Neviditelný Pes

GLOSA: Smíšené pocity

28.11.2018

Bojovníci kmene Sentinelců zastřelili salvou šípů amerického výzkumníka, který se navzdory zákazu pokusil navštívit jejich ostrov Severní Sentinel.

Tak je to ve zprávách a nemám důvod proč o hodnověrnosti pochybovat. Severní Sentinel jsem si vyhledal na satelitní mapě Google. Má podobu kosodélníku, tak tři na čtyři kilometry, na severozápadě a jihovýchodě jakési zálivy chráněné před otevřeným mořem skalisky.

Celý ostrov je krytý hustým lesem. Marně byste hledali mýtinu s vesničkou, a tahle satelitní mapa Google vám ukáže, i jestli mi před domem stojí auto umyté nebo zapráskané – bé je správně.

Průzkumník je mrtvý a já se zase peru se smíšenými pocity. Ne snad, že by mnou lomcovaly pořád. To jenom když čtu, že vědci zkoumali v Amazonii nový kmen, dosud neznámý naší civilizaci. Nebo že někdo dostal povolení fotit lidojedy na Nové Guineji.

První reakce je – nechte ty lidi na pokoji, nepleťte se jim do života. Druhá reakce – je to život důstojný člověka? Sen o nádherném divochovi je pošetilý. Živoření provázené surovostí, zakončené bídnou smrtí ve třiceti, čtyřiceti letech. Zlomenina nebo zubní kaz je fatální problém. Hlad je cosi krutě reálného. Chtěli bychom takto žít? Já rozhodně ne.

Byl jsem v indiánském obydlí na Amazonii, právě jim do vesnice zavedli elektřinu. V domě na kůlech zaražených do říčního dna bylo vše při starém, přibylo šílené tranzistorové rádio, takové to, co vypadá jako orchestrion.

Indiáni ozdobení rituálními jizvami ho blaženě poslouchali a já vzpomínal na masajské vesnice, které jsem viděl z letadla: do kruhu chýše, kolem hradba z trní, a u každé chýše solární panel a talíř pro příjem satelitní televize.

Nic takového na ostrově Severní Sentinel kamery družic neobjevily. Rád bych do toho lesa nakoukl, abych volal – neberte to, není o co stát. Přivítala by mě ale sprška šípů.

Japonci se bránili příchodu bílých ďáblů až do roku 1868, ano, i Japonci mají své osudové osmičky. Uchovali si svoji kulturu, pak rychle přijali jinou a skončilo to atomovým bombardováním.

Tohle Severnímu Sentinelu určitě nehrozí. Volat tam na nikoho nic nebudu. Jenom v duchu budu držet palce a budu si říkat, chlapci, mějte šípy ostré a tětivy napnuté. A výzkumníkům poradím, jeďte raději na Kanáry. Král Tenerife tam luk odložil už v 16. století.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus

Neff.cz



zpět na článek