GLOSA: Projekt Manhattan

Ještě tento týden se v Glasgowě rokuje na klimatické konferenci COP 26. Skepse je kolem ní veliká. Předáci největších znečištovatelů nepřijeli, dosavadní výsledky nejsou valné. Že prý se budou vysazovat stromečky. To není ani ta myš porozená horou. Vysazování stromečků, to je tak říkajíc nic proti ničemu. Na světě asi nebude mnoho lidí, kteří by měli zásadní námitky proti vysazování stromečků.

Realita však zůstává realitou. Znečištění je problém, bez ohledu na pravdivost nebo falešnost teorie o lidském podílu na změně klimatu. Na světě je osm miliard lidí a bohatý svět přestěhoval valnou část svého průmyslu do chudé části světa. Ten se industralizuje. Takový je prostě fakt. Svět chrlí ohromná kvanta odpadu, ani to se nedá popřít.

Je to technický problém a je třeba ho řešit.

I z těch zdánlivě jalových řečí z konference jasně vyplývá, že se jaderná energetika pomaličku vrací ze stínu na výsluní. Pořád přetrvává argument, že je drahá a výstavba trvá dlouho. Nákladnost a pomalost souvisí s tím, že se jí hážou klaky pod nohy. Temelín by se u nás dostavoval, kdyby měl politickou a ekonomickou podporu. Jako kolem horké kaše se chodí kolem malých modulárních reaktorů. Vyvíjejí se desítky let. Kde jsou? Nemají politickou a ekonomickou podporu. O termonukleární energetice čtu po celý svůj život. Vývoj měl být završen kolem roku 2000. Píšeme rok 2021 a kde nic, tu nic. Politická a ekonomická podpora je nedostatečná.

Nestačí se přestat štítivě tvářit, nestačí opatrně prohlašovat, že by jádro snad mohlo být i součástí čistého mixu. Je třeba do něho jít naplno.

Světlo na konci tunelu se objeví, až se na konferenčním stole objeví šanon s jasným projektem. Evropa jako producent malých modulárních elektráren. Jsou to technická zařízení jako každé jiné, záleží na míře nasazení, jak rychle a efektivně se začne vyrábět. Situace je prý kritická a přirovnává se k válce. Nuže, za války se Liberty ship stavěla týden. Projekt Manhattan vznikl v srpnu 1942. Tehdy atomová bomba měla podobu matematických vzorečků na papíře. O tři rok později ukončila válku v Tichomoří a zachránila miliony životů. Lidská vynalézavost a efektivita může dosáhnout neuvěřitelných výkonů, když je dost odhodlání a prostředků.

Salonní sociální inženýři ovládli veřejný diskurs. Prý naslouchají vědcům, bohužel jen některým. Hlas fyziků a inženýrů je naštěstí v poslední době připouštěn aspoň ke škvíře mezi dveřmi jednacích síní. Pořád ještě se vládnoucí elita drží vize, že se třetí svět nechá strhnout skvělým příkladem ekologicky čisté Evropy. Je to iluze. Třetí svět chce žít ve stejném dostatku jako ona. Pokud Evropa chce světu pomoci od špíny ve vzduchu, na zemi a v moři, musí vyvinout efektivní a cenově dostupné technologie a ty pak světu i sobě nabídnout. Nový projekt Manhattan.

LN, 8.11.2021

****************************************
ULTIMUS
Nový román Ondřeje Neffa

Na odvrácené straně Měsíce stojí Ultimus, vězení pro nejhorší zločince obydlených světů. Sem přijíždějí Kuba Nedomý a Dědek Čuchák, starožitníci se sídlem v Arkádii, v roli robotických specialistů.
Měl to být nejlepší kšeft jejich života. Vyklubala se z toho bouda, kterou jim nastražil jejich dávný kamarád, policejní hlavoun Mantella. Spadli tam do spárů nejmocnější zločinecké organizace Lunárního společenství. Stojí proti všem - proti zločincům i dozorcům, proti robotům i proti zmutovaným paraorganismům i proti toxickému šrotu, který se vymknul kontrole.
Když pak se do toho vloží africká vražedkyně Kombopi, dá se čekat, že bude hodně dusno...

Nový román z cyklu Arkádie je napínavý i humorný, jak už dobrodružství obou nehrdinských hrdinů bývají. Příběh volně navazuje na předchozí svazky Měsíc mého života, Rock mého života a Hvězda mého života. Vydal Myster\ Press, k dostání všude včetně Alzy a též U NAKLADATELE.