Evropa je nyní epicentrem globální pandemie koronaviru, která zasáhla více než 45 evropských zemí. Podle údajů evropských ministerstev zdravotnictví byla tato nemoc k 14. březnu 2020 potvrzena u 42 000 lidí.
Koronavirové onemocnění - COVID-19 (z anglického spojení coronavirus disease 2019) - se šíří velmi rychle: Během prvních 14 dnů měsíce března bylo v Evropě potvrzeno zhruba 40 000 případů nákazy koronavirem (95 % všech případů).
Itálie je nejvíce postiženou zemí Evropy, dále následují Španělsko, Německo, Francie, Švýcarsko a Norsko.
V Evropě jako celku již na COVID-19 zemřelo více než 1 600 lidí – to jsou přibližně 4 % z těch, u nichž bylo toto onemocnění potvrzeno. Podle italského ministerstva zdravotnictví je v Itálii míra smrtnosti (letality) COVIDu-19 v současnosti 5,8 %.
Vzhledem k závažnosti a rozsahu této rozvíjející se krize začali evropští lídři přijímat stále přísnější opatření zaměřená na zpomalení šíření této nemoci. Bezprecedentní omezení pohybu lidí, které bylo ještě před dvěma týdny nemyslitelné, v Evropě téměř zastavilo každodenní ruch.
V Itálii, epicentru evropské epidemie koronaviru, kde byl COVID-19 (k 14. březnu 2020) diagnostikován u více než 21 000 lidí, vyhlásil premiér Giuseppe Conte v celé zemi zákaz vycházení. Toto nařízení s sebou ve třetí nejlidnatější zemi EU se 60 miliony obyvatel nese zákaz nepodstatného cestování uvnitř země a přes hranice Itálie; zákaz všech veřejných akcí; doporučení, aby mezi sebou lidé udržovali vzájemný odstup alespoň jednoho metru; a zavření všech barů, restaurací a obchodů (s výjimkou obchodů s potravinami a lékáren).
„Sociální distancování“ zatím šíření tohoto onemocnění nezpomalilo: Přibližně polovina všech případů tohoto onemocnění byla v Itálii diagnostikována až poté, co přijatá opatření vstoupila v platnost – to je od 10. března 2020, což znamená, že tato celonárodní karanténa může trvat několik týdnů.
Ve Španělsku, které je po Itálii druhou nejvíce postiženou evropskou zemí, vláda vyhlásila celostátní stav nouze, který účinně uvrhl do karantény všech 46 milionů Španělů. Všechny cesty, které nejsou nezbytně nutné, byly zakázány. Občané by se měli - s výjimkou naléhavých případů a nákupu potravin a léků – zdržovat doma. Všechny školy a univerzity v zemi byly zavřeny. Všichni zaměstnavatelé, jak státní, tak i soukromí, jsou povinni umožnit co největšímu počtu svých zaměstnanců pracovat z domova.
Tato omezení, která budou prozatím platit po dobu 15 dnů a mohou být prodloužena, vyústila v celé zemi v panické nákupy, dlouhé fronty v obchodech s potravinami a v nedostatek základních životních potřeb v obchodech.
Ve Francii prezident Emmanuel Macron oznámil 12. března v televizním projevu uzavření všech mateřských, základních a středních škol a univerzit až do odvolání. „Tato epidemie je nejhorší zdravotní krizí ve Francii za posledních sto let,“ řekl Macron. „Navzdory všem našim snahám o jeho zpomalení se šíření tohoto viru stále zrychluje.“
13. března 2020 premiér Édouard Philippe omezil počet účastníků jakékoliv akce na 100, oproti předchozímu oficiálnímu limitu 1 000. „Záměrem je zpomalit šíření této nemoci,“ řekl. „Chceme omezit přenos viru mezi lidmi.“
V Norsku, kde se koronavirus v posledních dnech rychle rozšířil a počet potvrzených případů COVIDu-19 již přesahuje 1 000, vláda 12. března vyhlásila celostátní opatření, která byla označena za nejradikálnější, jaké Norsko zažilo v době míru.
Zavřeny byly všechny mateřské, základní, střední a vysoké školy. Byly zakázány sportovní i kulturní akce. Omezen byl provoz barů, restaurací, hospod, tělocvičen, bazénů a kadeřnických, masážních a kosmetických salonů. Bylo rozhodnuto, že každý, kdo po 27. únoru 2020 vycestuje mimo severské země, bude po návratu domů muset být 14 dnů v karanténě.
