Neviditelný pes

SPOLEČNOST: Malý dovětek ke Strachu na Západě

7.4.2020

Potěšilo mě na Novinkách zveřejnění rozhovoru s MUDr. Martinem Balíkem, vedoucím lékařem Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzívní medicíny VFN v Praze, ale už dřív také rozhovory s primářkou MUDr. Adámkovou. Doufám, že se lidé dychtící po informacích budou stále víc obracet na odborníky a ne na po senzacích prahnoucí média. Měli bychom všichni důsledně dbát na to, aby se počty nemocných uváděly vždy jen v komparaci s počtem obyvatel, abychom si uvědomili, že i když naše zdravotnictví má dost daleko k tomu německému, nebo i rakouskému, je pořád lepší než veřejné zdravotnictví italské, nebo britské…

Lidovky upozornily, že obyvatelé východní Evropy jsou odolnější vůči koronaviru díky už dávné proočkovanosti proti tuberkulóze. Oprávněnost tohoto výroku je mimo mou kompetenci, ale z historie víme, že už mory vždy víc kosily obyvatelstvo jižních států a že různé rasy reagují na různé epidemie různě. Stačí připomenout decimaci indiánů virovou nákazou, která při dobývání Ameriky conquistadory měla fatálnější důsledky než řádění Cortésových vojáků, a naopak fatální důsledky zavlečení syfilidy pro Evropany. A co se týče pandemií – jestlipak víte, že WHO vyhlásila i pandemii cukrovky a obezity? Cukrovka byla přitom redefinována (podobně jako pandemie) a tím získaly farmaceutické firmy další ohromný zdroj příjmů.

Zůstaňme při zemi – viry jsou jistě přítomné všude a nebude tomu jinak. Možná, že teď stačilo Číňanům běžnou epidemii jen řádně ohlásit. Bohužel se začínají množit i různé spiklenecké teorie, kdo že za tím koronáčem stojí a aby se politikové příliš nenabažili moci nabyté při restriktivních opatřeních a nechtěli nás vrátit před rok 1989. Jak tomu bude s demokracií, záleží jen na nás na všech... Vláda prý převzetím některých podniků chystá nové znárodnění, ale běda, když se stát rozpakuje poskytnout podporu podnikatelům., etc. etc. Fama crescit eundo (fáma roste šířením) říkali už staří Římané a to ještě neměli k dispozici sociální sítě.

Nenechme si ani otrávit mezigenerační vztahy, zaznamenala jsem už náznaky averzí proti současné „preferenci“ seniorů. Tedy, mezi námi, fatální rozpory mezi generacemi vždy a všude byly, jsou a jistě budou. Ale netřeba se v televizních spotech extaticky dovolávat potřeby ochrany starých lidí. Ti starší a staří, kteří se dosud dokázali o sebe postarat, se postarají dobře i nyní. A ti, kdo to nedokáží, většinou mají pomoc zajištěnou už z dřívějška. Jestli generaci pokročilého věku něco opravdu vytáčí, pak je to televizní vystoupení pana Mádla, jemuž se před lety povedlo spolu s paní Marthou Issovou tak imbecilně urazit všechny „báby a dědky“ a nyní apeluje na pomoc starým. Inu, tehdy byla doba taková, nyní už je zase jiná. Někteří, jak jsem zjistila, reagují tak, že by chtěli do televize kopnout. Já takovou reakci pokládám za značně nevhodnou: osobně si představuji, že by pan Mádl jednoho krásného dne u nás zazvonil a nabídl mi podporu… V daném kontextu se sluší, abych uvedla svůj věk (snad, když to udělám sama, nebude se jednat o porušení ochrany osobních údajů) – v létě mi bude, jak alespoň pevně doufám, 70 let, ale s mladšími a mladými nemívám žádné problémy. Myslím, že senioři v současné době nejvíc postrádají pravidelný kontakt se svými vnoučaty.

Ráda bych napsala, hoďme starosti za hlavu a vypravme se na (samozřejmě individuální) procházky na jarní sluníčko, třeba do lesa. Potíž je v tom, že listnáče se ještě listím neoděly a lesy jehličnaté byly do počátku tohoto roku na obrovských plochách vymýceny, což je skutečně tragédie nedozírného dosahu.

Ivana Čornejová


zpět na článek