Fotbal přehlušil všechno. Krom toho tu byly minulou neděli i politické novinky, jako těsné vítězství Bronislawa Komorowského nad Jaroslavem Kaczynským v polských prezidentských volbách. O bavorském referendu se ani jinde v Evropě moc zpráv a komentářů nenapsalo ani neodvysílalo. A teď o čem Bavoři rozhodovali? O zpřísnění už existujícího zákona o zákazu kouření ve veřejných prostorách. Zatím se nesmí v Bavorsku kouřit ve školách, na nádražích, ve veřejných budovách a v restauracích určených ke stravování. A co myslíte, že Bavoři odpověděli na otázku, zda zákaz kouření zavést ve všech veřejných prostorách, tedy i v hostincích a výčepech.
Jednašedesát procent se jich vyslovilo pro. Pro výrazné zpřísnění dosud platného zákona. Nad tím by u nás určitě stálo za to se zamyslet.
Myslím, že pokud jste to právě udělali, rozdělilo vás to do dvou nesmiřitelných táborů, z nichž jeden je výrazně militantnější než ten druhý: U nás se totiž nekuřáci nikdy nezbavili zakřiknutosti.
Přiznám se, že stejně jako spousta dalších lidí, ani já nechci být pasivním kuřákem, kamkoli vstoupím, nebo, jako někteří, třeba i na vlastním pracovišti, ale nesvádím marný boj s neústupností kuřáků. Tedy některých, dodávám v zájmu spravedlnosti a z vrozené smířlivosti. Ano, taky patřím k té mlčící většině. Tedy k trpělivé a pasivní většině nekuřáků, kteří to už předem vzdávají.
A teď najednou hned v sousedství, v Bavorsku, ne pouhá vzrušená debata o tom, kde kouřit a kde nekouřit, ale hned referendum, lidové hlasování, vyvolané zdola, vyvolané aktivními, dokonce organizovanými nekuřáky. K jejich iniciativě, kterou nazvali „ Ano, pro ochranu nekuřáků!“ se přidali sociální demokraté, Zelení, sportovní a lékařské svazy a organizace pro ochranu životního prostředí a zdraví. A bylo jich dohromady víc než těch druhých, tedy odpůrců zpřísnění nekuřáckého zákona sdružených v hnutí „Bavorsko říká Ne!“. To zase mělo podporu Svazu za zachování bavorské kultury pohostinství, tabákového průmyslu a liberální strany FDP.
V Bavorsku velmi respektovaná CSU chtěla v tomto sporu zůstat neutrální a nezaujala k otázce položené v referendu stanovisko. Od prvního srpna se tedy v Bavorsku nebude smět kouřit vedle míst už dříve zakázaných také v hostincích, výčepech, restauracích a dokonce ani v „pivních stanech“ budovaných na lidových veselicích s výjimkou letošního Oktoberfestu, známého bavorského svátku piva. V podobné šíři už protikuřácký zákon v Bavorsku platil, ale byl pak změkčen. Od srpna 2009 bylo znovu povoleno kouřit - i když jen na vyhrazených místech - na diskotékách a v restauracích a také v hospůdkách s jedinou místností do 75 metrů čtverečních a samozřejmě v pivních stanech, které v oné kultuře bavorského pohostinství zaujímají významné místo. Tento stav chtěla udržet zemská vláda tvořená koalicí CSU a FDP a vedená Horstem Seehofrem.
Ale odpůrci kouření převzali iniciativu. Získali pro návrh lidového hlasování potřebných 10 % voličů a cesta k referendu byla otevřena. Že je v Německu víc nekuřáků než kuřáků, se obecně ví. Výjimkou je prý území tvořené někdejším východním Německem. Ale že je v Bavorsku tak početná skupina odhodlaných nepřátel cigaretového kouře, že to bude stačit na uspořádání referenda za účelem prosazení přísnějšího zákazu kouření, než je ten platný, to přece jen překvapilo. Budiž řečeno v zájmu objektivity, že k volebním urnám přišlo méně než 40 procent voličů. A že tedy asi přišlo víc těch, které kouř rozčiluje, než těch, které nevzrušuje, že kouř do svého okolí vypouštějí. Ale i v tom faktu, že přišli ti zainteresovaní, vidím cosi zajímavého pro naši veřejnost. Tam, kde existuje institut lidového hlasování, prostě ti, kdo mají zájem něco prosadit, jdou hlasovat. Moc se mi líbilo, že německý tisk připomněl jednu pravdu, která se u nás málo vžila, zatímco v Německu, jak se zdá, se stala úslovím: Kdo zaspí demokracii, probudí se do diktatury. V Bavorsku kuřáci možná svou příležitost demokraticky se vyslovit zaspali. Ale stejně si nemyslím, že by diktatura nekuřáků byla vůbec možná. Kdekoli. U nás určitě ne. Je ale stejně skvělé, že bavorské referendum nám to úsloví, které jsem citoval, připomnělo. Hodí se i pro jiné situace, než je věčný spor kuřáků s nekuřáky o právo dýchat.
Tak tedy ještě jednou: Kdo zaspí demokracii, probudí se do diktatury!
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6