Symbolické vyhazování věnců do koše. Přivlastňování si státního svátku, jako kdyby tím státem byli jenom oni. Čím dál agresivnější urážky a výhrůžky, uzavírání se ve své sociální bublině, přesvědčení o vlastní neomylnosti a morální nadřazenosti. Hysterické projevy, ignorace a absolutní uzavření se před jakýmkoli odlišným názorem.
To je podoba současných „liberálních demokratů“, kteří se začínají ze všeho nejvíce podobat těm lidovým. Ostatně rádi mluví o rozdělené společnosti a hledají vždy člověka, který ji dokáže spojit. Takový Lenin to nakonec dokázal, sovětská společnost určitě rozdělená nebyla. A pokud občas byla, tak ji vždy dokázal rychle spojit.
„Liberální demokraté“ patrně nechápu základní výhodu zastupitelské demokracie oproti jiným režimům. Tou není, že by zastupitelská demokracie uměla vždy vygenerovat toho nejlepšího státníka. Vzhledem k racionální ignoraci voliče prostě neumí. Neumí ani vzhledem k tomu, že si pod tím každý představí něco jiného.
Výhodou zastupitelské demokracie je, že umí zachovat v přirozeně rozdělené společnosti mír, jelikož - lidově řečeno - „každý chvilku tahá pilku“. Proto ty hybridy, trochu ze socialismu, trochu z kapitalismu, proto ta nestabilita.
Cenou za zastupitelskou demokracii je špína politiky spjatá s prosazováním různých zájmů, často čistě ekonomických či partikulárních. Cenou za zastupitelskou demokracii je, že člověk často musí zatnout zuby a respektovat něco, s čím bytostně nesouhlasí. Cenou je i ona nestabilita, ona hybridnost.
Liberální demokraté, globalisté, sluníčkáři, nebo jak jim chcete říkat, zašli moc daleko, prosazovali své ideje příliš agresivně. Přirozenou reakcí je jakési vyrovnání systému, protipohyb. A tak začali ztrácet. Polsko a Maďarsko jsou jasné, USA mají Trumpa. Rakousko, Itálie, nyní Brazílie. U nás bohužel neztratili ve prospěch vlasteneckých sil, ale ve prospěch Andreje Babiše.
Ovšem cenu za zastupitelskou demokracii odmítají platit. Jdou do ulic. Útoky jsou tím agresivnější a hysteričtější, čím více se cítí ohroženi. Pokud vyvolají předčasné volby, dopadnou v nich ještě hůře. Ono vyrovnání systému totiž funguje i v rámci „jejich“ politických stran. ODS či KDU-ČSL jsou „jejich“ už jenom částečně a ještě díky vedení, ovšem sílí v nich autentičtí pravičáci. Kromě toho ona mlčící většina, kterou politika vlastně moc nezajímá, už začíná být naštvaná a tomu Babišovi to hodí naschvál.
Prohrají tedy i další volby, otázka je, s kým. Půjdou opět do ulic? Zaplatí daň nebo ne? Zapomínají, že pokud odmítnou zaplatit tuhle daň za zastupitelskou demokracii, kterou musela protistrana platit celá léta, tak alternativou je střet v ulicích.
Chápou, že jestli se atmosféra neuklidní, jestli nepochopí, že teď je řada na nich, aby zaplatili onu daň za zastupitelskou demokracii, tak ji ztratíme? Chápou, že když řeknou A, budou muset říci i B a nechat rozhodnout sílu? Chápou i to, že pokud by silnější byli, tak by vyhrávali volby a nemuseli by se uchylovat k majdanům? Chápou i to, že skutečný Majdan byl uskutečněn nikoli patetickými gesty, ale kalašnikovy? Chápou, kam to vše směřuje?
Nechápou. Co s tím, netuším. Asi začít se připravovat na nejhorší variantu, tedy že ona studená občanská válka přeroste v horkou. A přitom doufat, že se mír podaří udržet.