Omikronová varianta koronaviru je infekčnější a protilátky používané při léčbě nákazy staršími typy SARS-CoV-2 proti ní nezabírají. Nyní však vědci našli čtveřici protilátek,které zneškodní široké spektrum koronavirů včetně varianty omikron.
Varianta omikron viru SARS-CoV-2 se objevila na konci roku 2021 v jižní Africe a mezi epidemiology vzbudila obavy spektrem sedmatřiceti změn v klíčové části tzv. S-proteinu. Právě tato bílkovina slouží původci onemocnění covid-19 k zachycení na povrchu lidských buněk a k průniku do jejich nitra. Oprávněnost obav z varianty omikron potvrzuje raketový nárůst počtu lidí, kteří se jí nakazili. Mezinárodní tým virologů pod vedením Davida Veeslera z University of Washington v americkém Seattlu nyní představil jednu z prvních zevrubnějších charakteristik omikronu a zároveň hlásí objev protilátek, které virus spolehlivě zneškodní.
Přenos na zvířata
Výsledky publikované Veeslerem a spol. ve vědeckém časopisu Nature potvrdily, že se S-protein omikronové varianty koronaviru váže na lidské buňky 2,4krát účinněji než stejný protein viru, který na konci roku 2019 odstartoval světovou pandemii v čínském Wu-chanu. „Není to závratný nárůst, ale viry s mutací v S-proteinu, která posílí jejich vazbu na buňky, bývají infekčnější,“ poznamenává David Veesler.
Znepokojivé je i zjištění, že S-protein koronaviru varianty omikron se účinně váže na buňky myší. Hrozí, že omikron bude přecházet z lidí na jiné savce a od nich se zas vrátí do lidské populace. Při podobných záměnách hostitelů se virus dramaticky mění a může mít vážnější dopady na lidské zdraví. Podle Veeslera a spol. mohla i varianta omikron vzniknout přeskokem koronaviru z lidí na hlodavce a zase zpět. Změny v S-proteinu mají za následek, že protilátky vytvořené při nákaze staršími typy SARS-CoV-2 proti variantě omikron nezabírají. Ani protilátky vytvořené imunitním systémem po očkování ruskou vakcínou Sputnik V, čínskou vakcínou Sinopharm nebo jednou dávkou vakcíny společnosti Johnson & Johnson vstup koronaviru omikron do lidských buněk neblokují.
Ochrana protilátkami vytvářenými v organismu lidí očkovaných dvěma dávkami vakcín Moderna, Pfizer či AstraZeneca je 20 až 40krát slabší než ochrana, jakou tyto očkovací látky skýtaly proti dřívějším variantám koronaviru. Protilátky lidí, kteří se uzdravili z nákazy koronavirem a poté dostali dvě dávky vakcíny, chrání před omikronem pětkrát slaběji než před staršími variantami SARS-CoV-2.
Třetí dávka vakcín Moderna či Pfizer zajistí čtyřikrát slabší ochranu než proti starším koronavirům. „Třetí dávka je tedy proti omikronu opravdu užitečná,“ zdůrazňuje David Veesler.
Nadějné protilátky
Laboratorní testy ukázaly, že monoklonální protilátky používané s úspěchem při léčbě lidí nakažených staršími variantami koronaviru proti variantě omikron nezabírají. Výjimkou byla protilátka sotrovimab. Ta koronavirus varianty omikron zneškodňovala, ale ve srovnání s účinky proti starším variantám SARS-CoV-2 měla pouze poloviční efekt. Při pátrání mezi dalšími monoklonálními protilátkami však narazili vědci na čtveřici protilátek, které koronavirus typu omikron zneškodní.
Tyto protilátky se vážou na jednu ze čtyř oblastí S-proteinu, jež jsou společné jak různým variantám koronaviru SARS-CoV-2, tak i netopýřím sarbekovirům. Fakt, že cíl pro účinné protilátky sdílejí různé viry, naznačuje, že tyto části S-proteinu sehrávají v jeho funkci zásadní roli. Pokud by se mutacemi pozměnily, pak by S-protein přestal plnit svou úlohu a virus by byl nefunkční.
Velmi proměnlivý koronavirus SARS-CoV-2 „kličkuje“ mutacemi před imunitním systémem svých hostitelů. Stabilní místa v molekule S-proteinu tak představují „stojící terč“ jak pro léčbu monoklonálními protilátkami, tak i pro budoucí vakcíny. Je jen malá šance, že virus zmutuje tak, aby protilátkám a vakcínám zacíleným na „stojící terče“ v S-proteinu opět unikl. Nově vyvinuté protilátky a vakcíny by proto měly chránit nejen před stávajícími variantami SARS-CoV-2, ale i před těmi, které se teprve objeví.
LN, 5.1.2022