Neviditelný Pes

ASTRONOMIE: Na padající hvězdy s rádiem a vánoční zatmění

2.12.2019

aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2019

Na druhý svátek vánoční si můžeme užít prstencové zatmění Slunce v Malajsii či Indonésii. Doma uvidíme několik setkání planet s Měsícem a v rádiu možná uslyšíme slzy Blíženců.

Měsíc na začátku prosince dorůstá do první čtvrti, která nastává 4. prosince v 7:57 SEČ. Kolem planet na večerní obloze procházel už koncem listopadu, takže trojice Jupiter – Venuše – Saturn je nad jihozápadním obzorem osamělá, ale přesto krásná na pohled.

prosinec2019-01

1. 12. 2019 - Jupiter, Venuše a Saturn na večerní obloze. (www.stellarium.org)

Jupiter se vzápětí stane nepozorovatelným, protože se při pohledu ze Země sune směrem ke Slunci. Totéž provádí také Saturn. Venuše se naopak od Slunce úhlově vzdaluje a díky tomu se 11. prosince obě planety ocitnou ve vzájemné konjunkci (nejtěsnějším přiblížení).

prosinec2019-02

11. 12. 2019 - Venuše v konjunkci se Saturnem večer nad jihozápadním obzorem. (www.stellarium.org)

Pozorovat meteory za úplňku nám pomůže radar

Měsíc se následujícího rána, 12. prosince v 6:12, ocitne v úplňku, čímž ovšem zcela zruší podívanou na meteory roje Geminid. Mateřským tělesem meteoroidů, které světelné jevy v atmosféře způsobují, je v tomto případě mimořádně zajímavé těleso Phaeton. Maximum Geminid pojmenovaných podle souhvězdí Blíženců, z nějž zdánlivě vylétají, nastává 14. prosince. Roj je to podobně vydatný, jako srpnové „slzy svatého Vavřince“. V době nejvyšší aktivity bychom mohli zaznamenat až 120 „padajících hvězd“ za hodinu, ale světlo úplňku letos slabší meteory zcela eliminuje a pro naše oči zůstanou jen ty nejjasnější. Takovou podívanou, jakou v roce 2017 vyfotografoval Jeff Dai v čínské provincii Heilongjiang, tedy nezažijeme. Hodí se také přiznat, že výsledný obraz vznikl složením několika snímků. Fotografie se v roce 2017 stala Astronomickým snímkem dne.

prosinec2019-03

14. 12. 2019 - maximum meteorického roje Geminid bude letos rušit svit Měsíce; fotografie meteorů stejného roje z roku 2017 se stala Astronomickým snímkem dne. (apod.nasa.gov / (c) Jeff Dai)

Slzy pro neviditelné Geminidy ale ronit nemusíme. Meteory lze zaznamenat pomocí radiopřijímače. Protože jsou to vlastně ionizované stopy po průletu prachových částeček vzduchem, máme naději, že se od nich nakrátko odrazí nějaké velmi vzdálené vysílání a v přijímači to zašumí.

Populárním zdrojem rádiových vln je francouzský vojenský radar GRAVES střežící kosmický prostor nad Evropou. Jeho vysílací antény mají celkový výkon 50 kW a díky tomu nám umožňují zaznamenat meteory i z pozorovacích míst velmi vzdálených od něj.

prosinec2019-04

Vysílač radaru GRAVES. (www.onera.fr / © ONERA)

prosinec2019-05

Přijímač radaru GRAVES. (www.onera.fr / © ONERA)

Astronomové-amatéři si tuto metodu velmi oblíbili. Mohou ji uplatnit nejen za úplňku, ale vlastně za jakéhokoli počasí. A z pohodlí obýváku. Ven je třeba vystrčit jen anténu a zamířit ji na správné místo na obloze – v tomto případě nejde ani tak o to, odkud meteory vylétají, ale o průnik radarem skenovaného prostoru s oblastí, kterou pokrývá naše anténa. Přestože radar GRAVES nemíří do prostoru nad námi, k zachycení ionizovaných stop po průletu meteoroidů atmosférou jeho signál i u nás použít lze. Podrobnosti o pozorování meteorů v rádiovém oboru čtenáři najdou na serveru astro.cz a v zajímavé práci talentované studentky Natálie Slivkové.

Slunovrat

Po úplňku Měsíc putuje mezi zimními souhvězdími, 19. prosince v 5:56 se dostane do poslední čtvrti a 20. prosince se setká s hvězdou Spikou z jarního souhvězdí Panny. Ano, je to tak, ještě nezačala astronomická zima a už jsou ve druhé polovině noci vidět všechna jarní souhvězdí. Je to samozřejmě způsobeno tím, že noci jsou teď v prosinci v našich zeměpisných šířkách extrémně dlouhé (což mají astronomové rádi, jen kdyby u toho nemrzlo jako v pekle).

Zimní slunovrat, a tedy začátek astronomické zimy, nastává 22. prosince 2019 v 5:19 SEČ. A hned se začnou dít další věci. Už o den později se couvající měsíční srpek přiblíží k Marsu:

prosinec2019-06

23. 12. 2019 - couvající Měsíc v blízkosti Marsu pozorovatelný ráno na jihovýchodě. (www.stellarium.org)

Vánoční zatmění

Do novu se Měsíc dopracuje 26. prosince v 6:13 a způsobí při něm prstencové zatmění Slunce. To ovšem nebude pozorovatelné od nás. Mapu s vyznačeným územím, z nějž je zatmění pozorovatelné, vytvořil na podkladu Google maps Xavier Jubier.

prosinec2019-07

26. 12. 2019 - prstencové zatmění Slunce; mapa vyznačující území, z nějž je zatmění pozorovatelné. (Xavier Jubier, podklady maps.google.com)

Ale může to být dobrý tip na vánoční výlet. Pás anularity, což je oblast, z níž je zatmění pozorovatelné jako prstencové, prochází přes Indonésii, Malajsii či Singapur. Stačí sednout na letadlo... (jen tam možná zrovna bude trojnásob draho).

prosinec2019-08

26. 12. 2019 - prstencové zatmění Slunce bude nejlépe pozorovatelné z Malajsie, Singapuru a Indonésie. (Xavier Jubier, podklady maps.google.com)

Ještě na konci prosince se nový Měsíc stihne vrátit na večerní oblohu. Nad jihozápadním obzorem se 29. prosince potká s jasnou Večernicí.

prosinec2019-09

29. 12. 2019 - na konci prosince se Měsíc opět vrací na večerní oblohu - setkání s Venuší. (www.stellarium.org)

A pak už bude Nový rok a noci se začnou zkracovat – o slepičí krok. Do té doby Vám, milí čtenáři, přeji hodně splněných přání při sledování padajících hvězd (i když nevím, zda to platí i při pozorování v rádiovém oboru) a hezké Vánoce s prstencovým zatměním.

*****************************
Za hranicí vesmíru
Od počátku věků se lidé snažili zjistit a popsat to, co se skrývá v nezmapovaných koutech světa. Zvědavost a touha po poznání nás táhne kupředu i dnes a nutí nás ptát se: „Proč?“ Díky ní jsme založili různé vědní disciplíny, které nás dovedly od geocentrického systému k heliocentrickému, od teorie statického vesmíru k velkému třesku a nyní nám ukazují cestu až za horizont viditelného vesmíru. Více informací zde nebo rovnou v tomto videu:

Převzato z blogu se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy



zpět na článek