Proč první „evropskou olympiádu“ pořádá Baku
Je už takový trend, že Evropa chce vlastní verze toho, co uspělo jako světové či západní. Jakkoliv je úspěšná aliance NATO, stále se mluví o evropské armádě. Když uspěly světové šampionáty v kopané, začalo se pořádat i mistrovství Evropy. O víkendu k tomu přistoupila i „evropská olympiáda“, první Evropské hry. Názory na ně se liší, ale jedna věc bije do očí. Proč se první Evropské hry konají v Baku?
Symbolika Ázerbájdžánu je bohatá. Patří k ní pronikání vlivů Západu a Východu. Patří k ní oheň i jeho zdroj: ropa. To ropné dolary napájejí prestižní akce, jako jsou Evropské hry. Příští rok se v Baku pojede závod formule 1 – Velká cena Evropy. V roce 2020 se tam na fotbalovém stadionu pro 68 tisíc diváků bude hrát Euro. V Baku se bezproblémově realizují prestižní západní architekti: Zaha Hadidová tam postavila kulturní centrum. A čí jméno to centrum nese? Inu, prezidenta Alijeva.
Ázerbájdžán ztělesňuje i první postkomunistickou dynastii. Jako prezident (1993–2003) ji založil bývalý šéf ázerbájdžánské KGB Hejdar Alijev, po něm nastoupil syn Ilham. Na potlačování i zavírání opozičníků se nemění nic. Svým způsobem Ázerbájdžán ztělesňuje nostalgie jistých Evropanů: je to tvrdý autoritářský režim, leč přísně sekulární. Takový, jaké v Iráku, Libyi či Sýrii už dohrály. Je to režim přitažlivý pro tak protichůdné nátury, jako jsou Viktor Kožený a Miloš Zeman.
A teď přichází základní otázka. Co je na tom všem evropského, aby to symbolizovalo první Evropské hry? Přitom proti konání Evropských her v Baku se nezdvihl ani zlomek takového odporu, jaký vyvolaly zimní olympijské hry v ruském Soči. Olympismus je světové hnutí, jehož směr může Evropa ovlivnit svým desetinovým podílem na populaci světa. Evropské hry by měla vést sama. Leč dovedla je do euroasijského Ázerbájdžánu a Putin tomu tleská.
LN, 15.6.2015