Ten den přišli do klubu snad všichni z naší přímořské vesnice. Byl to den Elly Young. Už brzo ráno začali hráči lawn bowlingu hrát hru, za kterou zaplatili a jejíž celý výtěžek šel Elle. Oba velké, profesionální stoly kulečníku byly obsazeny hráči, kteří hráli vylučovacím způsobem a za který platili. Vítěz snad něco dostal, to nevím, ale peníze šly Elle. Karbaníci, kteří se v našem klubu scházejí každé úterý a hrají hru zvanou Juka, ji hráli dnes a pochopitelně pro Ellu. To samé, tedy hraní pro Ellu, provozovaly i jiné kroužky, jako divadelní ochotníci, kteří hráli maňáskovou hru pro děti. Členem tohoto ansámblu je i moje žena, ale ten den jsem neměl čas se na produkci jít podívat, protože jsem pomáhal jinde. Klub dal k dobru oběd, který na roštu upekli dobrovolníci a jenž se kupoval za pět dolarů a celý výtěžek šel Elle. Maso dodal místní řezník a to ostatní majitel mrňavého a jediného supermarketu ve vesnici. Jelikož byla sobota a druhý den nemusel nikdo do práce, vesele se pilo a profit šel Elle. Obsluha za barem byla sice placená, ale všichni mezi sebou vybrali na Ellu, takže pracovali vlastně zadarmo také. Lidé sami sbírali v klubu prázdné sklenice po pijácích a nosili je k baru, aby staff měl méně práce. Tam sami ředitelé klubu sklenice umývali.
Před klubem se prodávaly různé sladkosti pro děti, jakož i textilie, které lidé k tomu účelu darovali. Moje žena si tam za pět dolarů koupila přehoz a mně koupila čepici, kterou jsem nepotřeboval. Pochválil jsem ji a dal jí dvacet dolarů, aby měla na koupi čehokoliv, co uzná za vhodné ke koupi, protože peníze šly pochopitelně Elle. Největší atrakcí byla odpolední aukce, kterou den vrcholil. Aukci prováděl majitel mrňavého supermarketu, který se projevil jako skutečný profesionál a dav kupujících navíc pobavil veselými výroky na adresu přeplácejících se kupců. Dělal to pochopitelně zadarmo a navíc pár věcí do aukce sám daroval. Ostatně, všechny věci v aukci někdo daroval. Jednalo se tedy o věci z druhé ruky, ale to nebylo podstatné. Podstatné bylo, že celý výtěžek šel Elle.
A tak se lidé přebíjeli a kupovali věci, které ani nepotřebovali. Ne, že by v aukci nebyly věci hodnotné. Rybáři například dali dohromady krásné sea food platters a ještě se nabídli, že je kupcům zadarmo vykostí. Byly tam koše jídla a obrazy od lokálních umělců. Také pár poukázek od místních obchodů. Restaurace například darovala několik poukázek na večeři pro dva a místní železářství poukázky na nákup za padesát dolarů. Oceňoval jsem, že se lidé přebíjeli a jedna padesátidolarová poukázka se prodala za sto dolarů. Kupující prodělal, ale dobře věděl, že prodělává pro dobrou věc, protože peníze šly Elle. Nejvíc jsme se přebíjeli my s Geoffem. Ne tedy mezi sebou, ale všeobecně. Už nevím, co koupil on, ale já jsem skončil se starým cvičným kolem. To je to, co nikam nejede a na němž sedíte před televizí a šlapete, jako byste někam jeli. Přišlo mně na mnohem víc, než co stojí nové, ale čert to vem, peníze šly Elle!
Takže je na čase, abych vám Ellu představil. Moc hezká a mladá holka kolem dvaceti. Černé oči, vlasy a prostě kus! Navíc ta holka nepije alkohol, prostě unikát. Já jsem jí jednou ukázal rozkládací pohlednice, které jsem přivezl z Prahy. Ty obrázky jí učarovaly. Tak krásné město ještě neviděla a hned si umiňovala, že se tam jednou podívá. Také jsem jí z Prahy poslal pohlednici Hradčan, ale to jsem poslal všeobecně a všem pracujícím v našem klubu, nejen jí. Ella totiž u nás pracuje jako barmanka. Jednou měla odpolední šichtu, která končí, až když poslední kunčafti odejdou. Ten večer moc lidí v klubu nebylo a Ella se nudila. Čekala, až poslední pár vypadne aby mohla jít domů a pilovala si nehty. Ona totiž u nás nebydlí, nýbrž bydlí se svým klukem ve 23 kilometrů vzdáleném Macksvillu, a tak to má domů trochu dál. Naštěstí, jak už jsem podotkl, nepije, takže může řídit. Bohužel, tou dobou v Macksvillu pila jiná holka, kterou pro opilost (měla 4x překročený legální limit) vyhodili ze Star Hotelu, a ta nasedla do auta a jela domů. Co jela, řítila se! Na půl cesty u Way Way Forrest se obě auta srazila. Holka ze Star Hotelu byla v bezvědomí čtyři týdny, ale jinak se jí skoro nic nestalo. Ellu museli z vraku přes hodinu a půl vyprošťovat a pak ji vrtulník odlifroval do nemocnice, kde přišla o nohu….
Ještě bych neměl zapomenout na jednu maličkost. Ti dva poslední kunčafti v klubu, na které Ella čekala, až vypadnou, jsem byl já a Geoff.
Pořád se s Geoffem v klubu scházíme a máme legraci, ale už nikdy nebudeme poslední na koho bude muset někdo čekat. Sedíme, popíjíme pivo a sledujeme ten šrumec, ale jak začne uvadat, tak se zvedneme a jdeme domů.
******
Poznámka redakce: V nakladatelství Šulc-Švarc vyšly dva románové příběhy Stanislava Moce pod názvem Údolí nočních papoušků - Itikani.