Neviditelný pes

KANADA: Češi křičí, chyťte zloděje

15.7.2009

Čeští komentátoři, politolozi a odborníci i neodborníci přes otázku kanadských víz pro cestující z Čech, mají novou hvězdu, zdroj veškerého moudra a znalce místních kanadských poměrů. Tou hvězdou je Roman Krištof, bývalý ředitel kanceláře české vládní Rady pro záležitosti romské komunity.

Pan Krištof před nedávnem v rámci výzkumného úkolu navštívil Kanadu a během poměrně krátké doby se snažil vyzkoumat, co vše se skrývá za masovým stěhováním Romů do země javorového listu. Přišel na to, že tu je velice dobře organizovaná síť lidí, kterým říká cizím slovem “prospektoři”, a ti za to všechno mohou, neboť lákají chudinky zcela neinformované Romy sliby mléka, strdí a dalších sociálních vymožeností. Navíc, zjistil pan Krištof, tohle všechno ti lidé činí za peníze, které si nechávají od cestujících Romů cpát do vlastních kapes. A úplně nejlépe to rozmázl, když ze všeho obvinil Kanadu, která - podle jeho vlastního tvrzení - ve své zhovadilosti nezná rozdíl mezi přistěhovalectvím a uprchlictvím.

Pomiňme drobnost, že několik jednotlivců, které pan Krištof označil za prospektory živící se na naivitě romských utečenců jako špinaví supi, se ozvalo. Je možné, že panu Krištofovi hrozí žaloby. Pan Krištof nikde, nikdy a nijak, alespoň dosud, nepředložil jediného důkazu, že ví, o čem mluví.

Zajímavější je páně Krištofovo docela troufalé tvrzení, že Kanada nezná rozdíl mezi přistěhovalectvím a uprchlictvím. Asi právě z tohoto důvodu má Kanada dva zákony: jeden o přistěhovalectví, na jehož konci je zisk tzv. “landed immigrant status”, a jeden, který se týká uprchlíků, na jehož konci se skví tzv. “convention refugee status”. Ona “convention”, to je Ženevská konvence o uprchlících, kterou Kanada úzkostlivě dodržuje. Plyne z ní, že definici uprchlíka nestanoví Kanada, ta je dána právě onou konvencí. Kanadští úředníci pak pouze zkoumají, zda žadatelův osud naplňuje poměrně přísná měřítka mezinárodní úmluvy. Nic víc, ale také nic méně.

Definici přistěhovalce (landed immigrant) si Kanada stanoví sama. To jí snad mohou dovolit i rozhořčení čeští komentátoři, politolozi a jiní jim podobní příživníci. Takže: jednou z podmínek přistěhovalecké přihlášky je, že k ní musí dojít mimo území Kanady, nejlépe na kanadském zastupitelském úřadu v zemi, odkud pochází žadatel. Úředníci, mimochodem, úplně jiní než ti, kteří vyřizují žádosti o uprchlictví, pak posuzují, do jaké míry může být případný pristěhovalec úspěšný a tudíž i zemi prospěšný. Mají na to tabulky s různými bodovými ohodnoceními, aby nerozhodovali pouze podle toho, čí ksicht se jim zamlouvá více a čí méně.

Už tady je zřejmý rozdíl, jehož si pan Krištof vůbec nevšiml, a ti, kteří se opírají o jeho svědectví, o něm patrně ani vůbec nic nevědí.

Pan Krištof, a v souladu s ním všichni ti čeští komentátoři a jiní politolozi, kteří se tak ohromně rozhořčují nad tím, že Kanada nastavila České republice zrcadlo, ovšem zapomínají na to, že by mohli - alespoň ze slušnosti - vyslechnout i tu druhou stranu.

Jako hrdý poddaný Jejího Veličenstva, z vůle Boží též vládkyně Kanady, to tedy zkusím udělat za pana Krištofa i ty, kteří mu slouží za ozvěnu.

Kanadský ministerský předseda Stephen Harper před tím, než vstoupil do politiky, založil Svaz kanadských daňových poplatníků (Canadian Taxpayers Federation). Tohle sdružení, jehož vedoucí činitelé nesmí být členy žádných politických stran, pravidelně vydává zprávy ohledně hospodaření kanadské vlády, a většina těch zpráv je hodně posměšných. Když se Harper stal vedoucím činitelem v tehdejší Reformní, později Konzervativní, straně, jeho nástupcem v onom spolku se stal právě dnešní kanadský ministr přistěhovalectví Jason Kenney, tedy ten, kdo zavedl víza pro Českou republiku.

Zda o této drobnosti pan Krištof neví, to je jeho věc. Že si ji nezjistili všichni ti čeští komentátoři, politolozi, ministři a jim podobní příživníci, kteří dnes na Kanadu dští síru, to už je bohapustá nedbalost a nezodpovědnost. Pochopili by, že skutečnost, jak ji popsalo prohlášení kanadské vlády o zavedení víz, totiž, že “více než polovina českých žadatelů svoji žádost sama stáhne nebo neobnoví před tím, než o ní kanadská Rada pro přistěhovalectví a uprchlíky finálně rozhodne,” musela kanadskou vládu notně popudit. Proto kanadská vláda dodala, že “To naznačuje, že mnoho žadatelů nemusí být opravdovými uprchlíky.”

Neříkám, že dnešní kanadská vláda je spolkem bez chyb, ale jedno se jí nedá upřít: mnohem více než vlády předchozí naslouchá hlasům daňových poplatníků, neboť moc dobře ví, že je vlastně v jejich službách. Proto se ovšem nikdo nemůže divit, když ministr Kenney ve zmíněném prohlášení dodá, že “Kromě toho, že samotný počet těchto žádostí s sebou přináší výrazné prodloužení lhůt pro projednávání všech žádostí a přináší prudký nárůst nákladů našemu uprchlickému systému, podkopává zároveň naši schopnost poskytovat včasnou ochranu těm, kteří utíkají před skutečným pronásledováním. Příliš často se stává, že lidé, kteří opravdu potřebují ochranu ze strany Kanady, musí čekat dlouho, měsíce a někdy roky, než je jejich žádost vyřízena. To je nepřijatelné.” A dodal: “Tento významný krok k omezení břemene pro náš uprchlický systém nám umožní vyřizovat opravdové žádosti o přidělení statutu uprchlíka rychleji. Proces vydávání víz nám umožní posoudit, kdo vstupuje do Kanady jako legitimní návštěvník a kdo by se mohl pokoušet zneužít našeho uprchlického systému a snažit se tímto způsobem předbíhat ostatní v rámci imigračního procesu.”

Navíc, vysvětlil ministr Kenney, “Není to spravedlivé vůči těm, kteří trpělivě čekají někdy i řadu let, aby se mohli přistěhovat do Kanady, zatímco jiným se daří obejít náš imigrační systém.”

Kanada soudí, že žádost o asyl je žádostí o ochranu. Mezi slušnými lidmi se to dělá tak, že když někdo požádá o ochranu, poskytnete ji, a teprve pak začnete zkoumat, zda ji ještě potřebuje.

Krom toho, ministr Kenney (patrně zcela záměrně) nepoložil pár otázek, které by Česká republika mohla považovat za vměšování do svých vnitřních záležitosti. Čím to, že převážnou většinu žadatelů z Čech tvoří občané romské národnosti? Může to mít něco společného se stavbami různých zdí či s existencí a činností politických stran, jejichž hlavním důvodem k bytí jsou xenofobie a rasová nesnášenlivost právě vůči Romům? Je-li tomu všemu tak, proč by právě Kanada měla za českou vládu tahat kaštany z ohně?

O tom všem je ale v Čechách ticho po pěšině.

Nevím, zda pan Krištof, nový uznávaný prorok českých sdělovacích prostředků, v hrdlo lže jedině z blbosti nebo zda tak dělá za cizí peníze. Nevím, zda české sdělovací prostředky, které si pana Krištofa zvolily za modlu, křičí a skřípou zuby z uražené ješitnosti nebo jenom z naprostého nedostatku znalosti svého řemesla. Nevím, čemu se ještě diví čeští politici, takto jinak parta, které nevadí zavádět víza vůči zemím, jejichž žadatelé o asyl zaplavují Českou republiku.

Vím ale, že se Kanada musí bránit, když někdo svojí vlastní nečinností přehazuje svoje problémy na její hlavu. A že si tuhle drobnost čeští komentátoři, politolozi či politici neuvědomují, to už je jejich problém, nikoliv problém země javorového listu.



zpět na článek