KORONAVIRUS: V Japonsku to jde i bez izolací

Japonsko bylo jednou z prvních zemí mimo Čínu zasažených COVID-19. Dnes má přitom méně nakažených než ČR, a to ani nezavedlo drakonické izolace. Motá to hlavy nejen zdravotnickým expertům...

Na rozdíl od drakonických izolačních opatření v Číně, masových karantén v evropských zemích a nucených izolací obyvatel amerických měst, Japonsko žádné omezování pohybu nezavedlo. Omezení se sice dotkla školáků, jejichž školy byly uzavřeny, drtivá většina populace však žije zcela běžným životem. Vlaky v tokijské ranní špičce jsou obsazené k prasknutí a restaurace zůstávají otevřené.

Otázka je nasnadě: vyhnulo se Japonsko letící kulce, nebo na zásah teprve čeká? Vláda tvrdí, že je to její velmi rychlá až agresivní identifikace zdrojů nákaz, co zamezuje šíření viru. Díky tomu má být japonský počet nakažených v přepočtu na obyvatele jeden z nejmenších ve vyspělých státech (pozn. Japonsko má zhruba 126,4 mil. obyvatel). Kritici kontrují, že se země záměrně snažila udržet čísla nákaz nízká s cílem neohrozit Letní olympijské hry v červenci tohoto roku, které byly před týdnem o rok odloženy.

Ať je to, jak je, v každém případě nemá nyní země přeplněné nemocnice, ani zde není nárůst případů nějakých plicních poruch – a to přesto, že se nachází nedaleko od Číny, a první případy se tu tak objevily už v lednu. Něco tak očividně dělají dobře!

Statistiky 29. 3. dopoledne v přehledech na iDnes

Kritika pomohla nastartovat opatření

Původní na první pohled slabá odpověď Japonska na šíření viru, stejně jako opatření kolem výletní lodi Diamond Princess, kde se během její karantény v Jokohamě virem nakazil zhruba každý pátý turista, nebo rozhodnutí ze začátku neomezovat cestování z Číny, otevřela prostor pro obavy, že se z Japonska může stát druhý Wu-chan. Japonské uzavření škol totiž ve světle přísných karanténních opatření, která přijali jiné státy, totiž stále vypadá jako nedostatečné.

Ale k 18. březnu 2020 zaznamenalo Japonsko jen něco málo přes 900 potvrzených případů, nepočítaje onu výletní loď. Toho dne byly Spojené státy, Francie a Německo daleko přes číslo 7 000, Itálie se blížila k cifře 36 000. Sousedící Jižní Korea, která zavedla masivní plošné testování (viz v článku Proč v Koreji oproti Itálii zvládají pandemii koronaviru?), měla k tomuto datu 8 500 potvrzených. K 29. 3. odpoledne má Japonsko oficiálně jen 1 693 nakažených:

K 18. 3. mělo Japonsko jen zhruba 900 nakažených, ač se zde první případy objevily nejdříve. (zdroj)

Profesor londýnské Královské univerzity a bývalý šéf zdravotní politiky Světové zdravotnické organizace (WHO) Kenji Shibuya vidí jen dvě vysvětlení. Japonsko buď dokázalo zamezit šíření viru, nebo k šíření teprve dojde. „Obě možnosti jsou odůvodnitelné, ale můj názor je, že Japonsko teprve na největší skokový nárůst čeká,“ řekl Shibuya. K tomu lze jen dodat, že osobně mohu zatím soudit jen čísla, která jsou teď, a ta jsou skutečně (minimálně zatím) relativně nízká, rozhodně v porovnání s dalšími vyspělými zeměmi. A také mohu vypsat skutečnosti, které potvrzují pravdivost spíše první varianty.

Včasné varování a důkladná příprava

Japonsko nepodcenilo prevenci. Důvodem včasného rozšíření povědomí o nebezpečí může být blízkost, v jaké se Japonsko vůči Číně nachází. Když se už v lednu objevil první komunitně nakažený, který necestoval do Číny, obchody se okamžitě začaly plnit dezinfekčními prostředky, prodej roušek raketově vzrostl a lidé sami začali přijímat vlastní opatření ve jménu ochrany veřejného zdraví.

„Japonsko mělo to štěstí, že se do země dostal jen velmi malý počet osob nakažených virem SARS-CoV-2. Ti se poté zdržovali v dohledatelných a lehce izolovatelných oblastech,“ řekl k tomu Laurie Garrett, americký vědec a přispěvatel do časopisů o světovém zdravotnictví.

Země navíc disponuje i přirozenými výhodami, zejména proto, že podávání ruky a objímání je zde daleko méně časté než v ostatních zemích G7. V žebříčku mytí rukou se Japonsko umisťuje daleko výše než evropské země.

Podle zprávy japonských úřadů z 9. března také zhruba 80 % všech nakažených nedokázalo nakazit nikoho jiného. Co za tímto číslem stojí, je ale stále předmětem debat a sílí skepticismus, jestli vláda přistupuje k nebezpečí pandemie správně.

Vláda má ale poměrně jasno: „Mnoho zdrojů nákazy se podařilo objevit v relativně krátkém čase a v raném stádiu,“ citoval z vládní zprávy premiér Japonska Shinzo Abe při svém projevu, v němž odůvodňoval, proč Japonsko nemá v plánu vyhlásit stav nouze.

Japonci šli cestou rychlé reakce a jsou připraveni

Japonsko dále dramaticky navýšilo svou testovací kapacitu - i tak ale protestovalo k tomu 18.3. jen asi 5 % toho, co sousedící Jižní Korea, a to navzdory daleko vyšší populaci. Předně v regionu Wakayama pak využili rychlého a cíleného testování naprosto všech v okolí jednoho potvrzeného nakaženého bez ohledu na cestovatelskou anamnézu. Vzhledem k tomu, že prvním nakaženým byl lékař, vyšlo to na 470 lidí. Také hned vydezinfikovali a vyčistili místa, kde nemocný byl – tedy nemocnici apod. V regionu se tak daří nemoci vzdorovat, což podrobněji popsaly i Lidovky.

Dost možná Japonsko ještě zasáhne nějaké skokové navýšení počtu případů. Stane-li se ale tak, je na něj připraveno lépe než ostatní země. Na 1 000 obyvatel disponuje 13 lůžky na JIP, nejvíce z celé skupiny G7, a dle dat Světové banky je to více než třikrát tolik, co má Itálie, Velká Británie či Kanada. Vývoj v Japonsku proto hodlám dále sledovat!

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu