"Ho*no a žádná spravedlnost," cituje kníže Švejka
Z EU slýcháme, že jsme rasisté. Totéž slyšeli v Kanadě, když tam Romové žádali o azyl. Po soužití se vzorkem naší minority tam záhy pochopili, na rozdíl od Bruselu, že rasisté nejsme, a chtějí nám je poslat zpět. Nabídka na zrušení víz však na stole není.
Kanada zavedla kvůli několika stovkám Romů víza pro všech 10 millionů občanů České republiky již dne 13. července 2009. V období před tímto datem totiž mizeli příslušníci naší minority s velkohubými prohlášeními do Kanady, kde se mají lidé jako oni, díky měkké sociální politice, jako prasata v žitě. Kanaďané brzo pochopili, že jim z tohoto přísunu imigrantů žádná pšenka nepokvete. Nejrychlejším řešením bylo zavedení víz pro všechny z České republiky bez výjimky. Tehdejší premiér Fischer, nynější kandidát na prezidenta, se hned následující den sešel s šéfem Evropské komise Barrosem, aby si postěžoval a hledal u EU zastání. Ten mu slíbil, že "Komise se bude problémem seriózně zabývat", a že "bude hledat všechny cesty, aby víza byla opět zrušena."
27. července 2009 prohlásil Carl Bildt, šéf diplomacie Švédska, které EU předsedalo, že "všechny členské státy vyjádřily velmi silnou solidaritu s Českou republikou. Doufám, že dialog s kanadskými úřady povede k rychlému řešení." Český ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle to komentoval slovy: "Největší zbraní je, že se Unie postaví za jednoho ze svých členů, a že bude mluvit jedním hlasem."
21. září 2009 vyzvala EU Kanadu, aby víza zrušila. Mluvčí české mise v Bruselu Slíva vyjadřoval tehdy velikou spokojenost. "U jednání jsem nebyl, ale podle mých zdrojů panovala při debatě velká solidarita zástupců ostatních států Evropské unie s Českou republikou." Výzva EU však zřejmě neměla takovou sílu, aby dorazila až za oceán.
23. dubna 2010 sdělila náměstkyně ministra vnitra ČR Lenka Ptáčková Melicharová, že by nám při jednání o zrušení víz mohl pomoci především summit 5. května 2010 v Bruselu. "EU tak Kanadě na nejvyšší úrovni jasně naznačí, že je pro ni téma opravdu důležité," dodala tehdy. Měsíce plynuly a 8. listopadu 2010 sdělila eurokomisařka Cecilie Malmströmová, že "existuje solidarita, ale rovněž se nesmíme hnát do věcí, kterých bychom potom mohli litovat..."
Máme květen 2012 a náš premiér - ano, bez EU - jedná v Kanadě o zrušení víz. Výsledek žádný, neboť obě strany vidí řešení jinak. Nejvíce mě však zaujal Karel Schwarzenberg, který v kontextu kanadských víz na otázku Českého rozhlasu, zda je spravedlivé, že jsou zavedena jen pro Českou republiku, odpověděl: "Jak říkal náš národní klasik dobrý voják Švejk, na světě je hovno a žádná spravedlnost." Možná nechtěně tak přesně zhodnotil situaci.
Na světě je skutečně "hovno a žádná spravedlnost", pokud jde o plošné odsouzení všech občanů České republiky k vízům za zištné chování několika stovek Romů, ale zejména také pokud jde o tolik deklarovanou solidaritu v EU jako jeden ze základních kamenů spolupráce. V ní více než kde jinde platí staré orwellovské "všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější". Dovolil bych si proto větu Cecilie Malmströmové skromně vrátit zpět do Bruselu, který po nás aktuálně chce ratifikaci smlouvy o Evropském stabilizačním mechanismu: "Existuje solidarita, ale rovněž se nesmíme hnát do věcí, kterých bychom potom mohli litovat..."
Myslím, že je to fér.
Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora