Přiletěla kometa! Mimořádně jasná, takže ji právě teď usilovně sledují astronomové a obdivuje veřejnost. Řeč je o C/2020 F3 (NEOWISE), zkráceně Neowise. A jak se všude podotýká, naposledy jsme tak nápadnou vlasatici mohli ze severní polokoule pozorovat před dlouhými třiadvaceti lety. Tou minulou kráskou byla nejjasnější kometa 20. století Hale-Bopp. Obě komety jsou si na obloze opravdu velmi podobné, v něčem se však diametrálně liší. Jejich jména ve zkratce vyprávějí pozoruhodný příběh, který se za to necelé čtvrtstoletí odehrál.
Komety jsou výjimečné v mnoha směrech. Například jedině v této kategorii platí, že vítěz bere vše – kometa nese jméno toho, kdo ji objeví jako první. Pokud je objevitelů více, může mít až tři jména. Tu, jež zářila na obloze v roce 1997, objevili pánové Alan Hale a Thomas Bopp. A byl to současně konec éry lovců komet, z nichž prvním byl Francouz Charles Messier v 18. století a k těm nejslavnějším ve 20. století patřil československý astronom Antonín Mrkos. V oněch hrdinských časech lovci přikládali vlastní oči k okulárům dalekohledů a systematicky prohledávali oblohu.
Jenže když jsme se tehdy kochali nádherou komety Hale-Bopp, rodil se LINEAR (Lincoln Near-Earth Asteroid Research). To jméno je symbolem vichřice, která s sebou odnesla téměř veškeré naděje lidských lovců komet. Robotický dalekohled vybavený širokoúhlou kamerou dělal totéž, co předtím lidé, ale účinněji a rychleji, protože digitální data zpracovávaly počítače. Vznikl jako planetární obrana proti asteroidům, ale vedlejším produktem byly desítky objevených komet. LINEAR nelovil, nýbrž doslova sklízel. Brzy následovaly další robotické teleskopy: Catalina, NEAT, PanSTARRS, LONEOS, Spacewatch, v Česku operuje KLENOT. Lidé jim dnes konkurují jen výjimečně – ve 21. století má nejvíce zářezů Australan Terry Lovejoy se šesti kometami.
Robotické dalekohledy jsou i ve vesmíru. Kosmickým teleskopem byla jako první objevena kometa IRAS-Araki-Alcock v roce 1983, tehdy však šlo o výjimku – IRAS měl mapovat všechny zdroje infračerveného záření na celé obloze. Se stejným úkolem startovala na oběžnou dráhu roku 2009 observatoř WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Po dokončení infračervené mapy oblohy se tento kosmický teleskop jako první zcela zaměřil na sledování asteroidů, ale také komet. A už objevil na tři desítky, včetně právě nyní ostře sledované ozdoby severní oblohy. Nový projekt dostal název NEOWISE, odtud tedy pochází jméno komety.
Často slýcháme úvahy o tom, jak jednou většinu činností zastanou stroje a roboty. Někoho takové představy děsí, ve skutečnosti není k panice důvod. Stroje nás neovládají a ani v budoucnosti neovládnou. I ty nejdokonalejší roboty musí vymyslet a naučit pracovat lidé. V oboru hledání „smetí“ potulujícího se Sluneční soustavou se v budoucnosti nacházíme už dávno. Většina komet už dvacet let nosí jména strojů, včetně těch vesmírných.
LN, 18.7.2020
Autor je astronom, pracovník Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy