Neviditelný pes

SPOLEČNOST: Proč jsem zkusil digitální detox?

1.9.2021

Jak často se vám stává, že po ranním probuzení jako první sáhnete po mobilním telefonu a začnete projíždět sociální sítě? Takřka každý den? Pak byste měli zvážit digitální detox. Já sám jsem si to vyzkoušel. Byl to skvělý pocit.

Digitálním detoxem se myslí určitý čas, kdy se vyhýbáte používání elektronických zařízení, jakými jsou mobily či počítače. Podle průzkumů dochází vlivem menšího užívání moderních technologií ke snížení stresu a lidé se více snaží „fungovat“ v reálném světě.

V hloubi duše jsem cítil, že detox od moderních technologií a sociálních sítí potřebuji jako sůl. S výhledem na sněmovní volby ve mně zrála myšlenka, že to musím zvládnout do konce prázdnin, pak už nebude možnost. Poslední srpnový víkend to konečně klaplo.

Co mě k tomu vedlo?

Nedávno jsem totiž četl článek o stále rostoucím počtu lidí, kteří jsou závislí na telefonech. Říká se tomu nomofobie. Za závislého člověka je považován ten, kdo vezme telefon do ruky více jak šedesátkrát za den. Netroufám si raději odhadnout, kolikrát jej beru do ruky já. To byl první varovný signál.

digidetox

Usínáte a probouzíte se s mobilem v ruce? Pak máte problém a měli byste si dát digitální detox. (Tomáš Zdechovský)

Podle dat jsou na tom Češi lépe než třeba Američané. Průměrný Čech sáhne po svém telefonu padesátkrát za den, kdežto Američan bere do ruky telefon až dvěstěkrát denně. Studie dokazují, že nadměrné používání telefonu a sociálních sítí má negativní dopad na naše duševní zdraví. Lidí, kteří mají problémy s mentálním zdravím, rapidně přibývá. Čísla uvádějí, že postihují už každého šestého. Varovný signál číslo dva.

Při mém zaměstnání mám mobil v ruce téměř pořád. Ať už je to kvůli neustálým pracovním záležitostem nebo sociálním sítím, na kterých jsem velmi aktivní. Baví mě to a zároveň vysiluje. Kolikrát se totiž přistihnu, že telefon během chvíle odemykám a pročítám si zprávy a příspěvky na sociálních sítích, přestože jsem to udělal před pár minutami. Vím, že se to však neděje jenom mně. Jedná se o tzv. syndrom FOMO (ang. Fear of missing out). Hlavní charakteristikou je pocit, že musíme zůstat online (převážně na sociálních sítích), aby nám něco neuniklo. Signál číslo tři.

Mobilní telefon je dobrý sluha, ale špatný pán. Má ušetřit čas a usnadnit práci, ale my se čím dál více stáváme jeho otrokem. Jsme permanentně na příjmu pro případ, že by se něco dělo. Odpovídáme na emaily, zobrazujeme si každé upozornění, které nám na mobilu vyskočí. Neefektivně využíváme náš volný čas, který podřizujeme životu být neustále online. Nedokážeme odpočívat, protože neustále zásobujeme mozek nejrůznějšími podněty. To je špatně.

Malta a detox

Během pracovně-studijního pobytu na Maltě jsem si uvědomil, že těch varovných signálů je čím dál víc. Uplynulý víkend jsem se proto od digitálních technologií a hlavně sociálních sítí odstřihl a můžu vám říct, že tuto zkušenost hodnotím velmi pozitivně.

Po probuzení jsem nesáhl hned po telefonu, a nezahlcoval tak mozek negativními zprávami a komentáři na sociálních sítích, ale šel jsem si zaběhat. Cítil jsem se uvolněnější, šťastnější, kreativnější, produktivnější a koncentrovanější. Dostal jsem několik zajímavých nápadů, které jsem si po doběhnutí ihned zapsal.

Telefon se snažím nepoužívat u jídla, při setkání s rodinou či přáteli nebo 30 minut před tím, než jdu spát. Nutkání je někdy silné, ale jde to. Je to o vnitřním nastavení a motivaci splnit to, co jsem si předsevzal. Odměnou je vnitřní klid a dobrý pocit.

Bude těžké nastavené mechanismy udržet i v plném pracovním režimu, ale pokusím se o to. Už teď vím, že se k digitálnímu detoxu budu pravidelně vracet. Dnes na mě po víkendu čekala asi stovka e-mailů, ale to vůbec nevadí. Stálo to za to.

Mimochodem, věděli jste, že 30 minut, které denně NESTRÁVÍTE na mobilu, za týden dělá 3,5 hodiny? Což je 15 hodin měsíčně. Což je 182,5 hodiny ročně. Za rok tedy můžeme získat až 7 dní života „navíc“. A to je slušný, ne?

Užitečné odkazy:
http://www.digitalnidetox.cz
knížka Digitální minimalismus od Cal Newport

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu



zpět na článek