Neviditelný pes

NĚMECKO: Křesťanští demokraté

15.6.2009

Před podzimními volbami do Bundestagu jsou křesťanští demokraté na koni

Podle průzkumů před zářijovými volbami do Bundestagu dávají Němci nesrovnatelně větší šanci vítězství křesťanským demokratům, tedy stranám CDU a CSU, které vítězí v průměru o deset procentních bodů před sociálními demokraty.

Sociální demokraté na situaci, která je velmi podobná roku 2005, chtějí ve volební kampani reagovat stejně: tenkrát Gerhard Schröder volební boj personifikoval a za nepřátelskou ikonu obyčejného člověka si vybral profesora Paula Kirhofa. Sociálnědemokratická propaganda z něj učinila studeného profesora, jehož názory jsou lidem na hony vzdálené. Letos se sociální demokracie pouští do retrokampaně a za nepřítele obyčejného člověka si vybrali Karl-Theodora zu Guttenberga, ministra hospodářství za CSU.

Otázka je, jestli lze se starým mustrem po čtyřech letech opět uspět a jestli je možné z mladého, elegantního a energického bavorského barona vyrobit obraz nepřítele. Sociálním demokratům může snad pomoci jen krize, protože v jejich rétorice nelze najít žádnou inovaci. Křesťanští demokraté pro sociální demokraty představují nepřátele lidu. Víc z jejich dikce nelze vyčíst, a to jsou hesla jak ze začátku minulého století.

Problém sociálních demokratů, tedy SPD je i v tom, že oni by teoreticky mohli vládnout pouze dohromady se zelenými a s liberály, tedy FDP, ale zároveň ve volební kampani musí na FDP útočit, což je skoro neřešitelný problém. Před volbami do Evropského parlamentu, které jsou v Německu považovány za test podzimních voleb, říkali: Pokud nebude rozdíl mezi CDU/CSU a SPD tak veliký a bude se pohybovat kolem pěti procent, pak by varianta červeno – žluto - zelené trojkoalice byla možná a Walter Steinmeier by se mohl skutečně stát kancléřem.

Bohužel ale ani CDU nepřichází s nějakými zásadně odlišnými nápady, jak ukázala nedávná řeč paní kancléřky Angely Merkelové na berlínské Humboldtově univerzitě, kde definovala německou evropskou politiku. Hovořila o důležitosti spolupráce s Francií, volném evropském trhu a k dalšímu rozšíření EU řekla prakticky totéž, co by mohl říci její konkurent z SPD, a sice že dává přednost prohloubení spolupráce před integrací. To se týkalo hlavně Turecka. Novináři psali, že projev byl tak nudný, že se při něm dalo dřímat.

Problém unionistů zase spočívá v minulé úspěšnosti: V roce 2004 totiž dostali 44,5 procenta hlasů a sociální demokraté jen 21,5 hlasů. Před volbami říkali: Kdyby o víkendu dostali jen 38 procent, byl by to pro unionisty úspěch. V takovém případě by to byl zase pro ně signál, že by mohli dát dohromady žluto – černou koalici s FDP a paní Angela Merkelová by mohla být opět kancléřkou.

Přání unionistů bylo voliči vyslyšeno: křesťanští demokraté CDU/CSU zvítězili a získali 38 procent hlasů, jak si přáli. Sociální demokracii volilo jen 21 procent. Největší zisk získali liberálové FDP, kteří mají jedenáct procent a zelení jsou před nimi s dvanácti procenty. Levice u voleb propadla. Pokud se v zářijových volbách bude situace opakovat, jak všichni politologové předpovídají, mohou s největší pravděpodobností křesťanští demokraté vládnout společně s liberály FDP.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6
(převzato z
Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel



zpět na článek