Ve Spojených státech započala sezóna primárek. V listopadu budou Američané volit třetinu Senátu, celou Sněmovnu reprezentantů a tři čtvrtiny guvernérů států.
Zpravidla strana stávajícího prezidenta prohrává tzv. mezivolby, a on sám se stává „chromou kachnou“. Tak tomu bylo za Clintona, za Bushe i za Obamy. Jenže tentokrát výsledek voleb předem odhadnout nelze. Síly jsou mimořádně vyrovnané a podpora prezidenta Trumpa je na stálém vzestupu.
Nevypočitatelným faktorem však zůstává hrozba ruského zasahování. Nikdo nemůže zaručit, že se volební systémy jednotlivých států nestanou terčem kybernetických útoků. Jelikož mezi republikány a demokraty neexistuje žádná dohoda o tom, jak útokům společně vzdorovat, včas je odhadovat a odrážet, hackeři mohou dohazovat kandidátům jakékoli kompromitující materiály proti jejich soupeřům. Zda je použijí, či nikoli je otázkou dobré vůle kandidátů.
Zpravodajská komunita je přesvědčena, že Rusko se pokusí zasáhnout i do letošních mezivoleb. Volebním komisím je doporučováno zkontrolovat počítačové systémy a zvýšit jejich zabezpečení před prolomením. Paradoxně právě v tom se skrývá určitá hrozba: zatímco nyní útočník musí nalézt klíč ke každému počítačovému systému jednotlivých států, v případě, že ochrana bude všude unifikována, stačí mu prolomit ji jenom jednou.
Senátní výbor konstatoval, že hlasovací zařízení v celé Americe je značně zastaralé a počet jeho výrobců se radikálně snížil. Ve 30 státech se používají jen elektronické nosiče, což snižuje jejich bezpečnost ve srovnání s papírovými hlasovacími lístky nebo s optickými přístroji pro skenování vyplněných formulářů.
K dnešnímu dni Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost dokázalo zkontrolovat volební systémy jen v 17 státech. Peníze na zdokonalení jsou, leč není jisté, že se je ve zbývající době podaří rozumně utratit.
Kreml má neomezené možnosti, jak zasáhnout proti kandidátům, kteří se mu z nějakých důvodů nelíbí. Kupříkladu ve státě Maryland letos kandiduje senátor demokrat Ben Cardin známý svou neúnavnou kritikou Putina a tím, že inicioval tzv. Zákon Magnitského, který postihoval největší ruské korupčníky.
Jeho protikandidátkou v demokratických primárkách bude Chelsey Manningová, nechvalně známá tím, že ještě jako muž ukradla a předala portálu Wikileaks obrovský balík americké diplomatické korespondence. Vojín Bradley Manning byl odsouzen k 35 letům vězení, z nichž si odseděl necelých 7, než ho po změně pohlaví omilostnil tehdejší prezident Barack Obama.
Na svobodě se Chelsey vehementně zapojila do feministického hnutí, na jehož vlně se nyní chce dostat do Senátu. Mnozí demokratičtí voliči v ní vidí hrdinku naší doby. Konzervativnější politologové si myslí, že stejně tak jako Wikileaks, je Chelsey Manningová zvláštním projektem Kremlu, který nyní větří příležitost, jak ji podpořit pomocí počítačových manipulací.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus