Neviditelný pes

GLOSA: Věříte v novičok?

7.4.2018

Tvrdé reakce se musí zdůvodnit jasněji než vírou

Vsadit celou politiku na jednu těžko prokazatelnou kauzu může přinést víc škod než užitku. Ilustruje to „případ novičok“, reakce na použití ruského neurotoxinu v Británii. Stačí už titulky novin. „Britští experti neprokázali, že látka použitá na Skripalovi je z Ruska,“ četli jsme v úterý. „Británie našla tajnou ruskou laboratoř, kde vyrobili novičok,“ četli jsme včera. Jak to sakra je, řekne si běžný občan a volič. Prokázali tu ruskou stopu, nebo neprokázali?

Informace si protiřečí, což je špatně. A ještě horší je, opírají-li se o ně oficiální reakce – rozuměj vyhošťování diplomatů. Otázka má znít jinak: Překračuje očividná ruská asertivita přijatelnou mez? Vadí nám věci jako anexe Krymu, podpora separatistů na Ukrajině či účast ruského velvyslance na pohřbu Vasila Biľaka, za Husáka místodržícího Moskvy v Praze? Pak to dejme výrazně najevo, třeba i vyhoštěním diplomatů. Ale opírá-li se reakce jen o těžko prokazatelné autorství útoku jedem, stává se z toho spíše článek víry. A to je špatně.

Špatně ne proto, že máme Rusko šanovat, ale proto, že neprokázané obvinění se obrací proti samotnému Západu a jeho otevřené společnosti. Je to prý provokace Západu. To neříká jen Putin, ale stále víc lidí na Západě. A je-li provokací toto, nebyla provokací Západu i samotná anexe Krymu? Nebylo zbytečnou provokací i pražské jaro v roce 1968, které logicky vydráždilo Moskvu k invazi? Provokací Západu lze pak vysvětlovat jakoukoliv ruskou asertivitu.

Je to jako před 15 lety před invazí do Iráku. Tehdy bylo článkem víry přesvědčení, že Saddám Husajn má zakázané zbraně. A když vyšlo najevo, že neměl, Zápaďané se obrátili proti Bushově (a Blairově) lži a začali Saddámův Irák dokonce hájit: jaký tam byl klid před invazí. Jako by tento Irák svévolně neanektoval Kuvajt. Jako by bojovým plynem nezavraždil tisíce Kurdů ve městě Halabdža. V tom spočívá riziko spektakulárních akcí, které jsou podloženy jen články víry. Že nakonec mohou vést k obhajobě toho, co si zaslouží tvrdou reakci – ale ne kvůli údajným zakázaným zbraním.

LN, 6.4.2018



zpět na článek