Zpravodajský server Echo24 publikoval 31. října 2020 v rubrice Názory čtenářů příspěvek Jana Darmovzala nazvaný Miskoncepce Hizballáhu: populární libanonské hnutí, nikoliv teroristická organizace.
Už nadpis napovídá, že jde o obhajobu hnutí Hizballáh, k níž autora inspirovalo usnesení dolní komory českého parlamentu ze dne 27. října 2020, v němž sněmovna mimo jiné uvádí, že považuje Hizballáh za nedělitelný celek a teroristickou organizaci, která významným způsobem destabilizuje region Středního východu a prostřednictvím své globální sítě ohrožuje také všechny demokratické země.
Jan Darmovzal to označuje za „blud“ (klade-li Poslanecká sněmovna mezi pojmy Hizballáh a teroristická organizace rovnítka - LS), za něco, co je „nepřijatelné“, ba za „nehoráznost a politický i odborný diletantismus“. V obsáhlém textu představuje Hizballáh jako organizaci nikoli teroristickou, nýbrž jako nedílnou součást libanonské politické scény, která má demokratický mandát od občanů získaný ve volbách. Konkrétně: „Aktuálně Hizballáh disponuje 13 křesly v libanonském parlamentu a drží také 2 ministerské posty (ministerstvo průmyslu a ministerstvo zdravotnictví). V parlamentních volbách v roce 2018 Hizballáh získal téměř 17 % hlasů.“
To je pravda, jenomže samotná skutečnost, že teroristická organizace může být v některé zemi součástí jejího politického (nota bene demokratického) systému, jednak nevylučuje její teroristický charakter, jednak vypovídá víc o morální úrovni demokracie v oné zemi než o čemkoli jiném. (Před válkou byla NSDAP také součástí politického systému v Německu, což neznamená, že by se jednalo o demokratickou partaj v pravém smyslu tohoto slova.)
Autor dále volá po důkazech: „Říct o nějakém politickém aktérovi, že je teroristickou organizací a všichni jeho členové jsou teroristy, je velmi závažné obvinění, a je proto potřeba předložit pádné důkazy, že tomu tak opravdu je.“ V závěru článku pak uvádí: „To, že se tato šíitská organizace odmítá poddat tlaku Západu, z ní ještě nedělá teroristickou organizaci.“ To jistě ne. Teroristickou organizaci z ní dělají její teroristické činy, ať už dokonané nebo ve stádiu přípravy. Jinými slovy, volá-li Jan Darmovzal po důkazech, tady jsou. Přináším výběr z teroristických akcí, do nichž byl Hizballáh zapojen, lhostejno zda samostatně, nebo ve spojení s režimem v Íránu. Jde o přehled z období mezi roky 1983 a 2013 s jednou aktualitou z roku 2020, kterou tento zdaleka ne kompletní soupis činů proti civilizaci začíná.
Mezinárodní tribunál pro Libanon (STL)
18. srpna 2020: Tribunál dospěl k závěru, že neexistují důkazy pro to, že by se vedení Hizballáhu nebo Sýrie podílelo na atentátu na libanonského premiéra Rafika Haririho z roku 2005. Nicméně jeden ze čtyř podezřelých členů Hizballáhu, Salim Ayyaš, byl shledán vinným ze spiknutí za účelem spáchání teroristického činu. Tři další obžalovaní byli pro nedostatek důkazů osvobozeni.
Nigérie
Květen 2013: Místní bezpečnostní síly odhalily teroristickou buňku Hizballáhu, která plánovala teroristické útoky proti izraelským cílům v zemi a v dalších regionech západní Afriky.
Bulharsko
18. července 2012: Terorista Hizballáhu odpálil bombu v autobusu s izraelskými turisty v Burgasu. Zabito bylo pět izraelských občanů a bulharský řidič autobusu, stejně jako terorista, který útok spáchal. Kromě toho bylo zraněno 36 izraelských občanů, z toho tři vážně.
Kypr
7. července 2012: Kyperské orgány zatkly v Limassolu 24letého libanonského teroristu Hizballáhu, který shromažďoval informace o izraelských turistech, které měly sloužit pro budoucí útoky na návštěvníky z Izraele.
Thajsko
13. ledna 2012: Úřady odhalily rozsáhlou infrastrukturu budovanou Hizballáhem řadu let za účelem provádění teroristických útoků. Bezpečnost zatkla na letišti v Bangkoku teroristu Hizballáhu Husajna Atrise. O měsíc později, 14. února 2012, se jednotky Quds Force (spolupracující íránská teroristická formace) pokusily v Bangkoku o útok na izraelského diplomata za pomoci výbušniny připevněné magnetem k jeho vozidlu. Pokus se nezdařil.
