Ano, je pravda, že téma volného pohybu pracovních sil je spojeno s českým komisařem. Minimálně od té doby, co tento muž ještě v roli českého premiéra definitivně zpackal jednání o našem vstupu do EU, kývl na omezení volného pohybu pracovních sil na 2 roky (s možností prodloužení o další 3 a pak ještě o 2 roky) a podepsal v této podobě dohodu o našem přístupu. Tentýž Špidla nyní, coby eurokomisař, brojí proti tomu, co před pár lety sám schválil. Sepsal dokonce zprávu, která dokazuje, že otevření pracovního trhu starých členských zemí pro ty nové neznamená žádné ohrožení. Pozdě, ale přece, chtělo by se říci. Jenže dnes už to není nic platné. Proč nebrojil tehdy?
Stejně tak je pravda, že zmíněné téma souvisí i s českou vládou. A to od loňského srpna, kdy premiér Paroubek v dalším ze svých záchvatů výřečnosti prohlásil, že bude jednat s EU na vlastní pěst a usilovat o zrušení této restrikce třeba jen pro samotnou Českou republiku, bez ohledu na ostatní země. Výsledek? Německo i Rakousko prodloužily omezení minimálně do roku 2009. Na Merkelovou se Schüsselem asi český "buldozer" neplatí, využívají naplno toho, co jim Paroubkovi předchůdci odkývali.
Koneckonců je i pravda, že europoslanec Rouček toto téma otevřel v EP. Jak? Písemnou deklarací, který může kdokoliv připodepsat. Každý znalec poměrů v EP ví, že praktický význam takové deklarace pro ČR je stejný jako Roučkových (zatím) 27 dvouminutových projevů, přednesených na plénu EP, jimiž se dětinsky rád pyšní. Tedy plácnutí do vody s nulovým efektem. Proč Rouček hlasitě neprotestoval proti tomuto omezení, když byl ještě poslancem české Sněmovny? Tehdy naopak vyjednávání Špidlovy vlády a dosažené výsledky obhajoval a podporoval.
A občanští demokraté? Proč bychom se měli zúčastnit této komické alibistické iniciativy, když víme, že jde-li skutečně o něco, sociální demokraté v EP srazí poslušně podpatky. Příklad? Zcela okleštěná a ořezaná směrnice o liberalizaci služeb, schválená v EP minulý týden, která nezlepšuje téměř nic. Pravicoví poslanci ze sedmi nových členských zemí (ČR, SR, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko) se postavili na zadní, byť čelili tlaku většiny své frakce, která právě se socialisty udělala kompromis (o důvodech naší nepodpory této směrnici lze číst na www.eu.ods.cz). Socialisté byli samozřejmě pro.
ČSSD má k omezení volného pohybu osob opravdu "silný" vztah, ovšem jiný, než si představuje pan Zaorálek. Tenhle spíš připomíná dědičný hřích. Zaorálek zkrátka o EU k smrti rád píše a mudruje, ač se tím někdy bezděky zesměšní. To "někdy" bylo zas právě teď.
Webová stránka Jana Zahradila
Autor je poslanec Evropského parlamentu a stínový ministr zahraničních věcí ODS