aneb Zápisky zoufalého lékaře 2
Altruista farmakolog vymyslí nový lék, který pomáhá lidem v jejich trápení. Pak přijde někdo, kdo vytvoří k danému medikamentu příbalový leták. A všechno je v háji.
Někdy lituji, že nežiji zhruba před 2500 lety v době slovutného Hippokrata z ostrova Kós. Nepochybně byly možnosti, jak cosi zaznamenat, avšak silně pochybuji, že by žadatel o projímadlo dostal nějaký popsaný papyrus, kde by byly podrobně vyjmenovány všechny možné komplikace při vypuzování nějakého svinstva, které ráčil pozřít den předem a zatím se bez úspěchu morduje v diskrétní komůrce.
I v ne tak dávném období socialismu, kde byly k dispozici nějaká léčiva v drtivé převaze z lido-demo krajin, býval přiložen v krabičce jen zcela nepatrný malinkatý letáček, kde se člověk dozvěděl, kde byl paták vyroben a že jej nemají brát těhotné, což byla sice zásadní, ale většinou jediná podstatná informace.
Nový čas chce nové činy. V současné době je ke každému sebeneškodnějšímu léku přibalen papír, který se dá svou velikostí s úspěchem používat při krytí nábytku při malování bytu. Nevím, jaký byl původní záměr autora každého elaborátu, jenž by vydal na seriosní disertační práci, nicméně jeho přečtení zabere poměrně značné množství času a ve finále způsobí vyděšení čitatele natolik silné, že se většinou rozhodně uzdravit sám, a to i přesto, že za tu krabičku pilulek vysolil v dr Maxovi solidní doplatek.
Podstatnou částí každého letáčku jsou totiž tzv. vedlejší, nežádoucí příznaky, jejichž výčet zahrnuje prakticky celý opis interní učebnice o varovných příznacích nejzávažnějších chorob. No řekněte sami, vezmete do úst prášek, u něhož se dozvíte, že se u něj dostaví zvýšená chuť k jídlu, snížený zájem o sex, pády, otok celého těla a u mužů ztráta erekce? A to jsou více méně ty, které lze s jistými obtížemi překonat.
Nicméně se posléze dozvíte, že se vám dostaví změny zraku, trhavé pohyby končetin, dýchací potíže včetně záchvatů dušnosti, zvýšená tepová frekvence, noční pomočování, krvácení z nosu a zpomalené pohyby těla. Každý jen trochu soudný pacient si v tuto chvíli uvědomí, že nebyl před chvílí u lékaře, ale u masového vraha, jenž v chtivém zájmu tantiémů od farmakologických firem hubí s razancí avarských nájezdníků domorodé obyvatelstvo. A ještě mu za to platěj!
A což teprve medikament, který se používá na více chorob. Standardní pacient je schopen uznat, že aspirin může tlumit bolest a horečku. U léků s nezapamatovatelným názvem je dost častým jevem, že se jimi dá léčit více chorob. Takže kupříkladu pacient migrenik se často vrací další den vyděšen, že doktůrek nejspíše chlastá, protože on žádnou epilepsií netrpí, a přesto dostal lék, který bere Máňa odvedle, co sebou tu a tam práskne o zem. Prestiž předepisujícího lékaře je v tu chvíli nicotná a pacient nabývá přesvědčení, že termín „bílá mafie“ je celkem přiléhavý.
Dlouhodobým sledováním se z výše uvedených faktů v naší populaci objevují dva krajní póly pacientů. Prvním je pacient vědátor. Ještě v lékárně otevře krabičku a vybalí příbalový leták. Po několika sekundách těžce dosedne na přistavený fotel a za zvýšeného tepu a dechu podrobně pročítá přiložený jízdní řád. Jak je mu ihned zřejmé z výčtu zhruba 120-150 možných vedlejších příznaků, při nalezení byť jen jednoho z nich (např. plynatost) běží zpět k lékaři, že tento preparát je pro něj nepřijatelný, a požaduje jeho výměnu. Současně dává jasně najevo, že ta bílá nula proti němu studovala nejspíše jen veterinu, a to ještě dálkově.
Druhým pólem je pacient nihilista. Příbalový leták považuje za jakousi vnucenou reklamu a použije papírek jako vytříděný odpad. Bere medikament poctivě tři měsíce a nic nedá na to, že se jeho bohatá kštice změní v jakousi vyschlou pampu, že mu na jeho mužných prsou narostly vnadné trojky a jeho nehty dostaly hezkou nachovou barvu bez potřeby nalakování. Zděšení lékaře přejde mávnutím ruky s poznámkou, že se zas toho tolik nestalo, a námitku, proč nepřišel ihned po prvních vedlejších příznacích, smete ze stolu se zdůvodněním, že by se bez něj u válcovací stolice neobešli.
Příbalový leták poskytuje množství neocenitelných informací. Třeba tu, že k účinné látce, která vás zbaví výše uvedeného tlaku v tlustém střevě, je přimíchána celá řada dalších látek exotického charakteru. Třeba hyprolosa, oxid titaničitý nebo nevyslovitelný natrium-lauryl-sulfát. Je jasné, že příčetný jedinec vyrazí raději za svatojánské noci na vzdálenou paseku a natrhá si do pytlíku diviznu, pryskyřník či třezalku. Poté doma za pomoci starých spisků pověstné Marie Treben namixuje svou vlastní medicínu, o níž spolehlivě ví, že ho neusmrtí, ale vyléčí. A nepotřebuje k tomu žádný papírek.
Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora