Poslední dobou se stále častěji dovídáme o uragánech, tajfunech a tornádech, které sužují jih Spojených států. Jsou to všechno samozřejmě politováníhodné katastrofy, ale jako levicový intelektuál shledávám i na takovýchto děsivých katastrofách určitá pozitiva. Vyrovnávají životní úroveň a stírají viditelné rozdíly mezi chudými a bohatými.
Dovedete si představit floridské městečko před tornádem? Na jedné straně pyšná zbohatlická sídla nenasytné buržoasie, na straně druhé chudé polorozpadlé chatrče udřených Afroameričanů. Tornádo majetek boháčů a vykořisťovaných černochů tak dokonale promíchá, že má pak každý na svém pozemku stejný díl trosek a suti. Uragán shledávám ze sociálního hlediska ještě víc nivelizující, protože města nejen promíchává, ale rozmetává je široko daleko po celém okolí. Výrazně tím přispívá k žádoucímu stírání sociálních rozdílů mezi městem a venkovem. Já a mí dva bývalí podřízení z Ekonomického ústavu, V.K. a M.Z., jsme již před léty dospěli k tomu, že v prostředí demokracie jsou uragány, tajfuny a tornáda tou nejúčinnější formou žádoucího přerozdělování.
A dovolte mi závěrem ještě jednu odvážnou hypotézu. Vždycky mě mrzelo, že se v USA nikdy výrazněji neujala žádná strana sociálnědemokratického, nacionálně socialistického či komunistického typu. Je možné, že tam pro časté přírodní katastrofy žádné takové strany už není zapotřebí.
Psáno pro Deník