump prohlásil toto hnutí za teroristické.
Je pravdou, že většina Američanů netouží po tom, aby se ulice jejich měst staly bitevními poli a majetek jim ničila zdivočelá lůza. Není rovněž ani nic příjemného sedět v restauraci, do které vtrhnou stoupenci BLM a nutí hosty k jeho podpoře. To všechno nahrává Trumpovi, který slibuje, že s takovými způsoby zatočí, kdežto Biden se staví k BLM rezervovaně a pro mnoho svých krajanů není zárukou, že se s násilnostmi páchaném tímto hnutím - původně zaměřeným proti diskriminaci černochů - dokáže vypořádat.
Slušných úspěchů dosáhl Trump i v zahraniční politice, kdy se mu povedlo prakticky nemožné, zařídit diplomatické uznání Izraele dvěma arabskými a jedním africkým státem s většinou muslimských obyvatel - Spojenými arabskými státy, Bahrajnem a Súdánem. Jedná se obrovský úspěch srovnatelný s dohodami z Camp Davidu ze září 1978, kdy spolu uzavřely mír Izrael a Egypt. Je tedy logické, že i Izraelci si přejí vítězství současné hlavy státu v amerických prezidentských volbách. Donald Trump se navíc zasadil o přemístění amerického velvyslanectví z Tel Avivu do skutečného hlavního města Izraele, Jeruzalému. Naproti tomu Biden přesunutí ambasády USA kritizuje, jeho vztah k Izraeli je velmi slušně řečeno rezervovaný a Židé v něm nemají takového zastánce a přítele jako v Trumpovi.
Samozřejmě že i Donald Trump má nedostatky, například někdy rychleji mluví, než myslí, a hodně jeho úspěchů zhatila koronavirová krize. Nicméně i Amerika je už blízko k aplikaci účinné vakcíny proti covidu-19, a tak se Spojené státy mohou vrátit ke konjunktuře. Zvláště když poslední čísla ukazují, že nezaměstnanost opět klesá a ekonomika znovu roste.