„Bylo pro nás důležité najít ten nejvhodnější okamžik pro přijetí těchto opatření,“ řekl šéf Norského ředitelství pro zdraví Bjørn Guldvog. „Dlouho jsme doufali, že to nebude nutné, ale v posledních 24 hodinách situace v Evropě i v Norsku eskalovala.“
Ve Švýcarsku vláda oznámila rozsáhlá opatření na zastavení šíření tohoto viru. Školy v celé zemi byly zavřeny a veřejná shromáždění byla omezena na méně než 100 účastníků. Hranice s Itálií zůstává zatím otevřená, ale další omezení budou následovat.
Rakousko a Slovinsko oznámily, že zavedou omezení na hranicích s Itálií, přičemž další země v regionu zjevně zvažují podobná opatření.
V Německu, v nejlidnatějším státě EU, se vláda k tomuto tématu kvůli obavám z poškození ekonomiky vyjadřovala vyhýbavě. Ministr zdravotnictví Jens Spahn nejdříve řekl, že koronavirus představuje pro Němce „velmi nízké“ zdravotní riziko, později však připustil, že Německo čelí „epidemii koronaviru“.
Na tiskové konferenci 11. března 2020 varovala kancléřka Angela Merkelová, že by se koronavirem mohly nakazit více než dvě třetiny německé populace – tedy přibližně 58 milionů lidí. Bylo to její první veřejné vyjádření ke koronaviru od 27. ledna, kdy byl v Německu diagnostikován první nemocný. Merkelová řekla, že hlavní prioritou její vlády je tuto epidemii zpomalit, a tím předejít zhroucení německého zdravotnického systému. Její vláda přesto zatím nezavedla žádná opatření sociálního distancování, tak jako ostatní evropské země včetně Itálie, Španělska a Francie.
Většina opatření k řešení této krize byla přijata na úrovni jednotlivých spolkových zemí. V Severním Porýní-Vestfálsku, jednom z nejvíce postižených regionů, byly zavřeny školy. Spolkové země Bavorsko, Berlín, Brémy, Hesensko, Severní Porýní-Vestfálsko a Šlesvicko-Holštýnsko zakázaly veřejné akce pro více než 1 000 osob.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz vysvětlil naléhavou potřebu sociálního distancování takto:
„Mnoho lidí stále nechápe rozsah toho, s čím se nyní potýkáme... Není to o počtu nemocných, je to o vzestupu křivky. Stejně jako v Itálii a v jiných zemí, křivka vývoje i u nás v Rakousku závratně rychle roste. Nyní musíme přijmout veškerá opatření, aby se rychlost šíření této nemoci zpomalila a aby se křivka zploštila...“
„Bylo by naprosto nezodpovědné vědět, co můžeme očekávat ,a přesto na to nereagovat. Všichni lidé, kteří koronavirus detailně zkoumali, jsou znepokojeni. Podívejte se na zprávy z Itálie, kde se lékaři musí rozhodovat, koho v nemocnici ošetří a koho již ne...“
„Doufejme, že pokusy o trivializaci této nemoci nyní přestanou. Někteří lidé říkají, že COVID-19 je jako chřipka. Není jako chřipka. U COVIDu-19 je smrtnost 10- až 30krát vyšší než u chřipky. A teď máme jak pacienty s chřipkou, tak i pacienty s COVIDEM-19. Nemocnice nemají neomezenou kapacitu. Každý z nás má odpovědnost za starší generaci. Pro mě jako mladého člověka nemusí virus znamenat problém. Pro starší lidi to však problém být může...“
„Každý z nás může přispět k záchraně lidských životů... Každý, kdo nyní na několik týdnů omezí svůj společenský život a především se bude snažit, aby nenakazil naše starší spoluobčany...“
„Musíme být připraveni na to, že Evropa bude touto epidemií zasažena tvrdě, že bude zasažena ještě tvrději než Čína a že se s tímto problémem budeme potýkat měsíce.“
„Čína tento virus zvládla zavedením velmi tvrdých opatření. Vývoj v Evropě je naproti tomu velmi negativní. Stále můžeme reagovat, stále můžeme něco dělat. Ale ta čísla raketově rostou a to je alarmující.“
Autor je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.
Překlad původního textu:Coronavirus: Europe on Lockdown
Překlad: Libor Popovský, Helena Kolínská
Převzato z webu Gatestone Institute