Hlavní strategií proti epidemii je sociální odstup
Letošek se o slovo roku postaral už v zimě. Celosvětově jím bude koronavirus či Covid-19. Rýsuje se ale i společný jmenovatel v boji proti jeho šíření. Je jím sociální odstup (social distancing). Ten výraz se šíří snad ještě rychleji než samotná nákaza. Ještě v sobotních LN jsme srovnávali strategie brutální izolace (čínskou) a kontrolovaného postupu (německou). Ale i Německo už uplatňuje tvrdší sociální odstup – například se chystá uzavřít část hranic.
Sociální odstup je společný všem strategiím. Je to snaha minimalizovat šíření nákazy, ať už s rysy brutálně čínskými, britskými (snaha izolovat seniory nad 70 let), italskými (celostátní karanténa), českými (kroky od počátku mířící k de facto karanténě), či jinými. Snaha udržet lidi mimo přímý kontakt, nejlépe doma. Je to nejspolehlivější zbraň proti šíření infekce, není-li skutečně účinná zbraň k dispozici – lék, natož očkovací sérum.
Výraz sociální odstup působí ideologicky, autoritářsky, totalitně – jako by pocházel z čínské kulturní revoluce. Je to eufemismus nahrazující výraz izolace.
Ale zabírá. Tedy jak kde.
Nejvíce zabírá tam, kde s nákazou Covid-19 měli nejhorší zkušenosti: v Číně a Itálii. Čína je už tak daleko, že epicentrum nákazy – provincie Chu-pej s metropolí Wu-chanem – je z nejhoršího venku a pomalu bilancuje.
A bilance údajů za tři měsíce říká asi toto: zlom k lepšímu nastal, když byl vyhlášen zákaz vycházení.
Itálie ještě není tak daleko, aby mohla bilancovat. Ale jisté náznaky se už rýsují. Viroložka Maria Gismondo tvrdí (cituje ji list Il Giornale), že město Codogno, epicentrum italské epidemie, už nové případy nákazy nezaznamenává, do značné míry též díky přísným uzávěrám a zákazu vycházení.
Jinde je vztah ke strategii sociálního odstupu složitější.
Zvláště v zemích jako Česko, kde počet nakažených sice překročil dvě stovky, ale zatím se nepočítali mrtví. Není vyhlašování tvrdých kroků či celostátní karantény zbytečné? Možná ano, ale zároveň jsou silné důvody k názoru, že ne. Každý den vidíme na webu aktuální čísla z celého světa, jimž lze věřit. Ale nezapomínejme na důležitou věc: ta čísla odrážejí počet diagnostikovaných případů, nikoliv šíření nákazy v plném měřítku. Ilustruje to graf, který na webu publikoval Tomas Pueyo a již ho převzaly zavedené listy jako Die Welt. Porovnal údaje z provincie Chu-pej podle data diagnózy a data nákazy (jak odhadli své příznaky pacienti) – a dospěl k fázovému posunu asi dva týdny.
Jinými slovy, skutečně nakažených je mnohem více, než kolik je diagnostikovaných případů. Tomas Pueyo píše: „Když ve Wu-chanu napočítali 444 nakažených, ve skutečnosti jich bylo 27krát více.“ Takže pokud české úřady včera napočítaly přes 200 prověřených případů, nakažených může být ve skutečnosti podstatně více. Jako prostředek proti této nejistotě funguje sociální odstup, ačkoliv ho mnozí pokládají za úřední buzeraci. Je to jediná obrana proti tomu, aby počet diagnostikovaných případů vyskočil tak prudce, jak to zažila Itálie či Španělsko. Že to není výmysl, dokládá i rozhodnutí firmy Apple uzavřít všechny své prodejny na světě kromě těch v Číně (tam se opět otevírají). Jak řekl Tim Cook, šéf Applu, je třeba „zvětšit sociální odstup“.
LN, 16.3.2020