PÁKISTÁN: Kampaň za „očistu“ země

Při vzniku Pákistánu v roce 1947 tvořili nemuslimové 23 % jeho obyvatel. Dnes v Pákistánu tvoří nemuslimové jen asi 3 % obyvatel. Otřesné zacházení Pákistánu s náboženskými menšinami přimělo mnoho příslušníků těchto menšin k odchodu ze země. Na snímku: Na protestním shromáždění konaném 21. listopadu 2018 v pákistánském Karáčí požadovaly tisíce lidí popravu křesťanky Asie Bibi. Předtím než byla propuštěna z vězení a vyhoštěna ze země, strávila Asia Bibi kvůli křivému obvinění z rouhání 8 let v cele smrti. (Foto: Asif Hassan / AFP prostřednictvím Getty Images)

Při vzniku Pákistánu v roce 1947 tvořili nemuslimové 23 % jeho obyvatel. Dnes v Pákistánu – v urdštině „Země čistých“ – tvoří nemuslimové jen asi 3 % obyvatel. V současné době tvoří sunnité 80–85 % obyvatelstva. Otřesné zacházení Pákistánu s hinduisty, křesťany, šíity a dalšími islámskými sektami, jako jsou ahmadíjové, přimělo mnoho příslušníků těchto náboženských menšin k odchodu ze země. Většina hinduistů se přestěhovala do Indie, ostatní do Singapuru a do Hongkongu.

Je zřejmé, že Pákistánci nechtějí ve své zemi žádné menšiny a zdá se, že jejich úsilí o „očistu země čistých“ stále sílí.

Z pákistánských muslimských škol – madras – vyučujících pouze chlapce, vycházejí miliony studentů, kterým byla nalita do hlav nenávist k hinduistům, křesťanům a židům.

Tuto nesnášenlivost dále pomáhají udržovat pákistánští imámové, z nichž mnozí jsou vyškoleni saúdskoarabskou přísně wahhábistickou větví sunnitského islámu a jsou ze Saúdské Arábie i finančně podporováni. Mezinárodní centrum pro náboženství a diplomacii (The International Center for Religion and Diplomacy) uvádí, že pákistánské učebnice pro sedmou třídu vykreslují pákistánské hinduisty jako zrádnou skupinu, která podporuje úhlavního nepřítele země – Indii. Stejné učebnice líčí pákistánské křesťany jako agenty Západu, kteří chtějí zničit islám. Komise Spojených států amerických pro mezinárodní náboženskou svobodu ve své zprávě z roku 2016 uvedla:

„Pákistánské státní školní učebnice o neislámských náboženstvích nadále hlásají předsudky, nedůvěru a nadřazenost vůči nemuslimům. Učebnice navíc zobrazují nemuslimské občany Pákistánu jako sympatizanty jeho domnělých nepřátel: Pákistánští křesťané jsou vnímáni jako lidé ze Západu a jsou vnímáni stejně jako britští koloniální utlačovatelé, pákistánští hinduisté jsou vnímáni jako Indové – úhlavní nepřátelé Pákistánu.“

Přestože pákistánská ústava hlásá, že bude se všemi občany bez ohledu na jejich náboženskou a etnickou příslušnost před zákonem zacházeno stejně, je zřejmé, že se tak neděje. Zprávy mnoha nevládních organizací a ministerstva zahraničí USA podrobně popisují každodenní porušování lidských práv menšin, které porušuje jak literu, tak i ducha Mezinárodního zákona o náboženské svobodě (International Religious Freedom Act) z roku 1998. Ministerstvo zahraničí USA trvale uvádí Pákistán na seznamu „zemí vyvolávajících obavy“.

Přestože pákistánská vláda vypracovala „Národní akční plán“ na ochranu menšin, nedošlo v jejich každodenním životě k žádnému znatelnému zlepšení. Diskriminace pákistánských menšin ze strany vládních institucí se odráží v každodenní marginalizaci a ponižování hinduistů, křesťanů a dalších menších náboženských komunit. Mezi tato zneužívání patří žhářské útoky na hinduistické chrámy a na kostely, jakož i znesvěcování náboženských symbolů a vandalismus na hřbitovech a ve svatyních náboženských menšin. Nejnebezpečnějším jevem jsou pravděpodobně falešná obvinění z rouhání, která jsou častá zejména v Islámábádu, Láhauru a Karáčí. V Pákistánu, stejně jako v mnoha jiných muslimských zemích, je rouhání trestným činem, za který hrozí trest smrti a který často končí davovým násilím proti menšinovým komunitám. Server Morning Star News na toto téma v lednu 2023 napsal:

„Podle Centra pro sociální spravedlnost se sídlem v Láhauru bylo v Pákistánu v letech 1987–2021 zaregistrováno 1 949 případů osob obviněných z rouhání – bylo obviněno 928 muslimů, 643 ahmadíjů, 281 křesťanů, 42 hinduistů a 55 osob neznámé víry.“

V Pákistánu jsou v masovém měřítku porušována také práva žen. Mezi zločiny proti ženám patří únosy hinduistických a křesťanských dívek, často v předpubertálním věku, které jsou pak nuceny konvertovat k islámu a přinuceny ke sňatku s muslimem. Podle jedné zprávy je v Pákistánu každoročně uneseno nejméně 1 000 hinduistek a křesťanek.