Turecko
26. května 2011: Osm tureckých občanů bylo zraněno při pokusu o atentát na izraelského konzula v Istanbulu. K tomuto atentátu, vedenému silami Quds, došlo poté, co konzula vystopovali tři členové Hizballáhu. Pokusu předcházela snaha Íránu a Hizballáhu zasáhnout izraelské cíle v Turecku v letech 2009 a 2010.
Egypt
2008: Odhalena síť Hizballáhu vybudovaná za účelem plánování a provádění útoků proti izraelským turistům.
Ázerbájdžán
Květen 2008: Dvoučlenná buňka teroristů Hizballáhu byla zadržena během pokročilých příprav útoku na izraelské velvyslanectví v Baku. Terorista Ali Karaki z oddělení zámořských operací Hizballáhu a jeho kolega, expert na výbušniny Ali Najem al-Din, absolvovali před odletem do Baku specializovaný výcvik v Íránu a měli u sebe iránské pasy. Bezpečnostní síly objevily v jejich autě pistole s tlumiči, výbušniny, fotoaparáty, dalekohledy a fotografie izraelského velvyslanectví.
Argentina
18. července 1994: Sebevražedný útok na budovu židovského centra AMIA v Buenos Aires. 85 mrtvých, více než 300 zraněných.
Argentina
17. března 1992: Sebevražedný útok na izraelskou ambasádu v Buenos Aires. 29 lidí bylo zabito, přes 220 zraněno.
Únos letadla
5. dubna 1988: Únos letadla Boeing 747 společnosti Kuwait Airways na lice 422 z Bangkoku do Kuwait City. Dva cestující zavražděni.
24. července 1987: Únos letadla DC-10 společnosti Air Afrique na lince z Brazzaville do Paříže. Jeden cestující zavražděn.
Libanon
18. září 1986: atentát na francouzského vojenského atašé v Libanonu plk. Christiana Gouttièrra.
Kuvajt
1985: Zmařen pokus Hizballáhu zavraždit emíra Kuvajtu šejka Sabaha al-Ahmada al-Džabera Al-Sabaha. Operaci velel vysoký důstojník Hizballáhu Mustafa Badr al-Din.
Únos letadla
14. června 1985: Únos Boeingu 727 společnosti TWA původně mířícího z Káhiry do San Diaega. K akci došlo během letu z Atén do Říma. Jeden cestující zavražděn.
Únos letadla
3. prosince 1984: Únos Airbusu A310 společnosti Kuwait Airways na lince 221 z Kuwait City do Karáčí. Dva cestující zavražděni.
Únos letadla
1. srpna 1984: Unesen Boeing 737 společnosti Air France na lince z Frankfurtu n/M do Paříže.
Libanon
18. ledna 1984: Zavražděn rektor Americké univerzity v Bejrútu Malcolm H. Kerr.
Libanon
23. října 1983: Sebevražedný útok proti kasárnám amerických a francouzských mírových sil v Bejrútu. Bilance: 241 mrtvých Američanů a 58 Francouzů.
Únos letadla
26. srpna 1983: Unesen Boeing 727 společnosti Air France po odletu z Vídně.
Libanon
18. dubna 1983: Sebevražedný útok na budovu US ambasády v Bejrútu. 63 lidí zabito, 120 zraněno.
Je to dostačující?
Hizballáh může být v Libanonu u nemalé části obyvatel sebevíc populární (jak naznačuje Jan Darmovzal), může mít sebevíc členů v Národním shromáždění i ve vládě, může mít sebelepší sociální činnost, avšak nic z toho nemůže zamaskovat, že jde o organizaci praktikující teror. Jde tudíž o organizaci teroristickou. Jako takovou označuje celý Hizballáh, nejen jeho vojenské křídlo, stále více zemí.
A to jsem tentokrát nezmínil nebezpečí, jaké po zuby ozbrojený Hizballáh představuje pro Izrael, jehož likvidace patří mezi prioritní cíle organizace plně podporované Íránem, bezpochyby největším nepřítelem izraelského státu v regionu.
Pozn.: Zdrojem přehledu teroristický akcí Hizballáhu z let 1983-2013 je článek „Hezbollah - International terrorist organization“ publikovaný na stránkách izraelského ministerstva zahraničí 22. července 2013 a čerpající z materiálu „Hezbollah: Portrait of a Terrorist Organization“, který zveřejnila výzkumná organizace „Intelligence and Terrorism Information Center“ 29. listopadu 2012.
Převzato z blogu autora s jeho svolením.