Přestože se lidská společnost neustále mění a vyvíjí, zapomínáme na ni uplatňovat určitý vnější pohled a změny nevnímáme. Jedna z podstatných změn je způsobena vědeckotechnickou revolucí, která přerostla v revoluci informační.
Tyto změny postupně změnily a radikálně mění produktivitu lidské práce. Model společnosti založené na tvorbě hodnot masou mírně kvalifikovaných pracujících se postupně mění na systém, ve kterém je většina hodnot vytvářena menším množstvím vysoce kvalifikovaných pracovníků. Tento stav byl umožněn rozvojem informačních technologií, automatizace a samozřejmě také informační globalizace.
Dnes už může ekonomicky úspěšně žít i společnost, ve které pracuje menšina lidí. Spotřebovávat chtějí všichni bez ohledu na svůj podíl při tvorbě hodnot. Tento stav, zejména v ČR, ještě nenastal, ale v technicky vyspělejších zemích už pomalu nastává. Uvědomíme-li si naplno dopad skutečnosti, že menšina lidí prakticky živí většinu, tak ve světle demokratického volebního systému je scénář dalšího vývoje jasný.
Většina voličů, tvořená občany závislými na sociální podpoře, bude zcela logicky ve svém zájmu volit politické strany prosazující růst sociální podpory bez ohledu na zdroje, z kterých bude čerpána. Politické strany hájící zájmy menšiny, která formou daní živí většinu obyvatel a státně politický aparát, nemají v demokratických volbách žádnou šanci.
Původní myšlenky sociální solidarity se tak postupně zvrhnou na prosté placení výpalného. Je vysoce pravděpodobné, že množství sociálně podporovaných bude narůstat a tím i sílit jejich podíl na moci. Pro důvtipné není třeba psát dál, pokračování lze snadno domyslet.