Další nerovné zacházení s menšinami vzniká při sporech mezi muslimy a jejich nemuslimskými sousedy o půdu, podnikání a během osobních neshod. Takové spory obvykle končí pro nemuslimskou rodinu špatně. Muslimský soused může vytáhnout kartu „zákona o rouhání“ a křesťana falešně obvinit z projevů neúcty ke koránu, islámskému proroku Mohamedovi nebo některému principu islámského učení. To často vede k tomu, že nevinný nemuslim spor vzdá nebo je dokonce uvězněn.

V případě odsouzení za porušení zákona o rouhání v Pákistánu, ať už se jedná o úmyslné, náhodné nebo smyšlené porušení, hrozí přísné tresty včetně trestu smrti. Od roku 1987, kdy byl zákon proti rouhání zpřísněn, bylo uvězněno nejméně 1 500 křesťanů. Podle lednové zprávy indických médií: „Pákistán plánoval přehodnotit své příliš přísné zákony proti rouhání, ale místo jejich zmírnění je naopak ještě zpřísnil.“

Následující věty popisují pouhý zlomek ponižování a utrpení, kterému jsou vystaveni pákistánští nemuslimové. V prosinci 2022 došlo ke dvěma děsivým protikřesťanským incidentům. Při jednom z nich dav zavraždil bratra dívky Lalli Kachi, která byla unesena ze svého domova v provincii Sindh a přinucena konvertovat k islámu. Druhým incidentem, rovněž v provincii Sindh, byla vražda křesťanské matky Dayi Bheel, jejíž zohavené tělo bylo nalezeno na odlehlém poli.

Šíitové, kteří tvoří asi 15 % obyvatelstva, jsou svými sunnitskými souvěrci odsuzováni jako kacíři. Šíité jsou obětí útoků během pátečních modliteb a jsou i cílem sebevražedných atentátů ve svých mešitách. V roce 2021 zavraždili sunnitští teroristé z organizace ISIS 11 šíitských horníků. Šíité jsou běžně obtěžováni, zejména během islámského měsíce al-muharramu [1], kdy šíité pořádají veřejná procesí. Pozoruhodné je, že pákistánskou vládu kritizovala i většinově sunnitská Americká muslimská advokátní komora (American Muslim Bar Association, AMBA), že jako signatář Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech nedodržuje své závazky na ochranu menšin.

Další náboženskou menšinou jsou ahmadíjové, kterých je v Pákistánu podle odhadů asi půl milionu. Ahmadíjové jsou většinou sunnitských muslimů považováni za odpadlíky od víry, protože ctí proroka Mirzu Gulamu Ahmada, zatímco sunnité a šíité věří, že posledním prorokem byl Mohamed. Ahmadíjové jsou v Pákistánu tak krutě pronásledováni, že sekta přesunula své hlavní středisko do Velké Británie. V Pákistánu není ochrana ahmadíjů dokonce ani předstírána – podle pákistánského trestního zákoníku nejsou ahmadíjové muslimové. Ahmadíjové podle zákona nesmějí v Pákistánu stavět mešity ani veřejné vyzývat věřící k modlitbě.

V prosinci 2022, po stětí hinduistické ženy Dayi Bheel, které byla údajně stažena kůže z hlavy, indické ministerstvo zahraničí formálně požádalo Pákistán, aby plnil své závazky v oblasti ochrany menšin. Tento požadavek bude mít na zločiny jako, jsou například únosy nemuslimských dívek a žen muslimskými muži, jen malý dopad.

Dr. Lawrence A. Franklin byl poradcem ministra obrany USA Donalda Rumsfelda pro Írán. Dr. Franklin aktivně sloužil v Armádě Spojených států amerických a byl plukovníkem Letectva Spojených států amerických v záloze.

--------------------

Poznámka překladatele

[1] Al-muharram je prvním měsícem islámského kalendáře. Je to jeden ze čtyř posvátných měsíců v roce, kdy je zakázáno válčení. Je považován za druhý nejposvátnější měsíc po ramadánu. Desátý den al–muharramu je známý jako Ašúra, kdy šíité truchlí nad historickou tragédií rodiny Ḥusajna ibn Alího.

Překlad původního textu: Pakistan’s ‚Purification‘ Campaign Against Its Minorities
Překlad: Helena Kolínská, Libor Popovský

Poskytl Gatestone Institute