AUSTRÁLIE: Kdy už je plat generálního ředitele nestoudný?
Australia Post bývala pro nás po víc než desetiletí jakýmsi nutným zlem. Koncem minulého století jsme si totiž zavedli podnik, knižní antikvariát, který byl totálně závislý na prodejích, které nám zajistily naše internetové stránky. Balíčky s prodanými knihami jsme zasílali snad do všech částí světa a, aspoň zpočátku, užívat pouze služeb australské pošty bylo pro nás rozumným, i když zdaleka ne ideálním, řešením. Později už se začínaly objevovat alternativy, soukromé doručovatelské firmy, služeb některých z nichž jsme využívali; státem vlastněná Australia Post ale byla naším hlavním zákazníkem v tomto směru až do chvíle, kdy jsme podnik postupně zlikvidovali a odešli do důchodu. Stále mě přesto zajímá, jak si tato veliká, víc než dvě století stará společnost vede v současnosti. A dozvídám se věci.
Vloni, po několika hubených létech vrcholících ztrátou 222 miliónů dolarů za rok 2015, vykázala Australia Post znovu profit, který tentokráte činil zhruba 36 miliónů dolarů. Aby toho docílila, musela ale zvýšit cenu poštovného za běžný dopis ze 70 centů na celý dolar! Uvážíme-li, že za čtvrt století mezi léty 1989 až 2014 se cena známky na dopis zvedla jen ze 41 na 60 centů, je to pořádný skok. Na druhou stranu, když zapátrám v paměti, abych si uvědomil, kdy jsem naposledy posílal někam dopis, takový ten papírový, jakému zatvrzelý internetový zákazník, jakým jsem já, říká anglicky “snail mail”, hlemýždí pošta (česky se to takhle krásně nerýmuje), není se čemu divit. Ovšem, v současnosti musí pošta vydělávat mnohem víc na balících, jichž díky právě internetu přibývá každým rokem, ba i každým měsícem.
Nedávno v australských mediích proskočily zprávy o tom, jak dobře finančně si vedou vysocí činitelé této sice státem vlastněné, nicméně komerčním způsobem vedené společnosti. Vyšlo přitom najevo, že šest nejlépe placených pracovníků celkově 16členné správní rady si kolektivně vloni přišlo na 17,4 miliónů dolarů. V přepočtu na českou měnu tedy něco přes 341 miliónů korun za rok, což činí asi 28,5 miliónů na osobu - tudíž zhruba dva milióny tři sta sedmdesát pět tisíc korun na osobu za měsíc! To ale není nic proti tomu, kolik si vloni vydělal výkonný ředitel společnosti Ahmed Fahour. Tomu za loňský rok přibylo na kontě 5,6 miliónů dolarů, což je něco přes 109 miliónů korun. Tento pán si tudíž za loňský rok přišel na víc než devět miliónů korun měsíčně. Tolik si vydělá snad jen hrstka profesionálních golfistů či tenistů.
Není divu, že se správní rada Australia Post značně ošívala, než tato čísla zveřejnila. Technicky se ale jedná o veřejnoprávní organizaci, takže jim nic jiného nezbývalo. Bylo ale co skrývat. Pro porovnání: ve světě nejlépe placený kapitán komerčního letadla si přijde asi na patnáctinu toho, co dostává současný hlavní kormidelník australské pošty. Běžný pilot jen asi na šedesátinu téhož. Chief Executive Officer (CEO), tedy ředitel slušně veliké společnosti, například menší banky, může očekávat asi tak 200 tisíc dolarů ročně, něco přes 300 tisíc korun měsíčně.
Ahmed Fahour se narodil v roce 1966 v Libanonu a do Austrálie přišel s rodiči jako čtyřletý. Vystudoval, vedl si zdatně; pro Australia Post začal pracovat v roce 2009 a potom už se jeho plat každoročně zvyšoval. V roce 2014 se stal výkonným ředitelem a od té doby propouští zaměstnance AP po stovkách, zatímco si zvyšuje plat. Poté, co byla výše jeho platu konečně oznámena, dostalo se mu kritiky samotného ministerského předsedy Austrálie Malcolma Turnbulla. Tentýž, podobně jako americký president, si mimochodem oficiálně přijde jen asi na desetinu toho, kolik se dostává Ahmedu Fahourovi. Turnbull nedávno projevil nebývalou vstřícnost a nebojácnost, když se vyjádřil, “že by bylo dobré, kdyby si pan Fahour uvědomil, že veřejnost s tímto nesouhlasí”. I když je to prý “good bloke”, správný chlapík, měl by mít natolik soudnost,i aby si uvědomil, že jeho plat jako ředitele veřejnoprávní společnosti je příliš vysoký.
Tak nevím, kolika z těch 5,6 miliónů dolarů ročně by se měl Fahour vzdát. Miliónu? Dvou? V každém případě by to byla náramná oběť, snad jen trochu oslazená potleskem, jehož by se mu dostalo...
Autorovy stránky:
http://www.vkoreis.com/
http://www.vojen.com/