Zde, v okolí Prahy, kde s manželem dožíváme zbytek své pozemské pouti a kde jsem strávila své rané dětství, nejsou ideální podmínky pro zimní sporty. Krajina je vhodná nanejvýš pro běžky. Nicméně ve většině obcí bývá nějaký menší nebo větší kopeček, kde je možné alespoň sáňkovat. Což jsme si užívali někdy až do desáté hodiny večerní.
Vynalézaví kluci si podomácku vyráběli „boby“, což byla k sobě přitlučená prkénka, ke kterým se připevňovaly brusle, nejčastěji tak zvané šlajfky. Aby jim to fakt pořádně frčelo, polévali si trať vodou. Ta ovšem křižovala cestu „do krámu“ a tak jim babky sypaly ledovku popelem. Kluci zas polili, babky posypaly, kluci polili a tak pořád dokola.
Pro mladší generaci – šlajfky byly samostatné brusle se zarážkami na botu, vepředu a vzadu. Kličkou se muselo otáčet šroubem, až se zarážky pevně zachytily. Opačným točením se vše uvolnilo, pokud jsme nedopatřením kličku někde neztratili. Šlajfky byly prostě šlajfky. Je těžké označovat je jako brusle, neboť hlavně začátečníci na nich totiž nebruslili, ale po ledě se šmajdavě rozbíhali odrážejíce se o postranní šrouby. Pak se chvilku sklouzli a opět rozeběhli. Tím jsme se ovšem nenaučili bruslit. Když nám později rodiče pořídili, obvykle jako vánoční dárek, boty s bruslemi, holčičkám tak zvané krasobruslařské, nebo klukům kanadské, byli jsme opět začátečníci.
Teď se však už konečně chci zmínit o záhadném slově v nadpisu – kandasky. A tím také o dalším zimním „sportu“, který provozovali především chlapečkové. Připomněla mi to zpráva o tom, že hasiči varují před vstupem na ledové plochy vodních nádrží, neboť led už nebývá všude dost pevný a je zvláště nebezpečný, když na něj vstoupí více osob. Moji kamarádi totiž s oblibou vstupovali právě na takový led, přesněji na již rozlámané kusy, tedy ledové kry. A těm říkali kandasky. Bavili se tím, že chodili na Beranku, místní to rybníček, „skákat na kandasky“. To slovo je poněkud zvláštní, naše paní učitelka se domnívala, že existuje pouze v naší obci. Tím si nejsem příliš jistá. Původ slova kandasky nikdo ani nezná a myslím, že už ani v současné době se nepoužívá.
Skákání na kandaskách bylo přeskakování z jedné ledové kry na druhou. Občas se to nepovedlo. Skvělý nápad a inteligentní zábava vhodná hlavně pro chlapečky, kteří jistě museli mít nejednoho anděla strážného. Jednoho po levici, druhého po pravici a třetího v pohotovosti. Maminkám nezbývalo nic jiného než prostě rezignovat a nejlépe nemít ani ponětí o tom, co jejich děti právě podnikají, aby si zachovaly duševní zdraví, dokud však synek nedorazil domů úplně promáčený a zledovatělý.